SEZNAM klíčových slov

Tato práce je velmi komplexním výstupem kolektivu prakticky orientovaných autorů a byla sepsána na žádost ministerstva sociální péče. Popisuje provázanost fenoménu nezaměstnanosti s ostatními ekonomickými jevy a přináší detailně popsané nástroje, kterými je možno ovlivnit míru nezaměstnanosti.

(Musil Jiří)

Dobová studie nezaměstnanosti v jednotlivých oblastech Československa v letech 1933-38 a možné způsoby zvýšení počtu pracovních míst. Přehledné tabulky o počtech nezaměstnaných v jednotlivých městech ČSR.

(Rumíšková Hana)

Autor poukazuje na nedostatky, ktoré spôsobujú problém nezamestnanosti a následne sa zaoberá jeho možným riešením a vyjadruje názor na zdvojnásobenie výroby a vývozu, ktoré úplne ozdravia trh práce a celého súkromného a štátneho hospodaárstva.

(Vyoral Martin)

Sbírka na konkrétních datech hodnotí změny v mezinárodním obchodě po první světové válce a situaci v ČSR před a po Velké hospodářské krizi. Pozornost je věnována zejména zemědělské a průmyslové výrobě – vývoji cen i vyprodukovaného množství. Nalezneme zde kritiku tehdejší obchodní politiky postavené na vysokých clech a jiných omezeních mezinárodního obchodu.

(Kristýna Valentová)

Vývoj zejména dělnické nezaměstnanosti je až absurdně přirovnáván k alkoholismu a zločinnosti celé společnosti. Snaží se najít souvislosti v historickém vývoji a kultuře. Příčiny nachází ve zvýšení počtu obyvatelstva, hospodářských otřesech, v přesunu od řemeslné výroby na tovární, vykořisťování pracovní síly (délka pracovní doby) a povaze zaměstnání (sezónní práce). Nalezení prostředků k odpomoci od nezaměstnanosti spatřuje nejenom jako politickou, ale i mravní a sociální otázku celé společnosti. Převrat musí přijít nejenom v novém systému péče o „postižené“, ale také ve spravedlivější a bratrštější společnosti...

Práce se zabývá nezaměstnaností a systémem podpůrné péče v Československu ve 30. letech 20. století. Nečas se zde věnuje statistice nezaměstnanosti a některým problémům, jako např. problému sezónních dělníků nebo přestárlých uchazečů o zaměstnání.

(Bartolomová Lucie)

Mayer popisuje, že již podle doktora Fouska venkované a z velké části i měšťané smýšlí selským rozumem a proto jsou nedůvěřivý, dále popisuje poměry na venkově a loňskou špatnou úrodu (1931). Navrhované zkrácení pracovní doby na 40.hodin týdně, jež má vést ke snížení nezaměstnanosti, vidí Mayer jako špatný návrh, který si vykládá tak, že navrhovatelé neznají skutečné poměry na venkově. Dle Mayera může pracovní dobu v zemědělství určovat pouze příroda, např.: ve středním a drobném podniku pracují především členové rodiny a čeledi 12-16 hodin denně. Příčinu nezaměstnanosti vidí Mayer v trvalé také infiltraci, některých nezaměstnaných sil, z průmyslu a životního prostředí do zemědělství...

Jedná se o knihu učebnicového typu. Pojednává o nezaměstnanosti jako takové, jejích příčinách a účincích. V druhé polovině knihy se zabývá politikou proti nezaměstnanosti. Nezaměstnanost uvádí také v souvislosti s ostatními politikami (daňovou, mzdovou, ziskovou, konjunkturní, pojišťovací). Veškeré návody a rady pro politiku proti nezaměstnanosti ukazuje na příkladech, hlavně ze zahraničí - Anglie, USA. Velmi často cituje zahraniční ekonomy. Součástí knihy jsou i statistické údaje související se zaměstnaností.

(Syrochmanová Hana)

Článek se zabývá nezaměstnaností, která nastala po nástupu četnější mladé generace do pracovního procesu. Na datech, zobrazujících nezaměstnanosti a pohyby obyvatelstva, ukazuje autor výkyvy posledních let. Autor se detailně věnuje každé vzniklé situaci na trhu práce, vyjmenovává vlivy, které působí na nezaměstnanost a přidává také odůvodnění, proč k tomu došlo.

(Škodová Ivana)

Publikace se zabývá problémem nezaměstnanosti v období velké hospodářské krize. Autor kritizuje intervencionistické snahy tehdejších hospodářských politik, v této souvislosti polemizuje s Keynesem o účinnosti jím navrhovaných opatřeních. Dále kritizuje ochranářské snahy vládních představitelů a hodnotí je jako kontraproduktivní. Publikace je v podstatě obhajoba kapitalismu.

