Československá finanční politika: Nástin vývoje v letech 1918-1930

Abstrakt:

V 1. části se autor zabývá československou měnovou politikou v uvedených letech, v části druhé problematikou rozpočtování a státních rozpočtů. V poslední části se věnuje československému státnímu dluhu.

(Salák Ondřej)

Hodnocení:

Jako téma pro první oddíl zvolil autor československou měnovou politiku. Tu rozebírá velice podrobně. Hned na začátku hovoří o jejím rozdělení na 5 období. Období společné měny – v tomto období platily na území československého státu koruny. Pro český stát to bylo velice nevýhodné, protože koruna v Čechách a na Slovensku měla výrazně větší hodnotu než ta samá koruna na území Rakouska. Proto následovala druhá fáze – období dekretální, které trvalo od převratu asi do roku 1920, a ve kterém došlo k vytvoření vlastní československé měny, koruny československé, a také k prosazení zákonů, které tvořily nejnutnější opatření pro udržení a posílení nové měny. Také probíhalo mnoho mezinárodních jednání ohledně nové měny – z důvodu nutnosti přepočítání pohledávek a podobně. Po vytvoření základních podmínek pro novou měnu nastoupilo období třetí, tzv. první období stabilizační. Trvalo asi do roku 1921 a jeho hlavním cílem bylo zlepšit materiální předpoklady nové měny – vytvoření zásob měny domácí i valut. Od roku 1922 až do roku 1925 trvalo čtvrté vývojové období československé měny, kterým bylo období deflace. Dobová vláda tehdy uměle zvyšovala kurz československé měny pomocí deflačních technik. Dle autora se jedná o neefektivní řešení a svůj argument podkládá několika logickými příklady. Po 4 letech nejisté deflační politiky nastupuje poslední vývojová fáze, autorem popsaná, kterou je druhé stabilizační období, nebo také období konsolidační. V tomto období již sehrála významnou roli vzniknuvší centrální banka a hlavním jejím úkolem bylo ještě relativně novou československou měnu chránit, a to hlavně pomocí nástrojů, které jí pomáhaly udržovat stabilní kurz a částečně regulovat míru růsty inflace.

Druhý oddíl knihy věnoval autor problematice rozpočtování a státních rozpočtů. Na začátku autor přesně vymezuje pojmy, rozsah a metody rozpočtové politiky. Podrobně popisuje úpravy procesu tvorby státního rozpočtu několika zákony a také kontrolu tohoto procesu, kterou vedl tehdejší Nejvyšší účetní kontrolní úřad. Poté velice podrobně popisuje příjmovou stránku státního rozpočtu. Příjmy dělí do několika kategorií. První popisovanou jsou daně přímé a daně nepřímé … spotřební. Autor samozřejmě informuje také o daňové reformě, která v první čtvrtině 20. století proběhla. Seznamuje nás např. s daní důchodovou, pozemkovou, výdělkovou, domovní, ale i s daněmi ze spotřeby lihu, cukru, minerálních olejů, či piva nebo masa. Nakonec zmiňuje také několik státních monopolů – monopol tabákový, solní, výbušných látek a umělých sladidel.

V posledním oddíle nás autor podrobně seznamuje s problematikou a vývojem československého státního dluhu. Popisuje mnoho důvodu vzniku tohoto veřejného břemene, různé pohledy na něj a různé způsoby rozdělení. Poté se postupně zaměřuje na jednotlivé skupiny státních dluhů. První skupinou jsou dluhy převzaté po Rakousko-Uhersku. Vzniknuvší Československo převzalo část dluhu monarchie, která zanikla na základě teritoriality. Další skupinu tvoří válečné půjčky, které autor přesně vymezuje a rozebírá jejich účel, opodstatnění a podmínky zhodnocení. Další ze skupin jsou tzv. dluhy revoluční a osvoboditelské, které vznikly vůči vítězným válečným mocnostem. Poté autor velice podrobně rok po roce rozebírá vývoj a změny československého státního dluhu.

(Salák Ondřej)