SEZNAM klíčových slov

V 1. části se autor zabývá československou měnovou politikou v uvedených letech, v části druhé problematikou rozpočtování a státních rozpočtů. V poslední části se věnuje československému státnímu dluhu.

(Salák Ondřej)

Karásek se v článku zabývá vývojem koruny po první světové válce. Základem pro vývoj kursu se po válce stává osamostatnění české měny a také Rašínova měnová reforma, jejíž opatření a důsledky Karásek rozebírá. Dále se věnuje kurzu koruny, devisám a cenové úrovni a dochází k závěru, že mezi nimi vznikl nepoměr.

(Sobotková Kateřina)

Autor se ve svém příspěvku zabývá problematikou měnové novely, jejímž cílem bylo podřídit měnovou oblast Protektorátu Říši. Věnuje se především tématu stanovení směnného poměru mezi českou korunou a německou markou, jehož výše byla určena 10:1. Udává, že tento kurz byl zvolen kvůli snadné přepočitatelnosti a lepšímu vystižení cenových hladin obou států, než jak by byl vyjádřen poměrem zlatého obsahu obou měn. V další části textu poukazuje na body, k nimž musí dojít, aby kurz byl použitelný i ve vnějším styku s ostatními zeměmi a nakonec zmiňuje zvýšení obsahu zlata v české koruně a její zhodnocení zhruba o 17%.

(Kučerová Hana)

Článek se zabývá opatřeními v rámci měnové a bankovní soustavy, která byla nutná provést v roce 1939 po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Popisuje vývoj koruny ve vztahu ke slovenské koruně po osamostatnění Slovenska a o vztahu k říšské marce, která se stala na území Protektorátu platnou. Vysvětluje, proč bylo z hospodářského hlediska v zájmu Říše i Protektorátu ponechat tyto měny oddělené a definované mezi sebou směnným kursem.

(Helanová Tereza)