Pět let sociální politiky
Abstrakt:
Vláda, která nastoupila v prosinci 1929, spadá časově téměř do doby, kdy dochází k těžké hospodářské a agrární krizi. K datu 28.2.1933 bylo v ČSR 920 tis. nezaměstnaných, obstarávání práce bylo tedy v popředí sociální péče státu. Autor se zabývá některými kroky, které vláda učinila.
Důležitým bodem bylo zlepšení gentského systému. Délka vyplácené podpory byla v r. 1930 prodloužena z 13 na 26 týdnů, výměra státního příspěvku byla stanovena na 18 Kč na den. Byly vypláceny mimořádné podpory v nejvíce postižených výrobních odvětvích (textil, sklo, kovoprůmysl). Náklady na gentský systém se mezi lety 1930-33 znásobily třináctkrát.
Vláda dále řešila např. pojištění v nezaměstnanosti. Roku 1930 uspořádala akci stravovací a mléčnou – její účastníci dostali poukázky v hodnotě 10 Kčs (ženatí 20 Kčs) týdně, které mohly být vyměněny za životní potřeby jako např. chléb, sladová káva, ječné kroupy, uhlí, brambory, cukr, ošacení.
Nejdůležitější vymožeností gentského systému bylo zavedení Produktivní péče o nezaměstnané, která zmocňovala ministra sociální péče k podpoře nouzových staveb veřejných stavebníků (využívaly hlavně obce) celkem za 260 mil. Kč.
Jedním z nejúčinnějších opatření proti nezaměstnanosti bylo zkrácení pracovní doby na 40 hodin týdně, nedošlo ale ke snížení mzdy. Dále to byla ochrana před exekucí, která zakazovala v územích postižených neúrodou vymáhání pohledávek proti nezaměstnaným a proti zemědělcům vůbec. Autor popisuje systém péče o nezaměstnanou mládež: zřizování útulků pro mládež (od 14 do 20 let), které jí poskytovaly ubytování v zimních měsících, stravování a zaměstnání.
Dalším tématem byla ochrana horníků, hlavně důraz na bezpečnost, ochrana před propuštěním, častější inspekce z řad dělnictva, apod.
Autor zmiňuje i zákon na ochranu nájemníků: byly z něho vyloučeny osoby s ročním příjmem přes 100 tis. Kč. Chránil nájemníky před lineárním zvyšováním činže, majitelé bytů byli povinni hlásit prázdné byty atd.
Vláda rovněž řešila otázku péče o mládež (zejména zákon o ochraně dětí v cizí péči a nemanželských dětí, zákon o trestním soudnictví nad mládeží a jiné), podpory stavebního ruchu (daňové úlevy, organizované osídlovací akce aj.), sociální pojištění, úrazové pojištění, penzijní pojištění, péče o přestárlé (např. zvýšení starobní renty r. 1929 na 500 Kč ročně), atd. Ještě 20 let po skončení války musela vláda řešit otázku péče o oběti války. Roku 1934 bylo v ČSR 95 tis. invalidů, 92 tis. válečných vdov, 24 tis. sirotků.
V době krize se začaly také snižovat platy veřejných zaměstnanců. Roku 1932 byl zrušen 13. plat, byly dokonce sníženy platy prezidenta republiky, ministrů, členů parlamentu, soudců. Dále bylo provedeno snížení důchodů těm důchodcům, kteří žili v zahraničí.
(Pištěková Klára)