SEZNAM klíčových slov

Článek se zabývá vztahem mezi zlatem a statky. Snaží se vysvětlit, jak ceny statků jsou vázány na cenu zlata, využívá k tomu studii provedenou ve dvacátých letech v Anglii a svá tvrzení dokládá na datech z let 1925-1933.

(Barczi Šimon)

Autor v této knize zachycuje krizi Československého hospodářství způsobenou krachem na Newyorské burze roku 1929. Hodnotí postoje a kroky tehdejší vlády, kterými reagovala na tuto vzniklou situaci a sám navrhuje různé modely řešení. Hlavními ekonomickými důsledky krize byla deflace, problém s odbytem a vysoké úrokové míry. Předními tématy kritiky se stala politická rozhodnutí ve věcech nedostatečných vládních investic, neopuštění pevného poměru koruny ke zlatu, nastavení protekcionalistické politiky, které nedokázali zabránit prohloubení krize a nastolení příznivého prostředí pro „ozdravu“ a „znovunastartování“ naší ekonomiky...

Popis schůze zástupců všech vrstev obyvatelstva, kde se projednávají hlavní hospodářské problémy po vzniku Československa jako je odluka měny, cenová stabilizace, růst cen a důchodů, zda se budou platit válečné dluhy, jak zákonem devalvovat měnu a jakým způsobem provést odluku měny Německo-Rakouského a Uherského státu. Jaké jsou všechny možné výhody a úskalí těchto hospodářských opatření.

(Havlínová Nikola)

Autor na začátku uvádí několik názorů na příčiny a možné řešení krize, především v oblasti peněžní soustavy. Odvolává se zde například na názory prof.dr. Engliše nebo na prof. Cassela či Warrena. Uvádí také způsoby řešení krise ve třech nejdůležitějších velmocích, Velké Británii, Německu a USA. V druhé části své přednášky už se zabývá Československem. Rozebírá zde vlivy deflační politiky na ceny, mzdy, nezaměstnanost, výrobu a další. Zmiňuje  Englišovy reformní plány týkající se prémiových valut, a plány, které měly jít přes státní pokladnu. Popisuje všechna pro i proti obou a konečné řešení, kterým bylo snížení zlatého obsahu o 1/6 a devalvace měny...

Tento text je zaměřen na dopad zrušení zlaté měny v Anglii napříč Evropou, konkrétně pak na davalvaci a na to, jak museli být v jednotlivých zemích zmenšovány poměry zlata v mincích a devalvovány jednotlivé vzájemné kurzy měn. V dalších částech jsou rozebrány devalvační účinky, jejich dopad na mezinárodní obchod a vývoj cenové politiky jednotlivých zemích po devalvaci samotné.

(Šimek David)

Autor v tomto článku rozebírá příčiny světové krize a možnosti obnovy světového hospodářství. Popisuje stanoviska jednotlivých států bojujících proti krizi pomocí reflační politiky, zachování zlatého standardu či stability měn a devizových kontrol. Rozebírá účinky jednotlivých opatření, jejich výhody a nevýhody, popřípadě důsledky.

(Silvarová Lenka)

Autor rozebírá měnovou krizi tzv. zlatého bloku, která probíhala v první polovině roku 1935. Období krise je zde rozděleno do tří částí: nejistota v Unii severoamerické; latentní slabost libry; útok na měny zlatého bloku.  Tato období jsou pevně ohraničená jednotlivými událostmi a k jejich vymezení autor používá výkazy cedulových ústavů o zásobách zlata, situaci na termínovaných trzích zlata a devis a vývoj na trhu zlatých mincí.

(Marvan Petr)

Jak autor článku uvádí, účelem devalvace měny bylo podle zákonodárce vyrovnání rozdílu mezi kupní silou koruny na domácím a zahraničním trhu. Autor podrobně popisuje směr a rozsah vývozu po tomto monetárnímu zásahu, a to vzestup vývozu do Německa a pokles vývozu hlavně do clearingových zemí střední Evropy (vývozu na úvěr). Pokles cen čsl. zboží ve zlatě sice podněcuje levnější vývoz a soutěživost, nicméně ceny dovážených surovin stouply více než poklesly ceny vyvážených hotových výrobků. V závěru se snaží nastínit možný budoucí vývoj.

(Vokurková Lucie)

Přednáška pořádaná Českou společností národohospodářskou popisuje situaci před a po Velké hospodářské krizi ve Spojených státech amerických, přičemž největší pozornost věnuje programu New Deal, který je spojen s osobou prezidenta F. D. Roosevelta.

(Jireková Markéta)

Text je kritikou recense Dr. Vilibalda Mildschuha: „Conséquences de la modification du régime monétaire tchécoslovaque du 17 février 1934“, která se zabývá účinky československé devalvace na hospodářství Československa.
Kritika je rozdělena na tři části. První část se popisuje účinky na ceny, druhá část účinky na vývoz a třetí část účinky na nezaměstnanost. Autor tohoto článku kritizuje Dr. Vilibalda Mildschuha, že jeho posudek vyznívá neoprávněně nepříznivě, poněvadž je založen pouze na povšechných tvrzeních a na nesystematicky studovaných statistikách...

Autor článku se rozhodl zhodnotit účinnost provedené devalvace v roce 1934 a na statistických údajích okomentovat skutečné dopady této politiky. Vyvrací úspěchy zvýšeného vývozu přičítané na vrub devalvace a srovnává vývoj s ostatními státy, kde devalvace neproběhla. Za skutečný zisk z devalvace považuje jen vzestup vývozu do volných zemí (Argentina, Kanada).

(Skrbek Ondřej)

Autor opisuje význam priemyslu a jeho výhody a porovnáva ho s medzinárodným rozhľadom o priemysle. Následne autor poukazuje na potrebu zvýšenia podpory výroby a vývozu.

(Vyoral Martin)

Pokus o vysvětlení proměnlivosti ceny stříbra, především pak její rozkolísanosti koncem 19. a počátkem 20. století. Přes stručnou historii užívání tohoto drahého kovu v historii se autor dobírá k vymezení základní domnělé příčiny propadu cen stříbra, návazně zkoumá reakce ve vybraných státech a popisuje tamní vládní stabilizační snahy. Popsán je i proces vytěsňování stříbra, jakožto uchovatele hodnoty, zlatem a postupný odklon od konceptu bimetalismu. Závěrem je zkoumán vliv války na dočasný růst ceny stříbra.

(Olekšák Petr)

V některých článcích autor reaguje nebo rozebírá poznámky jiných glosátorů své doby či zmiňuje autory různých názorů. Kniha je rozdělena do tří částí – články teoretické, polemické, kritické a programové.
V první části se autor zabývá teoretickými poznatky, ve druhé je již adresný a ve třetí části navrhuje systémové řešení. V úvodu hodně rozebírá kriticky i souhlasně Keynese a jeho dílo Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz a konfrontuje jej se svými názory či s realitou.
Autor také rozlišuje různé druhy úvěrů, např...

Autor článku se zabývá devalvací československé měny, nástrojem k vyrovnání domácí cenové hladiny na úroveň cenové hladiny světové, jako méně tíživého prostředku než je deflace. Obchodní bilance je nejdůležitější položkou československé platební bilance. Zmiňuje vyhlídky zahraničního obchodu, účinky měnového opatření zejména na vývoz
československého zboží, ale i nezáměrný účinek – usnadnění vývozu – vede samočinně ke ztížení dovozu. Omezení mezinárodního obchodu vidí v platebních potížích jednotlivých zemí, zejména v roce 1933 a 1934 a  na základě výroční zprávy Národní banky rozděluje čsl...