Obchodní sborník, část šestá - Tržba zahraničná. Celnictví.

Abstrakt:

Kniha určena jako učební materiál týkající se zahraničního obchodu a celnictví. Popis historických celních politik, platných obchodních smluv a jednotlivých druhů cel.

(Novotný Martin)

Hodnocení:

Kniha se zabývá zahraničním obchodem a celní politikou. Mnoho názorů prezentovaných v této publikaci je v aktuálním ekonomickém myšlení překonáno. To se dá pochopit vzhledem k roku vzniku. Nutno také říci, že kniha vznikla jako studijní materiál pro tehdejší žáky a studenty, a proto obsahuje mnoho praktických návodů pro tehdejší dobu. Například význam popisu povinností nutných k dovozu zboží drahou je z dnešního pohledu velmi malý.
     V úvodu se dr. Pilbauer zaměřuje na historický vývoj celní politiky v Rakousku-Uhersku. Začíná u merkantelismu, jeho podstaty,  vzniku a konce. Poté následuje přechod k politice celní ochrany, kdy se Rakousko-Uhersko snažilo vytvořit celní unii s Německem. To se ale nestalo, i kvůli hospodářské krizi. Další historická éra byla éra svobodné tržby. V této době vznikl systém západoevropských smluv obchodních. Je zde uveden přehled tehdejších obchodních smluv Rakouska-Uherska. K této éře se autor staví kriticky a uvádí, že na svobodném obchodu rakousko-uherské hospodářství dost prodělalo. Poté následoval návrat k politice ochranných cel, kdy probíhalo opět jednání s Německem o společné obchodní smlouvě, které ale opět ztroskotalo. Smlouvu si dokázalo vyjednat až v roce 1881. Poté následovala éra autonomní politiky celní, kdy byly určovány jednotlivé celní tarify. Poté vznikl systém obchodních smluv středoevropských, což znamenalo opětovný obrat k celní politice smluvní. V této době vznikla společná obchodní smlouva Rakouska-Uherska, Itálie, Belgie, Švýcarska a Německa. Tato smlouva byla podle autora velmi nevýhodná a měla velmi těžké dopady na naše hospodářství. Byly učiněny velké ústupky Itálii, Švýcarsku a Belgii, ale za ně se nám podařilo dosáhnout jen velmi malých ústupků Německa vůči nám. Smlouva měla za následek rostoucí dovoz (přívoz), ale vývoz byl neklidný a celkově vzato měl tendenci sestupnou.
     Další kapitola se zabývá samotným clem. Jsou zde uváděny základní definice cla, celní sazby, celního tarifu, celního území aj. Je zde popsáno dělení cla na vnitrozemská a pohraniční (vnitrozemská už v té době neexistovala), přívozní, vývozní a průvozní (vývozní se v té době praktikovala již jen výjimečně, průvozní vůbec), finanční a ochranná, kde finanční cla jsou taková, která se vztahují na produkty doma nepěstované nebo nevyráběné a jejich úkol je pouze vybrat peníze. Ochranná mají naopak účel chránit domácí pěstitele nebo výrobce. Zde je zajímavá poznámka o Velké Británii, která v té době měla cla pouze finanční, a to ještě ve velmi malé výši. Cla jsou zde dále dělena na hodnotná a specifická (podle sazby procentní nebo pevně dané hodnoty), stupňová a diferenční, autonomní a smluvní.
     Obchodní smlouvy jsou důležitou součástí celní politiky. Jedná se o smlouvy, jimiž smluvní státy upravují své vzájemné styky hospodářské. Autor popisuje náležitosti obchodních smluv, které z dnešního pohledu podle mého názoru nemají velký význam. Jsou zde uvedeny tehdejší obchodní smlouvy Rakouska-Uherska s cizími státy, toho času platné.
     Hlavní vady tehdejšího zahraničního obchodu byly: nedostatek silného stavu kupeckého, úvěrnictví (nebyly středně velké banky, které by půjčovaly středně velkým podnikům), obchodní cestující (nesrovnatelně méně než jiné země), špatný styk se zákazníky, obchodní emigrace a stát (nedostatečná podpora).
     Část, kterou napsal Josef Prusík, se zabývá také celnictvím, ale z  jiného pohledu. První kapitoly se týkají obecných definic cla a ostatních pojmů tomu přidružených. V tom se zčásti kryje s částí napsanou Rudolfem Pilbauerem. Poté se ale zabývá praktickou celní manipulací. Jsou zde uvedeny náležitosti potřebné při všech druzích dovozu a vývozu, k tomu jsou přidány jednotlivé vzory formulářů potřebných k těmto úkonům. Tato část podle mého soudu nemá v dnešní době velký význam.
    Tato kniha podrobně mapuje celní politiku. Je na ní poznat, že je to určeno jako studijní materiál. Věci, které měly velmi praktické využití (vzory jednotlivých formulářů), jsou dnes nepodstatné. Když se podívám na myšlenky autorů, zdají se mi překonané. To mám hlavně na mysli lpění na ochranářské celní politice a opovrhování volným mezinárodním obchodem.

(Novotný Martin)