Zemědělská složka hospodářství
Autor:
|
Klimecký, Vladimír
|
Typ:
|
článek
|
Klíčová slova:
|
Československo, Český statistický úřad, hospodářství, Protektorát Čechy a Morava, spotřeba, Ústřední svaz československých průmyslníků, výroba, zemědělství
|
Bibliografický záznam:
|
KLIMECKÝ, Vladimír. Zemědělská složka hospodářství. Obzor národohospodářský XLIV. (1939). Praha:Pražská akciová tiskárna. 1939, roč. XLIV, s. s. 14─33. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
Pražská akciová tiskárna
|
Rok:
|
1939
|
Ročník:
|
XLIV
|
Rozsah stran:
|
s. 14─33
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Článek rozebírá zemědělskou situaci v Československu, která nastala po novém ustanovení státních hranic, kdy ubyla 1/3 celkové rozlohy státu. V článku jsou porovnávány odhady Českého statistického úřadu, Ústředního svazu Československých průmyslníků a odhad doktora Mayera ze svazu statkářů. Z největší části ubylo luk, pastvin a orné půdy. Autor popisuje změnu v počtu zemědělských závodů. Dále je mapována situace v živočišné výrobě, lesnictví, rybářství, také situace ohledně brambor, cukru a dalších zemědělských plodin, konkrétně kukuřice, žita, pšenice a ovsa.
(Feurich Marek)
Hodnocení:
Článek rozebírá novou zemědělskou situaci v Československu, která nastala po novém ustanovení státních hranic. Kdy ubyla 1/3 celkové rozlohy státu. Z největší části ubylo luk, pastvin a orné půdy. Na začátku článku autor popisuje změnu v počtu zemědělských závodů, které v průměru klesly rovnoměrně ke zmenšení rozlohy státu, ale při bližším zkoumání vidíme, že podíl nejmenších parcelových závodů klesá, zatímco počet závodů domkařských a malorolnických narůstá. Dále je mapována nová situace v obilním hospodářství. Jsou porovnávány odhady Českého statistického úřadu, Ústředního svazu Československých průmyslníků a odhad doktora Mayera ze svazu statkářů, které se sice plně neshodují, ale vyplývá z nich, že pouze na trhu s kukuřicí dochází k výraznému zhoršení a to kvůli ztrátě nejúrodnějších oblastí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Stav žita, pšenice a ovsa zůstává v porovnání ztráty obyvatel ke ztrátě území nezměněn. V další části článku je popsána situace ohledně brambor, kde je země plně soběstačná a v přebytku, cukru, kdy spotřeba klesá dokonce více než jaký je úbytek řepných polí a dalších zemědělských plodiny, u kterých byl úbytek stejný či menší než pokles obyvatelstva, pouze u lnu je výrazný propad, kdy ztráta činí 50%. V živočišné výrobě je zaznamenán nárůst počtu zvířectva na obyvatele vzhledem k většímu úbytku obyvatel, ale celkově se v tomto odvětví neprojevují žádné velké přesuny. Situace v lesnictví a rybářství není také nijak dramatická, jelikož je pokles rovnoměrný k ztrátě území.
(Feurich Marek)