SEZNAM klíčových slov

Autor se snaží zhodnotit finanční vědu v rámci dogmatického vývoje, která je obsažena v Englišově Malé finanční vědě, což je novým zpracováním velké Finanční vědy. Zpočátku popisuje vývoj nauky o daních a jednotlivé teorémy tak, jak je podávaly starší teorie a snaží se o vysvětlení přínosu nové teorie. Dále shrnuje předmět finanční vědy a popisuje, jaký je její poměr k národnímu hospodářství, uvádí metody finanční vědy. Autor rovněž popisuje, jak Engliš vychází z noetického hlediska teologického, za formu považuje sociální účel, jako obsah uvádí ideál národa zdravého a vzdělaného...

Autor se v knize zabývá naukou o financích a veřejném hospodářství. Hovoří zejména o veřejných úhradách a jejich typech, daních, státním dluhu, veřejných financích a národním hospodářství. V knize je zmiňována nejen aktuální situace, ale také historický vývoj.

(Havlíček Jan)

Psána psacím písmem s občasným podtržením důležitých pasáží nám tato kniha odhaluje Bráfovy představy o fungování státu z pohledu financí. Od vymezení základních pojmů jako veřejné hospodářství, normální míry výdajů, či nepřímé daně postupuje dál. Dívá se na příjmy a výdaje státního rozpočtu a snaží se nalézt cesty, kterými docílit co nejlepšího rozdělení státních příjmů. Největší část knihy je pak věnována daním a s tím spojeným zamyšlením, proč by kdo měl platit právě onu daň a za jakým účelem má ona být využita. Bráf se občas odvolává na jiné významné osobnosti ekonomického myšlení, nebo jejich díla ve snaze nalézt objektivní řešení, které by se dalo aplikovat globálně...

Finanční věda je kniha, respektive učebnice, napsána psacím písmem jako rukopis a ukazuje názory a představy profesora Bráfa na finanční hospodaření státu. Vymezuje základní pojmy spojené s hospodařením státu a směřuje až k podrobnému rozdělení a vysvětlení daní.

(Boček Jan)

Autor poskytuje obecný i osobní liberální pohled. Pojednává o obcích všech úrovní a jejich působnosti v dané době (konec 19. století) a na daném místě (Česko) a o jejich hospodaření včetně správy majetku a rozpočtu.

(Řehová Vendula)

Článek je zaměřen na profesní život Josefa Kaizla, který patřil k průkopníkům národohospodářské a finanční vědy. K národohospodářské vědě přivedl Kaizla na univerzitě Albín Bráf, a Kaizl byl okouzlen natolik, že se o ní začal zajímat. Článek popisuje Kaizlovo studium v Německu, a kdo ho při něm ovlivnil, jsou zde také popsána některá z jeho důležitých děl. Část článku je věnována jeho snaze o změnu živnostenského řádu, který byl podle něj nedostačující. Kaizl vytvořil první české dílo o finanční vědě a byl významným reprezentantem historické školy národohospodářské.

(Trnovská Zuzana)

Článek je reakcí na kritiku Englišovy Finanční vědy ze strany Mildschuha. Engliš v něm obhajuje a podrobněji vysvětluje své názory, které Mildschuh zkritizoval. Článek se vyznačuje poměrně velkou agresivitou vůči kritikovi, která je ale k nalezení spíše mezi řádky.

(Vlček Martin)

Studie se snaží vysvětlit pojem „státní příjmy“, zjistit, jestli mezi nimi existuje nějaký vztah a kategorizovat je podle toho, jakým způsobem jsou získávány. Dělí je do dvou kategorií, na příjmy ze státního majetku a z daní. Kniha obsahuje přehled soustavy státních příjmů. Autor čerpá převážně z díla Karla Engliše.

(Opršal Petr)