SEZNAM klíčových slov

V 1. části se autor zabývá československou měnovou politikou v uvedených letech, v části druhé problematikou rozpočtování a státních rozpočtů. V poslední části se věnuje československému státnímu dluhu.

(Salák Ondřej)

V knize jsou zachyceny nejdůležitější problémy poválečného Československa. Řeší se zde finanční a hospodářské jevy poválečného státu, politická práce a smýšlení té doby s přihlédnutím na psychologický stav Evropy. Válka zničila výrobní prostředky, rozvrátila stabilitu měn. Vymizela pracovitost a úspornost ve výrobě i spotřebě, každý si navykl na veliká čísla, k nimž vedla znehodnocená měna. Rašín toto „dědictví“ určil jako první úkol, se kterým by nově vzniklé státy i státy válkou jen zasažené měly bojovat...

Psána psacím písmem s občasným podtržením důležitých pasáží nám tato kniha odhaluje Bráfovy představy o fungování státu z pohledu financí. Od vymezení základních pojmů jako veřejné hospodářství, normální míry výdajů, či nepřímé daně postupuje dál. Dívá se na příjmy a výdaje státního rozpočtu a snaží se nalézt cesty, kterými docílit co nejlepšího rozdělení státních příjmů. Největší část knihy je pak věnována daním a s tím spojeným zamyšlením, proč by kdo měl platit právě onu daň a za jakým účelem má ona být využita. Bráf se občas odvolává na jiné významné osobnosti ekonomického myšlení, nebo jejich díla ve snaze nalézt objektivní řešení, které by se dalo aplikovat globálně...

Finanční věda je kniha, respektive učebnice, napsána psacím písmem jako rukopis a ukazuje názory a představy profesora Bráfa na finanční hospodaření státu. Vymezuje základní pojmy spojené s hospodařením státu a směřuje až k podrobnému rozdělení a vysvětlení daní.

(Boček Jan)

Autor se zabývá funkcemi ministerstva financí a resortních ministerstev a tvorby rozpočtů. Zdůrazňuje potřebu kontrolního úřadu. Tvrdí, že ministerstvo financí nemůže být hlavním orgánem, který tvoří rozpočet i ostatním resortům. Dále řeší otázku poplatků a daní, které jsou vybírány ministerstvem financí, ale také některé poplatky ostatními ministerstvy. Analyzuje situaci té doby a navrhuje sjednocení poplatků a daní do jednoho řádu a pod ministerstvo financí. A to z důvodu přehlednosti a snazší tvorby statistik a pro zefektivnění výběru daní a poplatků.

(Tyburcová Iva)

Vladimír Klimecký čtenářům v tomto textu poskytuje zevrubný pohled na státní finance v letech 1935 až 1937, které se ani v tomto období nepodařilo uvést do skutečné rovnováhy. V úvodu se zabývá hospodářstvím státní pokladny, následně rozpočty za jednotlivé roky, hospodářstvím státní správy a státním dluhem. V závěru nastiňuje, jakým směrem by se státní finance měly ubírat do dalších let a poukazuje na některé změny, které by bylo potřeba provést k dosažení lepších čísel.

(Šimek David)

Jedná se o stručnou charakteristiku hospodářské politiky od konce roku 1925 až po rok 1928. Engliš se nejpodrobněji zabývá problémy: řešení projevů deflace z roku 1925, ustálení měny, snížení nezaměstnanosti a zároveň zvýšení platů a to vše převážně pomocí pobídek pro firmy. Mezi další témata patří především konsolidace státního rozpočtu, celková restrukturalizace a snížení nákladů státu.

(Bejdová Markéta)