SEZNAM klíčových slov

Autor v této knize zachycuje krizi Československého hospodářství způsobenou krachem na Newyorské burze roku 1929. Hodnotí postoje a kroky tehdejší vlády, kterými reagovala na tuto vzniklou situaci a sám navrhuje různé modely řešení. Hlavními ekonomickými důsledky krize byla deflace, problém s odbytem a vysoké úrokové míry. Předními tématy kritiky se stala politická rozhodnutí ve věcech nedostatečných vládních investic, neopuštění pevného poměru koruny ke zlatu, nastavení protekcionalistické politiky, které nedokázali zabránit prohloubení krize a nastolení příznivého prostředí pro „ozdravu“ a „znovunastartování“ naší ekonomiky...

V 1. části se autor zabývá československou měnovou politikou v uvedených letech, v části druhé problematikou rozpočtování a státních rozpočtů. V poslední části se věnuje československému státnímu dluhu.

(Salák Ondřej)

Psána psacím písmem s občasným podtržením důležitých pasáží nám tato kniha odhaluje Bráfovy představy o fungování státu z pohledu financí. Od vymezení základních pojmů jako veřejné hospodářství, normální míry výdajů, či nepřímé daně postupuje dál. Dívá se na příjmy a výdaje státního rozpočtu a snaží se nalézt cesty, kterými docílit co nejlepšího rozdělení státních příjmů. Největší část knihy je pak věnována daním a s tím spojeným zamyšlením, proč by kdo měl platit právě onu daň a za jakým účelem má ona být využita. Bráf se občas odvolává na jiné významné osobnosti ekonomického myšlení, nebo jejich díla ve snaze nalézt objektivní řešení, které by se dalo aplikovat globálně...

V textu můžeme najít názor, že celní unie u států s odlišnými národy není možná, jelikož může vést k sociálním nepokojům a je neudržitelná. Také kvůli nevyrovnané platební bilanci států je neudržitelná a nejlepší řešení je clearingový systém, založený na vyrovnávání platebních bilancí a jisté solidaritě (např. snižování cel je dobrá věc pro mezinárodní obchod).

(Voleman Jakub)

Sbírka na konkrétních datech hodnotí změny v mezinárodním obchodě po první světové válce a situaci v ČSR před a po Velké hospodářské krizi. Pozornost je věnována zejména zemědělské a průmyslové výrobě – vývoji cen i vyprodukovaného množství. Nalezneme zde kritiku tehdejší obchodní politiky postavené na vysokých clech a jiných omezeních mezinárodního obchodu.

(Kristýna Valentová)

Autor analyzuje pomocí statistických dat ze sčítání lidu v roce 1930 vývoj zemědělství od pozemkové reformy. Dokládá, že zemědělství je příliš zaměřeno na prvovýrobu zemědělských surovin a nikoli na pěstování jakostních plodin, na které je podle autora lépe vybaveno. V závěru zmiňuje opatření hospodářské politiky, které mají za cíl tento směr změnit.

(Vávra Jan)

Kniha určena jako učební materiál týkající se zahraničního obchodu a celnictví. Popis historických celních politik, platných obchodních smluv a jednotlivých druhů cel.

(Novotný Martin)

V knize se dozvídáme nejdůležitější poznatky národního hospodářství té doby. Je určena jako pomůcka ke studiu techniků Vysoké školy inženýrského stavitelství. Kniha je rozdělena na pět částí.

(Kristýna Müllerová)