SEZNAM klíčových slov

Psána psacím písmem s občasným podtržením důležitých pasáží nám tato kniha odhaluje Bráfovy představy o fungování státu z pohledu financí. Od vymezení základních pojmů jako veřejné hospodářství, normální míry výdajů, či nepřímé daně postupuje dál. Dívá se na příjmy a výdaje státního rozpočtu a snaží se nalézt cesty, kterými docílit co nejlepšího rozdělení státních příjmů. Největší část knihy je pak věnována daním a s tím spojeným zamyšlením, proč by kdo měl platit právě onu daň a za jakým účelem má ona být využita. Bráf se občas odvolává na jiné významné osobnosti ekonomického myšlení, nebo jejich díla ve snaze nalézt objektivní řešení, které by se dalo aplikovat globálně...

Popis hospodářsko-politického vývoje československého historického území v době Rakouska, Rakousko-Uherska, První republiky a Protektorátu
V příloze schéma historického vývoje Škodových závodů v Plzni do r. 1925 a ČKD do r. 1927.

(Kashapov Timur)

Článek je reakce na dílo Herberta Schacka – Hospodářská morfologie. V textu autor připomínkuje prameny, z nichž Schack vychází, i jeho dílo. Vyvrací to, že hospodářství postrádá hodnotu účelu a naopak tvrdí, že užitek charakterizuje hospodářství a dává mu hodnotu. Dále pojednává o vztahu subjektivního blaha a mezního užitku.

(Voleman Jakub)

Rozsáhlý a hutný teoretický text zkoumající vztah hospodářství k technice. V úvodu autor seznamuje čtenáře s problematikou a pokouší se od sebe oddělit pojmy hospodářství a technika. K tomu si bere na pomoc teoretické základy významných ekonomů a filosofů (namátkou Smith, Marx, List, Wagner, Fleischner a další). V následující části dochází k systematické kategorizaci na základě zvolených kritérií a následnému podrobnějšímu rozlišení. To dává vznik podkapitolám Kvantita a kvalita, Úspornost či šetrnost, Srovnávání a hospodářský princip a Individuálnost a soubornost. Nejdelší z těchto je kapitola třetí...

Merkantilism arci namnoze přestřeloval: leckde podporováno uměle i nezdravé podnikání průmyslů, pro které nebylo přirozených podmínek prosperity, v jednostranném zájmu průmyslového podnikatelstva zanedbáváno i tísněno zemědělství zákazy vývozu obilí a dobytka, dopouštěno vykořisťování a tlumeno zvyšování životní míry dělnictva určováním sazeb mzdových, prodlužováním doby pracovní atd., průmyslové monopoly a výrobní řády dusily namnoze technický pokrok, takže vznikal odpor k přepjatému poručníkování státnímu a touženo po volném pohybu individua...

Autor se zabývá praktickým pojetím koncentrace a racionalizace výroby v Československu v meziválečném období. Svoji analýzu zakládá na Englišově analýze hospodářského stavu z roku 1926. Jeho závěrem je, že koncentrace a racionalizace probíhají nejednotně a neplánovitě, což je podle něj potřeba změnit v zájmu odstraňování překážek.

(Štegmann Tomáš)

Článek zaměřený na vývoj a růst průmyslové výroby a jejího vlivu na živnostníky. Josef Gruber se v článku odvolává na G. Sombarta. V úvodu článku se zabývá současným stavem hospodářství, jaké změny s sebou přinesl nárůst počtu obyvatel a průmyslové výroby, přesun lidí ze zemědělství do průmyslových odvětví (porovnání evropských zemí a domácích podmínek). Tím se dostává k hlavnímu tématu článku, živnostenskému řádu. Po zhodnocení současného stavu navrhuje konkrétní změny, které by měly nastat a z jakých důvodů. Poukazuje na nutnost zavedení jednotných zkoušek, které by měly jednotný postup, rozsah a druh zkušební látky i taxy...

Autor se zabývá tehdejší situací hospodářského průmyslu v českých zemích. Zabývá se odvětvími, ve kterých jsme vždy vynikali, ale v nichž teď dochází k poklesu, či dokonce ke krizi.
Nejprve rozebírá ječmenářství, které je významnou vývozní položkou pro celé Rakousko, pro české země zejména. Velkým problémem je, že Německo (náš hlavní obchodní partner) zavedlo vysoká cla a navíc se snaží vyšlechtit si vlastní odrůdy ječmene. Další závažná věc je nařknutí celosvětově vyhlášeného hanáckého ječmene z klesající kvality. Autor uvádí některé provedené pokusy, srovnání a návrhy řešení nastalé situace.
S tím souvisí sladovnictví...

Situace dělníků v 2. polovině 19. století. Sociální problémy (bydlení, pracovní doba, pracovní podmínky apod.)

(Mareš Filip)

Autor se zabývá nedostatečným měřením spotřeby a tím špatnými možnostmi určení množství různého průmyslu. Zároveň argumentuje, že se tak dá zjistit i kulturní úroveň v Československu. Už v té době si článek všímá rozdílu mezi úrovní východu a západu, hranice probíhá právě Československem. Autor apeluje na všechny, že je třeba zvýšit liberálnost hospodářství, aby byl možná další vývoj směrem k vyšší spotřebě.

(Štegmann Tomáš)

Autor analyzuje tehdejší berní soustavu a nabízí možnosti, jak by se dala reformovat. Poukazuje na její komplikovanost a neefektivitu.

(Opršal Petr)

Článek rozebírá zemědělskou situaci v Československu, která nastala po novém ustanovení státních hranic, kdy  ubyla 1/3 celkové rozlohy státu. V článku jsou porovnávány odhady Českého statistického úřadu, Ústředního svazu Československých průmyslníků a odhad doktora Mayera ze svazu statkářů. Z největší části ubylo luk, pastvin a orné půdy. Autor popisuje změnu v počtu zemědělských závodů. Dále je mapována situace v živočišné výrobě, lesnictví, rybářství, také situace ohledně brambor, cukru a dalších zemědělských plodin, konkrétně kukuřice, žita, pšenice a ovsa.

(Feurich Marek)