Kniha „Likvidace nezaměstnanosti“ se zabývá studií nezaměstnanosti v ČSR v letech 1934 – 38. V první části publikace se nachází podrobné tabulky s jednotlivými městy v republice a příslušnými počty celkových a nezaměstnaných obyvatel. Je rozdělena do následujících kapitol: Veřejné investice, Průmyslová a zemědělská politika, Opatření úvěru a úhrada úroku, Aktuální sociální otázky.
Kapitola zabývající se veřejnými investicemi přináší přehled potřebných veřejných investic. Nepřikročí – li se k jejich provedení, hrozí tato nebezpečí:
1) Nebudeme moci obstát v budoucnosti v hospodářské soutěži se státy, které mají postaráno řádně o dopravu, silnice, železnice, vodní cesty a telefony.
2) V případě války budeme ve velké nevýhodě proti státům, které budou moci využít svých dobře vybudovaných veřejných investic.
Nepustíme-li se brzy do velkých projektů jako je dálnice přes celou republiku nebo průplav dunajsko-oděský, bude naše republika obepjata brzy těmito stavbami na cizí půdě a bude vyřazena z evropského hospodářství.
V závěru jsou uvedeny nejdůležitější úkoly veřejných investic:
• pokračovat v pracích nutných pro obranu státu
• umožňovat obcím provádět opatření o ochraně a obraně proti leteckým útokům
• silniční fond bude uzavírat půjčky za účelem opravy nestátních silnic
• vyřešit výstavbu silnic za účasti soukromého sektoru
• přihlédnout k požadavkům podnikatelů při zadání veřejných staveb
• přípravné práce k vybudování dunajsko-oděského průplavu
• zařadit určité finance k elektrizaci podniků
Průmyslová, zemědělská a živnostenská výroba, na jejím rozvoji závisí hospodářská prosperita či úpadek republiky. Existuje prý přímá souvislost mezi počtem nezaměstnaných a výší vývozu. Toto tvrzení je zde doloženo daty.
Zvláštní pozornost je věnována i soukromému stavebního ruchu a automobilismu a jsou podány návrhy na zlepšení tehdejšího stavu. Dle pana ministra Nečase jsou tyto odvětví průmyslu ve světě považovány za barometr prosperity země.
V rámci oživení tohoto systému je požadována pomoc ze strany úřadů, od měst a obcí také od elektráren, pojišťoven a autoklubů. Provoz na silnicích vyžaduje náležité osvětlení a pojištění by mělo být po vzoru Anglii, tedy „all risk“ a zahrnovat všechna dosavadní pojištění.
Opatření úvěru a náhrada úroku
Všechny investice zůstávají pouze v teoretické rovině, není-li postaráno o finanční zabezpečení. Jsou zde podány návrhy na provedení veřejných investic tak, aby vedly či přispěly k udržení a rozkvětu soukromo-hospodářské výroby.
Financování rozšířených soukromých i veřejných investic je tedy možné. Znamená to pokračovat v politice levných úvěrů, protože uskutečnění potřebných investic vyžaduje jejich dostatek. Vývoj posledních let ukázal, že původní námitky proti zlevnění úvěrů (že se podlomí spořivost) se ukázaly jako mylné.
Úhradu dluhové služby v příštích letech dělí na
- investice s přímou rentabilitou, tj. vlastní výnos investice zcela nebo zčásti uhradí úroky a umožní nové úvěry
- investice s nepřímou rentabilitou, tj. vlastní výnos dluh neuhradí
Snížení úrokové míry v politice levných úvěrů může vést ke zvýšení hospodářské aktivity, která přinese větší příjmy do státního rozpočtu v podobě více daní a úspory na podporách.
Poslední část pojednává o aktuálních sociálních a politických otázkách, to je o úkolech, jejichž provedení by znamenalo obstarání péče a snížení počtu nezaměstnaných. Zvláště jsou rozebírány otázky mladistvých a osob starších.
Jako důvody nezaměstnanosti jsou uvedeny:
- přirozený přírůstek obyvatelstva
- pracovní trh je zatížen silnými poválečnými ročníky
- v námezdní práci hledají obživu i osoby dříve podnikající nebo ve svobodném a samostatném zaměstnání nebo které dříve pracovat nemusely
- omezení vystěhovalectví
- nízké důchody
- racionalizace – vyřazování osob z práce
Osoby mladistvé – vládní nařízení klade veřejným zprostředkovatelům práce za povinnost, aby přihlížely k osobám mladistvým. Problém lze řešit také pomocí útulků pro nezaměstnanou mládež, nebo též pomocí institucí dobrovolných pracovních pospolitostí. Řešení problému práce pro osoby starší znamená nabídnout zaměstnavateli daňové výhody či dotace za umístění starší osoby nebo zvýšit důchody.
Celkově vidí řešení nezaměstnanosti takto:
1) Zkrácení pracovní doby – více lidí získá práci
2) Řádná regulace vystěhovalectví – není tím myšlen export našich lidí, ale umístění dělníků i do jiných států Evropy.
Tato studie nezaměstnanosti, jejímž autorem je Jaromír Nečas, tehdejší ministr sociální péče, je velmi podrobná a zachází do hloubky problematiky nezaměstnanosti. Vedle konkrétních tabulkových dat uvádí mnohé příklady řešení jak v teoretické, tak praktické rovině. Je zajímavé, že již v meziválečném období si odborníci byli vědomi toho, že stěhování za prací řeší její nedostatek. Zdá se, že stěhování za prací bylo v této době častější a připadalo více do úvahy než dnes, kdy jsou k tomu mnohem příznivější podmínky.
Publikace je psána čtivě a lehkým, srozumitelným jazykem a může posloužit jako inspirace k řešení dnešní situace na trhu práce.
(Rumíšková Hana)