SEZNAM klíčových slov

V úvodní části je knížka diskusí nad státním rozpočtem Rakouska-Uherska, zejména ve vztahu k českým zemím. Dále rozebírá postavení Rakouska-Uherska v důležitých odvětvích, jako zahraniční obchod a přeprava. V závěru se zaměřuje na problémy vysokého zadlužení Předlitavska.

(Vlček Martin)

Dochází k rozvoji soukromého průmyslu následkem vyhlášení podpory průmyslu, rozšiřují se podporovaná odvětví. Individuální zájmy se posunuly do popředí na úkor zájmů národních, které se projevují v politických programech. Proto je potřeba získat vědeckou základnu pro vytvoření správných programů a zjištění, zda zájmy v průmyslu jsou v souladu se zájmy národními.
Projevují se rozdíly v rozvinutosti průmyslu jednotlivých částí Rakouska-Uherska. Německá část není natolik vázána na zemědělství jako česká, jejíž průmysl zde získává kapitál, a vede k obtížnosti stanovit politiku státu neznevýhodňující žádnou oblast...

Aktuální problém s nedostatkem dusíku v československém zemědělství a průmyslu vzniklý poválečnou nezávislostí ČSR. Detailně popsané různé metody výroby dusíku a různá řešení situací v ostatních světových velmocích. Důraz na trvání řešení problému a jeho další neodkladnost.

(Mühlhans Jan)

Index průmyslové výroby je v úvodu představen jako autorova vlastní statistická konstrukce, které zobrazuje změny objemu výroby v průmyslových odvětvích národního hospodářství. Autor uvádí podrobně metodiku jeho sestavování a upozorňuje na limity jeho věrohodnosti. V závěru článku je přiložen vypočtený index průmyslové výroby pro roky 1928 – 1934 i s komentáři.

(Vávra Jan)

Základ novodobého rozvoje zemědělství spatřuje autor článku v majetkoprávní přeměně z kolektivního do soukromého vlastnictví půdy,  které vychází ze zrušení nevolnictví a roboty. Všímá si přechodu z trojhonného na střídavé hospodaření. Domnívá se, že zintenzivňování hospodaření má svůj strop a projevuje se zákon klesajícího mezního užitku z přidané práce a kapitálu. Stěžejní část tvoří hlavní známky industrializace, které podle autora jsou: přechod na výnosnější odvětví, zavádění chemických látek a nových strojů do výroby, rozvoj podnikání a obchodování a rozvoj hospodářského sdružování...

Podle slov autora je industrializace pojem pro přerod v zemědělské výrobě. Té si všímá hned v několika rovinách. Jednak hovoří o postupném sbližování zájmů průmyslu a zemědělství v oblasti výroby, ale také při vyjednávání obchodních smluv a cel. Za druhé analyzuje a porovnává velikost nákladů a zisků v zemědělské malo- a velkovýrobě, a to i s ohledem na nastupující elektrifikaci. Pozornost věnuje také doprovodným sociálním jevům na venkově a v dělnické třídě. 
Klíčová slova: zemědělství, industrializace, průmysl, obchodní clo, elektrifikace

(Mareš Filip)

Autor si klade otázku jaký průmysl by měl stát podporovat. Všímá si, že za vyspělými zeměmi zaostáváme v těch oborech, které vyžadují vysoký počáteční kapitál. Autor se dále pokouší o definici průmyslu a jeho rozdělení dle oborů. Článek je doprovázen mnoha grafy a tabulkami. Autor se vyznává k obdivu k taylorismu, tedy k vědeckému zkoumání práce. Klade důraz na racionalitu.

(Tišl Zdeněk)

Článek popisuje hospodářskou situaci v Československu po roce 1938 a je rozdělen do několika podkapitol v nichž jsou popsány hospodářsko-politické vztahy k našim sousedům a hospodářsko-sociální složení obyvatelstva. Dále rozebírá vývoj mezinárodního obchodu a národního průmyslu, při jehož rekonstrukci bude Československo jakožto země kapitálově chudá záviset na úvěrech ze zahraničí. Na závěr článku autor nastiňuje jeden ze zdrojů hospodářských problémů a to ten, že Podkarpatská Rus a Slovensko jsou země spíše zemědělsky založené a kapitálově mnohem chudší a jejich pomalý rozvoj může brzdit hospodářský rozvoj v Čechách.

(Feurich Marek)

Situace dělníků v 2. polovině 19. století. Sociální problémy (bydlení, pracovní doba, pracovní podmínky apod.)

