SEZNAM klíčových slov

Autor na začátku uvádí několik názorů na příčiny a možné řešení krize, především v oblasti peněžní soustavy. Odvolává se zde například na názory prof.dr. Engliše nebo na prof. Cassela či Warrena. Uvádí také způsoby řešení krise ve třech nejdůležitějších velmocích, Velké Británii, Německu a USA. V druhé části své přednášky už se zabývá Československem. Rozebírá zde vlivy deflační politiky na ceny, mzdy, nezaměstnanost, výrobu a další. Zmiňuje  Englišovy reformní plány týkající se prémiových valut, a plány, které měly jít přes státní pokladnu. Popisuje všechna pro i proti obou a konečné řešení, kterým bylo snížení zlatého obsahu o 1/6 a devalvace měny...

Engliš popisuje specifické znaky, průběh a vnitřní souvislosti racionalizační a deflační krize. Tvrdí, že při racionalizační krizi je úbytek kupní síly propuštěných zaměstnanců vyvážen zvýšením kupní síly ostatních. Výroba ani státní hospodářství se neocitají v krizi, neboť odbyt se nemění a nižší ceny jsou vyváženy úsporami ve mzdách, navíc roste daňová únosnost, čímž může stát zvýšit daně a stabilizovat tak státní finance. Naopak deflační krize působí značné krize státních financí a škodu všem třídám obyvatelstva kromě kapitalistů...

Autor se zabývá příčinami krize v jednom z nejvýznamnějších odvětví Československa té doby. V článku kromě analýzy rozebírá i možná řešení a v tomto odvětví vidí příležitost k velkému kroku nejen pro podnikatele, ale i pro stát. Vyjmenovává nejdůležitější reformy, které je nutno ihned provést, aby bylo bavlnářský průmysl možno zachránit.

(Štegmann Tomáš)

Kniha přináší základní pohled na hospodářství státu, kdy v jednotlivých kapitolách ukazuje, které faktory jsou nezbytné pro fungování hospodářství země, a v mnoha ohledech připomíná spíše teoretickou učebnici ekonomie.

(Procházka Pavel)

Vývoj zejména dělnické nezaměstnanosti je až absurdně přirovnáván k alkoholismu a zločinnosti celé společnosti. Snaží se najít souvislosti v historickém vývoji a kultuře. Příčiny nachází ve zvýšení počtu obyvatelstva, hospodářských otřesech, v přesunu od řemeslné výroby na tovární, vykořisťování pracovní síly (délka pracovní doby) a povaze zaměstnání (sezónní práce). Nalezení prostředků k odpomoci od nezaměstnanosti spatřuje nejenom jako politickou, ale i mravní a sociální otázku celé společnosti. Převrat musí přijít nejenom v novém systému péče o „postižené“, ale také ve spravedlivější a bratrštější společnosti...

Autor se v knize zabývá řešením hospodářské krize. Jako jediné možné východisko z krize vidí úvěrovou expanzi, na kterou se zaměřuje z pohledu několika různých směrů myšlení. V druhé polovině knihy se autor snaží vyvrátit některé mylné představy o úsporách, investicích a úvěrech, a zaobírá se tím, jak obecně krizi řeší socialistické a nesocialistické strany ve svých programech.

(Doležalová Alena)

Autor v úvodu dává právě probíhající světovou hospodářskou krizi za vinu obchodním bankám. Po válce se banky odchýlily od předválečných konzervativních zásad a poskytovaly riskantní úvěry. Dále uvádí, že první snahy o ozdravění se objevují již v roce 1925, kdy byly vydány bankovní zákony, které pak dále rozebírá a uvádí jejich výhody a nevýhody, přičemž zmiňuje nepopiratelnou nutnost státní kontroly bank a peněžních institucí. Dále se dočteme o mnohých slabinách fúzí v Česku, jako například nedostatečné množství rezerv a vlastních finančních prostředků, což má často za následek, že se banka ocitne ve ztrátě a nezíská důvěru zahraničních investorů...

Přednáška pořádaná Českou společností národohospodářskou popisuje situaci před a po Velké hospodářské krizi ve Spojených státech amerických, přičemž největší pozornost věnuje programu New Deal, který je spojen s osobou prezidenta F. D. Roosevelta.

(Jireková Markéta)

Autor považuje za příčiny krize státních financí (v r. 1932) především deflaci a hospodářskou krizi. Provádí analýzu příčin a souvislostí, přičemž tvrdí, že řešení deflačního schodku je možné pouze pomocí deflace výdajů, nikoliv prostřednictvím nových daní či redukcí státních úkolů. Naopak snížení příjmů státu v důsledku krize navrhuje řešit pomocí racionalizace výdajů popřípadě restrikcí státních účelů. Související nezaměstnanost a s tím spojené zvýšené státní výdaje řeší prostřednictvím přímých i nepřímých důchodových daní...

Kniha podává obraz stavu rakouského průmyslu, zemědělství a zahraničního obchodu před válkou a po válce. V knize je zachycen vývoj vzniklé krize, její důsledky a příčiny

(Lišková Zuzana)

V některých článcích autor reaguje nebo rozebírá poznámky jiných glosátorů své doby či zmiňuje autory různých názorů. Kniha je rozdělena do tří částí – články teoretické, polemické, kritické a programové.
V první části se autor zabývá teoretickými poznatky, ve druhé je již adresný a ve třetí části navrhuje systémové řešení. V úvodu hodně rozebírá kriticky i souhlasně Keynese a jeho dílo Všeobecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz a konfrontuje jej se svými názory či s realitou.
Autor také rozlišuje různé druhy úvěrů, např...