Příručka ke studiu národního hospodářství

Abstrakt:

V knize se dozvídáme nejdůležitější poznatky národního hospodářství té doby. Je určena jako pomůcka ke studiu techniků Vysoké školy inženýrského stavitelství. Kniha je rozdělena na pět částí.

(Kristýna Müllerová)

Hodnocení:

I.    Úvod – Autor definuje lidské potřeby a prostředky, které slouží k uspokojení lidských potřeb. Tyto prostředky by měly být využity co nejúčelněji a nemělo by se s nimi plýtvat. Tak autor definuje zásadu hospodárnosti. Dále definuje pojem hospodářství a jeho rozdělení, statek a kapitál a hovoří o právních základech našeho hospodářského zřízení.

II. O výrobě – Definuje výrobu a její rozdělení, rozdělení hospodářských období v čase a specializuje se na zemědělství, které dělí na intenzivní a extenzivní. Zemědělstvím se zabývá i v dalších podkapitolách: lesní technika, meliorace pozemků a pozemková reforma, která začala roku 1918 usnesením Národního výboru o obstavení velkostatků.

III. Soudobá organisace opatřování úkojných prostředků – Definuje podnik jako samostatnou hospodářskou jednotku zařízenou k ukojování cizích lidských potřeb, k čemu je použito nejen vlastní, ale i cizí práce a kapitálu za účelem zisku. Charakterizuje podnik jako sociální zřízení, protože ukojuje cizí potřeby. Definuje volnou konkurenci, podniky dělí na singulární a kolektivní, tedy s jedním a více vlastníky. V poslední podkapitole se zabývá vznikem hospodářských krizí. Socialisté vykládají krizi jako výsledek ochablé spotřeby, nadbytečná výroba není provázena dostatečným vzrůstem důchodů spotřebitelů. Nejvíce lidí se podle Stockého přiklání k teorii, že krize vznikají překapitalizací. Průmysl je nucen předbíhat spotřebu, odhadovat budoucí spotřebu a častokrát v odhadování velikosti výroby „přestřelí“.

IV. Oběh statků – V této kapitole definuje hodnotu statku, cenu a zákony nabídky a poptávky. Blíže také seznamuje studenty s vývojem československé měny. Pro vývoj naší měny byl nejdůležitější zákon z 25. února 1919 čís. 84 Sb., díky kterému bylo nařízeno okolkování obíhajících znehodnocených bankovek rakousko-uherské banky. Tím byly prohlášeny tyto bankovky za československé státovky a úpravu jejich oběhu převzal zřízený bankovní úřad ministerstva financí. Výše oběživa u nás pak byla určena součtem: bankovky okolkované + bankovky vydané do ½ žírových účtů a pokladničních poukázek bývalé rakousko-uherské banky + drobné bankovky. Co je vydáno nad tento počet, musí být kryto drahým kovem nebo příslušnými cennými papíry. Součet položek činí nejvyšší přípustný oběh státovek. Další podkapitoly jsou zaměřeny na zahraniční obchod, dopravu a úvěr.

V. Rozdělení – Definuje důchod a jeho druhy: kapitálový, pracovní, podnikatelský a rentový.

(Kristýna Müllerová)