Politické spisy III. část I.
Abstrakt:
Česká šlechta
Pojednává o postavení šlechty v tehdejší době. Dle Borovského by i ona měla platit daně, protože placení daní vede ku prospěchu celého státu.
Co jest byrokracie
V článku nalezneme vysvětlení pojmů byrokracie a úřednictvo, a zároveň jsou pojmy postaveny ve vzájemný kontrast. Autor je zastáncem liberalismu, proto je spíše pro to, aby na úřadech bylo méně úředníků.
Komunismus
Autor považuje komunismus za strašidlo liberálních zásad. Komunismus je postaven na teorii, že nikdo nemá žádné jmění a vše je společné. Není nebezpečný, pokud nemá tolik příznivců, aby se mohl uskutečnit. V článku je dále řešena otázka jmění, člověk, který sahá jinému člověku na jmění, je komunista. Kvůli tomuto tvrzení by daně měly být vybírány pouze se souhlasem sněmu. Vybírá-li vláda daně bez souhlasu sněmu je vláda komunistickou vládou.
Vojsko
Vojsko by mělo pomáhat člověku v boji o svá práva. Člověk má v boji o práva dvě moci – moc duševní a tělesnou. V honosném smyslu je vojsko mužstvo ozbrojené, které hají národ proti násilí. Pokud je nástrojem despotické vlády, jde pouze o žoldnéřstvo. V článku se objevuje pojem kondotiér – cvičený člověk ve vojenském umění, která má vojnu jako živnost.
Kdo platí největší daně
V článku je řešena problematika proč, jak a komu se platí daně. Daň je příplatek jednotlivých občanů na veřejné a potřebné výlohy státu. Člověk rád daň zaplatí, pokus vidí prospěch a jinak se k němu daně vrací. Výběrné by mělo být co nejnižší, pokud vysoké náklady na výběr, pak nemá smysl daně vybírat. Rozdělení daní na přímé (direktní) a nepřímé (indirektní). Chudý člověk může platit na daních víc než je viditelné, může platit vysoké nepřímé daně. Velikost přímých daní je špatné měřítko na politická práva občanů.
Proti centralisaci
Autor se staví negativně proti centralizaci. Centralizace Rakouska podle něj není dobrá, lidé znají spíše útisk, než aby cítili nějaký prospěch.
Sluší-li práva občanů vyměřovati podle daní
Je nespravedlivé, že ten, kdo platí vyšší přímé daně má větší moc a voličská práva. Chudý lid je poctivější než bohatý, bohatí využívají politické a zákonodárné prostředky ku zisku.
Nynější postavení české šlechty
Šlechta by se měla jako potomci slavných Čechů a ne být služebníkem státu. Pouze poté na ni národ bude hledět s vděčností. Měla by být liberální a liberálně smýšlet.
Předpeklí politické
Autor užívá pojem politické nebe – spravedlivá vláda, která nedělá nic proti vůli většiny a politické peklo – absolutistická vláda. Dobový stav je podle něj politické předpeklí, je horším stavem než politické peklo. Na rozdíl od absolutismu mu chybí zřejmost. Nejistota je hlavní příčinou všeho zlého.
Peníze
V této kapitole je nastíněn postupný přechod od směny zboží za zboží k užívání peněz. Důležitou vlastností peněz je dělitelnost, proto jsou peníze výměnným prostředkem. Drahé kovy jsou také dělitelné, mají svoji vnitřní cenu, přenášejí hodnotu, ale nevýhodou je jejich klesání hodnoty důsledkem opotřebení. Proto se objevují papírové peníze – úpis hodnověrný na jistou cenu, kterému lidé důvěřují. Mnoho peněz v oběhu je škodlivé pro ekonomiku, příčinou mnoha peněz je špatné zacházení vlády.
Státní účty v roce 1850
Článek je přehledem státních účtů, autor vyjmenovává a seřazuje jednotlivé položky podle velikosti výdajů. Největší výdaje státu jdou na vojsko, poté na
císařský dvůr.
Rakouská oktrojovaná ústava
Předmětem kapitoly je rozbor článku vídeňských novin o oktrojované ústavě.
(Štroblová Hana)
Hodnocení:
Tato kniha se skládá z jednotlivých článku sebraných v dobových časopisech. Autor se v každé kapitole, která symbolizuje jeden článek, zabývá problémy tehdejší doby a vyjadřuje zde svůj pohled na danou problematiku. Kapitoly v knize na sebe nenavazují, pouze spolu v některých oblastech souvisejí.
Na rozdíl od předchozích dílů Politických spisů se třetí již okrajově ekonomickou teorií a problematikou zabývá. Dle mého názoru se nejvíce ekonomie objevuje v článcích Komunismus, Kdo platí největší daně a Peníze. Každý z těchto článku v sobě nese určitý ekonomický zárodek a pohled Borovského se příliš neliší od dnešního pojetí ekonomie.
Za velmi zajímavé považuji, že autor se zabýval daňovou problematikou a rozdělením daní na přímé a nepřímé. S tímto rozdělením se setkáváme stále ještě dnes, a proto lze považovat Borovského teorie a myšlenky za nadčasové.
V článku Peníze je velmi překvapující jeho myšlenka o nadbytku peněz v ekonomice. Každý ekonom dnes jistě ví, co znamená pojem inflace. Přestože autor tento pojem ještě nepoužíval, zabýval se problematikou velkého množství peněz v oběhu a shodně s dnešní teorií tvrdil, že jde o škodlivý jev pro hospodářství. Tento článek je zajímavý i z pohledu historie, protože je zde popsán vývoj oběživa od naturální směny až po papírové peníze.
Právě tři výše zmíněné články mě zaujaly nejvíce, možná právě proto, že v sobě mají ekonomický pohled na určité problémy. Myslím si, že jde o dílo velmi zdařilé a použitelné i pro dnešní studijní účely.
(Štroblová Hana)