Národní hospodářství

Abstrakt:

Kniha přináší základní pohled na hospodářství státu, kdy v jednotlivých kapitolách ukazuje, které faktory jsou nezbytné pro fungování hospodářství země, a v mnoha ohledech připomíná spíše teoretickou učebnici ekonomie.

(Procházka Pavel)

Hodnocení:

Kniha Aloise Rašína "Národní hospodářství" byla napsána v roce 1916 (vydána až v roce 1922) ve vazbě, kde čekal na rozsudek smrti. Tato kniha je v mnohém velmi výjimečná – byla publikována v době, kdy v Československu nebyla napsána žádná učebnice, která by pojednávala o ekonomii, resp. národním hospodářství.

Samotné dílo je rozděleno do pěti základních částí:
I. Základní podmínky vývojové
II. Výroba a výdělek
III. Hodnota, cena, peníze a úvěr
IV. Důchod, jeho tvoření a rozdělení
V. Spotřeba

V úvodu definuje základní podmínky hospodářského vývoje, jako je příroda, obyvatelstvo nebo uspořádání státu. Píše zde o snaze člověka podrobit si přírodu a využít přírodní bohatství, jako např. využití tekoucí vody či síly větru pro své potřeby. Ukazuje zde i vývoj člověka a jak se měnil jeho vztah k přírodě a využívání bohatství od primitivního lovu, přes chov dobytka, pěstování obilí po využití technických prostředků (mlýn apod.). Postupem věků se člověk naučil využívat darů přírody, např. zpracování železné rudy vedlo ke vzniku železa a dokonalejších nástrojů. Zdůrazňuje význam obyvatelstva, které hraje důležitou roli. Význam hraje jak pohlaví, tak věková skladka obyvatelstva a duševní schopnosti. Obyvatelstvo však může přinášet i trápení. Může totiž dojít k přelidnění, tedy situaci, kdy počet obyvatel je větší než je hranice výroby dané přírodou. Tato situace může vést k hladomorům.

Ve druhé části se zaměřuje na výrobu a výdělek v obchodovém hospodářství. Zaměřuje se i na práci, půdu a kapitál jako části výrobních činitelů. Věnoval se i organizaci práce, odlišuje práci řídící od výkonné. Rovněž zdůrazňuje význam strojů pro zlevnění výroby a lepší organizaci. Poslední část této kapitoly je pak věnována organizaci výrobní a výdělkové. Zaměřuje se na podniky, které považuje za základ obchodního hospodářství. Podniky posuzuje podle toho, kdo podniká, jestli soukromá osoba, nebo veřejná korporace. Podniky dělí dle několika hledisek na malé, střední a velké, na extenzivní a intenzivní a na monopoly a kartely. Rašín je stoupencem názoru, že tím, že jsou monopoly stálejší, tak dělníci zde naleznou lepší uplatnění.

Třetí část knihy pojednává o hodnotě a ceně, penězích a úvěru. Tato část je nejpůsobivější a nejlépe zpracována, především pak oddíl o penězích, úloze a historii centrálních bank. Důkladně zde rozepisuje různé typy účtů, ať už se jedná o peněžní, obchodní atd., a to v různých evropských zemích (Anglie, Francie, Skandinávie, ale i Rusko), a to s velkou přesností, když vezmeme v potaz, v jaké době a za jakých podmínek kniha vznikla. Dále zde vysvětluje i tvorbu peněz, tedy vývoj od středověku po měnu jak ji známe dneska. Věnuje se zde i úvěru, který dělí podle funkce, jaký plní - zda je určen buď k zapůjčení peněz, nebo k sečkání nějakého platu (např. na zboží). Dělí ho i na úvěr veřejný či soukromý nebo podle délky splatnosti.

Čtvrtá část se pak zaměřuje na důchody a mzdy. Zmiňuje zde i pojem chudoba, tedy stav, kdy je člověk trvale neschopen hospodářské činnosti. Zjevně už tehdy byla chudoba velmi běžným a problémovým jevem.

Poslední část knihy je věnována spotřebě. Zamýšlí se nad tím, co se stane, když dojde k porušení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. Může se totiž stát, že se výrobky stávají neprodejnými. To má za následek pokles ceny výrobků, nižší zisky, podniky se stávají nevýnosnými. Zastavuje se práce a následuje propouštějí. V konečném důsledku přichází na řadu nižší důchody v odvětví, což se může přenést i do dalších oblastí => krize. Krize může být všeobecná, nebo se může týkat jen jednoho odvětví.

Závěrem bych jen dodal, že kniha na mě působila velmi vyspěle a profesionálně, když vezmu v potaz, za jakých podmínek a jaké době vznikla. Pokud si odmyslím lehkou „staročeštinu“, tak kniha působí přehledně, docela je i srozumitelná a mohla by v mnoha ohledech konkurovat mnohým dnešním učebnicím.

(Procházka Pavel)