Naše hospodářská situace ke sklonku světové krise

Abstrakt:

Sbírka na konkrétních datech hodnotí změny v mezinárodním obchodě po první světové válce a situaci v ČSR před a po Velké hospodářské krizi. Pozornost je věnována zejména zemědělské a průmyslové výrobě – vývoji cen i vyprodukovaného množství. Nalezneme zde kritiku tehdejší obchodní politiky postavené na vysokých clech a jiných omezeních mezinárodního obchodu.

(Kristýna Valentová)

Hodnocení:

Tato sbírka přednášek je skvělou pomůckou pro každého, kdo hledá konkrétní data týkající se zemědělství a průmyslu z období po první  světové válce a po dobu hospodářské krize v ČSR.
Nalezneme zde podrobné údaje o produkci zemědělských komodit, zejména obilovin, kukuřice, cukrovky a živočišné výroby. Dozvíme se, že po první světové válce u nás vzrostla produkce pšenice na úkor ječmene a ovsa, produkce cukrovky poklesla téměř na polovinu a vzrostl počet vepřového i hovězího dobytka, to ale pouze v historických zemích.
V době krize, z důvodu poklesu kupní síly obyvatelstva, snížené domácí spotřeby i exportu, chov dobytka opět poklesl. V této době se zvýšil dovoz sýrů, másla, vajec a peří – zejména z Holandska, Švýcarska, Itálie, Kanady a Nového Zélandu.
Velké přebytky u nás vykazovalo lesnictví, v důsledku krize poklesl vývoz jeho surovin. Krize se dotkla i průmyslu – poklesla těžba kamenného uhlí a výroba železa se ocitla na 1 původního vyráběného množství.
Nezaměstnanost v roce 1933 dosáhla úrovně až 920 000 nezaměstnaných a postihla zejména textilní průmysl, kde o práci přišlo kolem sto tisíc lidí.
Autor se ve sbírce zaobírá také vývojem cen v tomto období. Cena pšenice v celém světě rapidně klesala, v ČSR však byla v roce 1933 v důsledku zavedených cel nejvýšší v Evropě. Ceny dobytka, masa a piva se vyvíjely podle domácí nabídky a poptávky na trhu – kvůli vysokým clům se na nich neodrazil vývoj na světových trzích. Například u železa udržel v ČSR kartel vysoké ceny, přestože v zahraničí poklesla cena až o 50%. Naopak cena bezcelních komodit jako je káva a ostatní koloniální zboží výrazně poklesla.
Autor hodnotí československou obchodní a celní politiku té doby velmi negativně a pokládá za důležité, aby byly odstraněny překážky obchodu vzniklé za války i po ní a vyjadřuje názor, že by mělo být omezeno zasahování státu do soukromého hospodářství.
 

(Kristýna Valentová)