SEZNAM klíčových slov

V knize jsou zachyceny nejdůležitější problémy poválečného Československa. Řeší se zde finanční a hospodářské jevy poválečného státu, politická práce a smýšlení té doby s přihlédnutím na psychologický stav Evropy. Válka zničila výrobní prostředky, rozvrátila stabilitu měn. Vymizela pracovitost a úspornost ve výrobě i spotřebě, každý si navykl na veliká čísla, k nimž vedla znehodnocená měna. Rašín toto „dědictví“ určil jako první úkol, se kterým by nově vzniklé státy i státy válkou jen zasažené měly bojovat...

 Významná část knihy je věnována historické podstatě a vývoji metod usměrňovaného hospodářství. Jsou jmenováni autoři, kteří se tímto tématem zabývali od merkantilismu až po autorovu současnost. Zároveň je odkazováno na jejich díla, která se touto problematikou v průběhu dějin zaobírají; autor tak podává ucelený přehled podstatných prací a názorových proudů pojednávajících o usměrňovaném hospodářství na průřezu dějin.
   V následující části jsou zásahy státního aparátu do ekonomiky podrobeny kritice. Autor klade důraz na nutnost komplexního chápání ekonomiky se všemi důsledky její propojenosti...

Kniha popisuje ideu hospodářské soběstačnosti z pohledu různých ekonomů. S výjimkou Adama Smithe, který byl zastáncem specializované výroby a dělby práce, všichni citovaní ekonomové považují soběstačnost za ideál národní ekonomiky. Autor v závěru uvádí také různé metody ochranářské politiky.

(Čurdová Ivana)

Kniha Inflace a deflace je napsána velmi kriticky. Rašín kritizoval hlavně státní politiku, hospodářskou politiku i poválečnou politiku. V celé knize se zabývá spíše inflací a jejími příčinami než deflací.

(Kopáček Jiří)

Autor popisuje opatření z roku 1934 proti zastavování (myšleno přerušování) výroby továrních podniků a proti hromadnému propouštění zaměstnanců těmito podniky. Diskutuje vliv nařízení na hospodářství, přičemž dochází k závěru, že z hospodářského hlediska je nařízení nevhodné, protože poškozuje zaměstnance ve větší míře, než jim pomáhá.

(Šubrt David)

Autor opisuje úpadok hospodárskej a priemyslovej politiky a možné riešenia, ktoré by mali zlepšiť životnú a duševnú úroveň.

(Vyoral Martin)

Rudolf Hotowetz v publikaci popisuje hospodářskou situaci Československa na poč. 30. let 20. století. Tehdejší nepříznivou ekonomickou situaci vnímá jako důsledek hospodářské krize a přitom zdůrazňuje, že krize nebyla způsobena Evropou. Tehdejší hospodářskou krizi považuje za krizi z nadvýroby. V této souvislosti popisuje hospodářské procesy, které tehdejší krizi předcházely a takové procesy, které později krizi provázely, tedy samotné důsledky krize.

(Vaniš Miloš)

Autor se zde zabývá otázkou zásobování obyvatelstva obilím, akcentuje nutnost intervence státu do rozdělování, zároveň se však nevyhýbá ukazováním chyb některých státních rozhodnutí.

(Vlček Tomáš)

Autor se zabývá stavem československé ekonomiky ve 20. a 30. letech 20. století. Analyzuje řešení důsledků hospodářské krize v tehdejším Československu. Vyvrací mnoho teorií a akcí provedených tehdejšími politiky. Radí a navrhuje dokonalejší léčbu. Zpočátku se zabývá teorií obchodní bilance, jíž samotnou odmítá. Poté se věnuje měnové politice, kde hodnotí hlavně pokusy o ozdravění měny. Zabývá se i tím, co vlastně peníze pro společnost znamenají a co jsou ve své podstatě. Peníze se pak prolínají do sociální části, kde řeší vykořisťování pracovníků.

(Syrochmanová Hana)

Antonín Basch v článku shrnuje problémy hospodářské politiky, které nastaly po válce. Průmysl fungoval pro potřeby války nebo stál bez surovin, a za takových poměrů vznikl náš stát a naše hospodářská politika.

(Sobotková Kateřina)

Jedná se o stručnou charakteristiku hospodářské politiky od konce roku 1925 až po rok 1928. Engliš se nejpodrobněji zabývá problémy: řešení projevů deflace z roku 1925, ustálení měny, snížení nezaměstnanosti a zároveň zvýšení platů a to vše převážně pomocí pobídek pro firmy. Mezi další témata patří především konsolidace státního rozpočtu, celková restrukturalizace a snížení nákladů státu.

(Bejdová Markéta)

Kniha je učebnicí základů z oblasti hospodaření, finanční vědy a statistiky. Je rozdělena do čtyř částí, kde jsou vysvětleny pojmy, teorie, jejich zástupci, popis práce orgánů a institucí i úprava v zákonech.
První část s názvem Hospodářská teorie obsahuje vylíčení jednotlivých teorií, dále se pak věnuje oblasti výroby a spotřeby, popisuje historii peněz a úlohu cedulové banky, rozebírá problematiku úvěru a jeho druhy, vysvětluje, jak funguje burza.
V Hospodářské a sociální politice nás autor seznamuje se základy různých druhů politik, jako je politika zemědělská, průmyslová, obchodní, dopravní nebo sociální.
V části Finanční věda se věnuje hospodaření finančních...

Článek vypovídá o pokusech vytvořit vedle vědy národohospodářské také vědu soukromohospodářskou. Jsou vytýčeny rozdíly a převážně také společné rysy obou věd. Autor se v článku domnívá, že budovat vědu soukromohospodářskou v protikladu s národohospodářskou nemá opodstatnění, neboť tehdejší teorie národohospodářská v sobě zároveň nauku soukromohospodářskou uzavírá.

(Trnovská Zuzana)