SEZNAM klíčových slov

V knize jsou zachyceny nejdůležitější problémy poválečného Československa. Řeší se zde finanční a hospodářské jevy poválečného státu, politická práce a smýšlení té doby s přihlédnutím na psychologický stav Evropy. Válka zničila výrobní prostředky, rozvrátila stabilitu měn. Vymizela pracovitost a úspornost ve výrobě i spotřebě, každý si navykl na veliká čísla, k nimž vedla znehodnocená měna. Rašín toto „dědictví“ určil jako první úkol, se kterým by nově vzniklé státy i státy válkou jen zasažené měly bojovat...

Psána psacím písmem s občasným podtržením důležitých pasáží nám tato kniha odhaluje Bráfovy představy o fungování státu z pohledu financí. Od vymezení základních pojmů jako veřejné hospodářství, normální míry výdajů, či nepřímé daně postupuje dál. Dívá se na příjmy a výdaje státního rozpočtu a snaží se nalézt cesty, kterými docílit co nejlepšího rozdělení státních příjmů. Největší část knihy je pak věnována daním a s tím spojeným zamyšlením, proč by kdo měl platit právě onu daň a za jakým účelem má ona být využita. Bráf se občas odvolává na jiné významné osobnosti ekonomického myšlení, nebo jejich díla ve snaze nalézt objektivní řešení, které by se dalo aplikovat globálně...

Finanční věda je kniha, respektive učebnice, napsána psacím písmem jako rukopis a ukazuje názory a představy profesora Bráfa na finanční hospodaření státu. Vymezuje základní pojmy spojené s hospodařením státu a směřuje až k podrobnému rozdělení a vysvětlení daní.

(Boček Jan)

Autor považuje za příčiny krize státních financí (v r. 1932) především deflaci a hospodářskou krizi. Provádí analýzu příčin a souvislostí, přičemž tvrdí, že řešení deflačního schodku je možné pouze pomocí deflace výdajů, nikoliv prostřednictvím nových daní či redukcí státních úkolů. Naopak snížení příjmů státu v důsledku krize navrhuje řešit pomocí racionalizace výdajů popřípadě restrikcí státních účelů. Související nezaměstnanost a s tím spojené zvýšené státní výdaje řeší prostřednictvím přímých i nepřímých důchodových daní...

Autor píše o tom, co je úvěrová inflace a vymezuje ji vůči jiným druhům, například konjunkturální a platidlové inflaci. Úvěrovou inflaci definuje jako situace, kdy stát platí úvěry ze svých dluhů jinými dluhy. Věnuje se též úvěrové deflaci, kdy je stát při splácení dluhů v přebytku, ovšem své přebytky nevpouští do oběhu a opět je pouze využívá ke splácení dluhů. V závěru se pak věnuje možnosti vzniku úvěrové inflace při zahraničním obchodu.

(Opršal Petr)