Hospodářství a národ

Abstrakt:

Merkantilism arci namnoze přestřeloval: leckde podporováno uměle i nezdravé podnikání průmyslů, pro které nebylo přirozených podmínek prosperity, v jednostranném zájmu průmyslového podnikatelstva zanedbáváno i tísněno zemědělství zákazy vývozu obilí a dobytka, dopouštěno vykořisťování a tlumeno zvyšování životní míry dělnictva určováním sazeb mzdových, prodlužováním doby pracovní atd., průmyslové monopoly a výrobní řády dusily namnoze technický pokrok, takže vznikal odpor k přepjatému poručníkování státnímu a touženo po volném pohybu individua. V celku však po stránce průmyslové a populační merkantilismus přivodil v Anglii, Francii i v Rakousku vznik nových, velkých industrií, vzpružil nemálo život hospodářský, zvýšil lidnatost a blahobyt. (Dr. Gruber)
Jeden z rozsáhlejších článků ročníku orientovaný především na vztahy mezi otázkou národní a otázkou hospodářskou, respektive na vlivy nacionální a ekonomické a jejich vzájemné působení a propojení. Začátkem autor provede zběžné uvedení v problematiku. Definovány jsou pojmy národa politického a etnografického, národů samostatných a nesamostatných. Prozkoumána jsou i východiska a politiky merkantilismu (a stručně i liberalismu). V této části prvně odkazováno na jméno Bedřicha Lista a jeho teoretické dílo, v celém textu je pak tento autor zmiňován vícenásobně (pozn.: Bedřich List byl původem německý ekonom (od roku 1825 přesídlivší do Ameriky), žijící v letech 1789-1846; zastánce národně orientovaného hospodářství). Pro rámcové pochopení autorova vztahu k merkantilismu odkazuji na pasáž v úvodu anotace, která zároveň uzavírá uvedení textu.
Po období liberalizace probíhající na světové úrovni v 60. a 70. letech 19. století dochází k významné proměně hospodářských politik. Do popředí se dostává ideologie restaurovaného merkantilismu, silně umocněného národnostním akcentem. Autor nejprve prochází jednotlivé politiky prováděné v rámci tohoto směru, poté se zaměřuje na vybrané kroky pocházející z pera uherské administrativy ve snaze o posílení domácího hospodářství. Krátké intermezzo nabízí názor na vývoj poměru zemědělství a průmyslu a upozorňuje na tendence národů politicky nesamostatných o hospodářskou emancipaci. Zpět na uherské půdě prochází autor kroky emancipační od 40. let 19. století (Ochranný spolek průmyslový (1844)). Kritická stanoviska (nejen) na stranu spolku za jeho politiku, jak ze strany autora, tak ze strany Lista a dalších.
Po Uhersku přichází na řadu hlavní část textu uvedením ve vztahy česko-německé, popis českého snažení o emancipaci na hraně 19/20 století a německý odpor k tomuto (pojem „svůj svému“). V heslech, rozpad německého úvěrního společenstva (1901), snahy o vytvoření pozemkového fondu, Böhmerwaldbund. Rozbor stavu národní orientace hospodářství české a německé strany, kdy autor vymezuje následující: důsledná orientace německého obyvatelstva na vlastní řemeslníky a obchodníky, vyšší úroveň národnostního povědomí Němců proti Čechům, rozvinutější průmysl, finančnictví německé strany, vyšší míra emigrace českého obyvatelstva a s ní spojené stagnační trendy populace v některých regionech. V souladu s Listem je vytýčen postup usilující o samostatnost národního hospodářství, ruku v ruce jdoucí průmysl se zemědělstvím, navzájem se podporující a kladoucí důraz na soběstačnost vnitřních trhů. Trhy vnější jsou pak pro ty, jejichž vnitřní vývoj je již na dostatečném stupni zdokonalení (v dnešní době je tento argument četně používán pro ospravedlnění státní intervence na podporu mladých odvětví). Jakými způsoby se zasadit o podporu národnostní emancipace hospodářství? Vypočítány možné kroky vedoucí k vylepšení stavu hospodářství, zároveň ve vazbě na pojem „hmotné oběti“ dochází k jistému zpochybnění racionality rozhodování (jednoho z východisek konceptu ekonomického člověka). Široké pásmo kritiky přístupu českého obyvatelstva, bohatě a barvitě ilustrováno. Poté předneseny návrhy pro zlepšení stavu věcí. V poslední části knihy se autor vydává na půdu sporu protekcionistů a liberálů, aby přednesl svůj kritický proti-liberální postoj a tento i odůvodnil a v souladu s předchozím textem své postoje ucelil.

Olekšák Petr