(Mareš Filip)

Článek se snaží objasnit situaci, která nastala po 2. listopadu 1938, a vytyčuje zásady příští hospodářské a sociální politiky. Článek pojednává o zeměpisných změnách, změnách v národohospodářském složení, zemědělství, průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví; dále se zabývá dopady na dopravní politiku.
Publikace obsahuje přehledné tabulky a některé důležité změny jsou zakresleny i na mapách.

(Kopřivová Petra, Uhlířová Petra)

Kniha popisuje změny světa a hospodářství, probíhající v meziválečném období.  Projevují se zejména vzrůstem jeho dynamičnosti, zaváděním poznatků vědy do hospodářství a s tím souvisejícím rozvojem hromadné výroby i obchodu.

(Dušátková Klára)

Článek popisuje počátky užívání statistiky. Z výsledků vyplývá, že Slezsko patří mezi země s největším populačním přírůstkem v Rakousku a s největším množstvím průmyslového obyvatelstva, z nichž třetina pracuje v hornictví. V roce 1880 v hornictví pracovalo 44 011 lidí a v roce 1900 už 95 810. Nejvíc průmyslového obyvatelstva žilo ve Fryštátu, pak ve Frýdku a v Bílsku.
Druhá část článku pokračuje rozdělením Čechů, Poláků, Němců a ostatních cizích státních občanů do zemědělství, hornictví, průmyslu, obchodu a dopravy a veřejných služeb. Celkem pracuje v zemědělství 238 732 osob, z toho 54 277 Čechů. V hornictví pracuje 95 810 osob, z toho 33 823 Čechů...

Autor v článku upozorňuje na nutnost organizace vědeckého výzkumu za účelem zlepšení československého hospodářství, především průmyslu, po vzoru cizích zemí. Navíc zde podrobněji popisuje dva jím podané návrhy možných řešení. Zabývá se vytvořením potřebných institucí, organizací jejich členů i otázkou financování takovéhoto organizovaného výzkumu.

(Helanová Tereza)

Autor na začátku knihy porovnává rozvrstvení obyvatel podle povolání v Čechách a v Podkarpatské Rusi (zemědělství, lesnictví, rybníkářství; průmysl a živnosti; obchod, doprava a peněžnictví). Na Podkarpatské Rusi žilo v té době 725 357 obyvatel (asi jako v Praze) na rozloze 12 tis. km2. Dále popisuje zeměpisné podmínky (řeky, nížiny, lesy, hory). Celkově hodnotí Podkarpatskou Rus jako nejzaostalejší zemi v ČSR. Oblastmi, ve kterých přesto vynikala, bylo vinařství, pěstování tabáku a plocha orné půdy...

Autor ve svém projevu shrnuje hospodářské dějiny v českých zemích od dob Přemyslovců po rok 1928. Kriticky se vyjadřuje k husitským bouřím a stavovskému povstání, naopak vyzdvihuje Habsburky. První menší kritika rakouské monarchie je k protekcionismu 19. století a to zvláště pro oblast Uher/Slovenska. Promlouvá také o problémech nově vzniklého československého státu, a jak byly doposud řešeny. Vypočítává též objem rakouskouherských průmyslových jednotek, které připadly Československu. Chválí československou obchodní a Rašínovu deflační politiku. V závěru pak hodnotí vyhlídky československého obchodu a průmyslu.

(Opršal Petr)

Na úvod se autor článku se zabývá stádii hospodářského obrození. Následuje stať o vnitřní organizaci výrobních podniků. Dále autor upozorňuje na nezbytnost kalkulace pro stanovení prodejní ceny. Zastává názor dělení mzdy na produktivní a neproduktivní. Zaměřuje se na problém zanedbávání výpočtu výloh provozovacích a odbytových. V závěru článku je zmíněno téma odpisů.

(Švorc Martin)

Kniha poskytuje přehled průmyslového vývoje od naprostého počátku do tehdejší současnosti nejen v Československu, ale i dalších zemích jako je Rakousko, Německo, Francie, Velká Británie a Spojené státy Americké.

(Feurich Marek)

Článek pojednává o změnách v průmyslových odvětvích v Československu, které nastaly po ustanovení nových státních hranic. Autor popisuje vývoj zaměstnanosti napříč jednotlivými odvětvími od hudebního, hračkářského, sklářského, papírnického a soustružnického průmyslu přes grafický, kožařský, oděvnický až po odvětví zabývající se zpracováním kovů, kamene nebo zemin či výrobny textilních strojů.  Dále uvádí, že 3/4 vývozu tvoří hotové výrobky, z nichž je většina právě ze zušlechťujícího průmyslu, tedy průmyslu poskytujícím výrobkům přidanou hodnotu, které akumulují aktiva na splácení dluhů z dovozu...

