SEZNAM klíčových slov

Dochází k rozvoji soukromého průmyslu následkem vyhlášení podpory průmyslu, rozšiřují se podporovaná odvětví. Individuální zájmy se posunuly do popředí na úkor zájmů národních, které se projevují v politických programech. Proto je potřeba získat vědeckou základnu pro vytvoření správných programů a zjištění, zda zájmy v průmyslu jsou v souladu se zájmy národními.
Projevují se rozdíly v rozvinutosti průmyslu jednotlivých částí Rakouska-Uherska. Německá část není natolik vázána na zemědělství jako česká, jejíž průmysl zde získává kapitál, a vede k obtížnosti stanovit politiku státu neznevýhodňující žádnou oblast...

Kniha přináší základní pohled na hospodářství státu, kdy v jednotlivých kapitolách ukazuje, které faktory jsou nezbytné pro fungování hospodářství země, a v mnoha ohledech připomíná spíše teoretickou učebnici ekonomie.

(Procházka Pavel)

Práce je stručným univerzitním studijním materiálem. Pojednává o národním hospodářství v obecné rovině s bližším zaměřením na Československo. V práci je zdůvodněna existence národního hospodářství a specifikovány důležité procesy, které zde fungují, jako je spotřeba, výroba a ceny a trh. Také je zde možné nalézt několik grafů, znázorňujících hospodářskou situaci tehdejšího západního světa a celou škálu stromů života dle sociálního postavení, či povolání v ČSR.

(Valentová Kristýna)

Publikace se zabývá problémem nezaměstnanosti v období velké hospodářské krize. Autor kritizuje intervencionistické snahy tehdejších hospodářských politik, v této souvislosti polemizuje s Keynesem o účinnosti jím navrhovaných opatřeních. Dále kritizuje ochranářské snahy vládních představitelů a hodnotí je jako kontraproduktivní. Publikace je v podstatě obhajoba kapitalismu.

(Tišl Zdeněk)

Autor se zabývá nedostatečným měřením spotřeby a tím špatnými možnostmi určení množství různého průmyslu. Zároveň argumentuje, že se tak dá zjistit i kulturní úroveň v Československu. Už v té době si článek všímá rozdílu mezi úrovní východu a západu, hranice probíhá právě Československem. Autor apeluje na všechny, že je třeba zvýšit liberálnost hospodářství, aby byl možná další vývoj směrem k vyšší spotřebě.

(Štegmann Tomáš)

Práce detailně popisuje jednotlivé složky národního hospodářství. V prvním oddíle se především věnuje nauce o výrobě, oběhu, distribuci zisků a o spotřebě. V dalších částech se pak dočteme o hospodářské a rozpočtové politice. Závěrem autor nabízí stručný nástin dějin ekonomického myšlení od dob Adama Smithe.

(Mádr Pavel)

Autor [dix] se v článku snaží vysvětlit, proč není možné zvýšit odbyt cukru snížením jeho ceny. Věnuje se Marshallově teorii elastičnosti poptávky, kterou také matematicky odvozuje. Na datech účtů domácností ukazuje, že je možné určit elastičnost poptávky po zboží z důchodů, nejvíce elastická je poptávka po spoření a nejméně po cukru, proto při změně ceny cukru se jeho odbyt příliš nemění. Dále se autor věnuje Marschakově metodě stanovení elastičnosti poptávky. Nakonec pomocí statistické korelace zkoumá závislost ceny statků a důchodů domácností s množstvím a sestavuje regresní rovnici, aby číselně zjistil vliv důchodů na spotřebu...

Článek rozebírá zemědělskou situaci v Československu, která nastala po novém ustanovení státních hranic, kdy  ubyla 1/3 celkové rozlohy státu. V článku jsou porovnávány odhady Českého statistického úřadu, Ústředního svazu Československých průmyslníků a odhad doktora Mayera ze svazu statkářů. Z největší části ubylo luk, pastvin a orné půdy. Autor popisuje změnu v počtu zemědělských závodů. Dále je mapována situace v živočišné výrobě, lesnictví, rybářství, také situace ohledně brambor, cukru a dalších zemědělských plodin, konkrétně kukuřice, žita, pšenice a ovsa.

(Feurich Marek)