(Tišl Zdeněk)

Text je kritikou recense Dr. Vilibalda Mildschuha: „Conséquences de la modification du régime monétaire tchécoslovaque du 17 février 1934“, která se zabývá účinky československé devalvace na hospodářství Československa.
Kritika je rozdělena na tři části. První část se popisuje účinky na ceny, druhá část účinky na vývoz a třetí část účinky na nezaměstnanost. Autor tohoto článku kritizuje Dr. Vilibalda Mildschuha, že jeho posudek vyznívá neoprávněně nepříznivě, poněvadž je založen pouze na povšechných tvrzeních a na nesystematicky studovaných statistikách...

Autor se ve článku snaží nastínit příčiny rozdílné nezaměstnanosti v různých regionech v Československu a vychází ze situace po velké hospodářské krizi. Určujícími faktory podle něj jsou, zda je daná oblast spíše zemědělskou či průmyslovou, případně složení tamního průmyslu, a zda se jedná o převážně dovozní nebo vývozní oblast. Hospodářská krize ukázala, že mnohem zranitelnější jsou oblasti vývozní než dovozní. Zároveň potvrdila tézi, že za krize je zemědělské dělnictvo více schopné se uživit než dělnictvo průmyslové...

Vláda, která nastoupila v prosinci 1929, spadá časově téměř do doby, kdy dochází k těžké hospodářské a agrární krizi. K datu 28.2.1933 bylo v ČSR 920 tis. nezaměstnaných, obstarávání práce bylo tedy v popředí sociální péče státu. Autor se zabývá některými kroky, které vláda učinila.
     Důležitým bodem bylo zlepšení gentského systému. Délka vyplácené podpory byla v r. 1930 prodloužena z 13 na 26 týdnů, výměra státního příspěvku byla stanovena na 18 Kč na den. Byly vypláceny mimořádné podpory v nejvíce postižených výrobních odvětvích (textil, sklo, kovoprůmysl)...

Autor považuje za příčiny krize státních financí (v r. 1932) především deflaci a hospodářskou krizi. Provádí analýzu příčin a souvislostí, přičemž tvrdí, že řešení deflačního schodku je možné pouze pomocí deflace výdajů, nikoliv prostřednictvím nových daní či redukcí státních úkolů. Naopak snížení příjmů státu v důsledku krize navrhuje řešit pomocí racionalizace výdajů popřípadě restrikcí státních účelů. Související nezaměstnanost a s tím spojené zvýšené státní výdaje řeší prostřednictvím přímých i nepřímých důchodových daní...

Článek shrnuje hlavní myšlenky přednesené na vídeňském kongresu Mezinárodní asociace pro sociální pokrok, jehož hlavním tématem bylo potírání nezaměstnanosti a zajištění vyšší životní úrovně. V první části se článek věnuje racionalizaci, úpravám pracovní doby, mezd a náplně práce. Další část se dotýká tématu mezinárodní úvěrové kontroly a změn cen na základě fáze hospodářského cyklu. V závěru článku jsou shrnuty stanoviska kongresu týkající se správného nastavení pojištění v nezaměstnanosti a jeho financování.

(Müller Tomáš)

Kniha informuje o postupu československého zákonodárství v oblasti sociální politiky, o řešení stavu dělnictva a jejich nezaměstnanosti. Byla vydána u příležitosti pořádání Mezinárodního sjezdu sociální politiky v Praze. Soustřeďuje svá hlavní témata na otázky, které byly na sjezdu projednávány. Tato témata jsou řazena v knize tak, jak zazněla od jednotlivých autorů na sjezdu.

(Malý Vítězslav)

Autor článku poukazuje na vliv racionalizace na vzestup nezaměstnanosti, upozorňuje ovšem na fakt, že je racionalizaci přikládán větší než opodstatněný význam. Podstatou racionalizace je dosáhnout maximálního užitku vynaložením minimálního úsilí a práce. Rozlišuje dva jevy. Prvotní jev je racionalizace vývojová a ta může zvýšit životní úroveň a snížit pracovní dobu bez vedlejšího účinku zmenšení kupní síly důchodce, spočívá především v prohloubení vzdělání. Dočasně může způsobit růst nezaměstnanosti. Druhotný jev je důsledkem prvého a výsledkem je vyšší výkon, jinak řečeno větší množství práce vykonané za jednotku času. Tento druhotný jev má podle autora minimální vliv na nezaměstnanost...