Kniha podává obraz stavu rakouského průmyslu, zemědělství a zahraničního obchodu před válkou a po válce. V knize je zachycen vývoj vzniklé krize, její důsledky a příčiny

(Lišková Zuzana)

Kniha je zaměřena na dobovou situaci ve světě, zabývá se příčinami války, hospodářskou krizí, koloniemi, atd. Hlavním úkolem knihy je ukázat, že podnětem moderních válek je hospodářský boj jednotlivých států. Je rozdělena do šesti kapitol.

(Štroblová Hana)

Autor poukazuje na fakt, že zatímco pro průmysl bude reforma sociálního pojištění znamenat pouhé rozšíření pojištění dosavadního, v zemědělství se sociální pojištění do té doby objevovalo jen zřídka. V průmyslu se pak neuvažuje o rozšíření okruhu pojištěnců, nýbrž pouze o obsahu pojištění. V průmyslu je již rozšířeno úrazové pojištění a přibude k němu ještě pojištění invalidní a starobní. To v zemědělství je pojištění více méně novinkou. Pro zemědělství bude sice pojištění znamenat značnou zátěž, ale pojištění se nevyhne. Snaha zemědělského odvětví vyhnout se pojištění pak způsobí, že nebude možno přizpůsobit sociální pojištění specifikům zemědělství...

Kniha je souborem tří článků, které se zaměřují na přiblížení tématu ekonomické krize čtenáři. Každý z příspěvků se zaměřuje na různé téma týkající se krize: první z nich vysvětluje příčiny, které ji způsobily, druhý - důsledky a třetí se věnuje možným řešením a zamezení podobným jevům v budoucnosti.

(Kashapov Timur)

Autor opisuje význam priemyslu a jeho výhody a porovnáva ho s medzinárodným rozhľadom o priemysle. Následne autor poukazuje na potrebu zvýšenia podpory výroby a vývozu.

(Vyoral Martin)

Autor v článku vzpomíná na založení Jednoty k povzbuzení průmyslu v Čechách. Ústav byl založen za účelem podpory průmyslu v Čechách, v souvislosti s touto problematikou byly v Praze v letech 1828, 1829 a 1831 uspořádány výstavy o stavu průmyslu. Výsledkem výstav bylo zjištění, že existuje zájem o vývoj průmyslu a hospodářství a založení Průmyslové jednoty. Autor článku rozlišuje pojem průmysl jako dva různé významy: řemeslnost a podnikavost. Řemeslnost je mechanická činnost, která je podmíněna odbytem a poptávkou, faktory závislými na podnikavosti. Významnější postavení má pro něj podnikavost...

Informace o 73. výroční valné hromadě Jednoty ku povzbuzení průmyslu v Čechách. Nejdůležitější částí valné hromady byla přednáška Josefa Jareše, který hovoří o kritické době pro veškerý průmysl i podnikání a zmohutnění počtu členů v dělnickém hnutí. To se primárně dělí na 3 tábory: sociálně demokratické, národní sociální a dělnictvo nehlásící se k žádné politické skupině. Uvedeny jsou i tři tabulky, které ukazují poměr zaměstnaných dělníků organizovaných ve hnutí dle jednotlivých zemí, dále srovnání s rokem 1901 a rozdělení dle zaměstnání.

Růžičková Zuzana

Celou knihu autor pojal jako výkladovou učebnici národního hospodářství české země. Kniha je rozdělena do čtyř kapitol, přičemž každá kapitola pojednává o jiném tématu: průmysl, zemědělství, úvěry a snahy sociální a pojišťování.

(Zámečník David)

Moderní německé bankovnictví, kapitál nejdůležitějších bankovních institucí. Rozmach petrolejového průmyslu v USA.  Trustové společnosti a jejich vývoj v USA. Lidé a ideje Západu – srovnání podnikatelských příležitostí v různých zemích. O hospodářském vývoji Ruska. Nejnovější vývoj českého textilního průmyslu. Česká a německá hospodářská politika.

(Kopáček Jiří)

Z výsledků sčítání lidu je snadné zjistit, že během světové války bylo málo novorozenců a následně málo lidí v produktivním věku. Postupně se snižoval také počet manuálních pracovníků. Pozemková reforma, která byla sestavena za účelem zvýšení nebo alespoň na udržení zemědělců, měla spíše negativní dopad.

(Pešicová Kateřina)