Pokles cenové hladiny a břemeno dluhů
|
Autor:
|
Basch, Antonín
|
|
Typ:
|
článek
|
|
Klíčová slova:
|
cenová hladiny, mezinárodní zadlužení, soukromé hospodářství, veřejný rozpočet
|
|
Bibliografický záznam:
|
BASCH, Antonín. Pokles cenové hladiny a břemeno dluhů. Obzor národohospodářský XXXVI. (1931). Praha:J. Otto. 1931, roč. XXXVI., s. s. 558-566. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
|
Nakladatel:
|
J. Otto
|
|
Rok:
|
1931
|
|
Ročník:
|
XXXVI.
|
|
Rozsah stran:
|
s. 558-566
|
|
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Článek se zabývá dopadem poklesu cenové hladiny na světové hospodářství. Autor se zaměřil na účinky poklesu cenové hladiny ve spojení s mezinárodním a tuzemským zadlužením. Hlavním problémem jsou důsledky toho, že zatímco nominální i reálný produkt klesá, výše dluhů i úroků zůstává stejná.
K vyrovnání mezinárodních dluhů dochází převodem statků nebo služeb. Po válce se stal tento problém následkem reparací a mezispojeneckých ještě složitější. Zadlužení vzrostlo více u zemí zámořských, proto je v těchto zemích vzestup hodnoty zlata mnohem citlivější a méně snesitelnější. Je to způsobeno především tím, že na rozdíl od evropských zemí, státy zámořské platí úmory a úroky téměř výhradně přebytkem obchodní bilance, aktivum bilance obchodní je tudíž rozhodující pro bilanci platební. Dalším problémem je, že jejich vývoz se skládá především z vývozu surovin a potravin a není tedy rozčleněn tak, aby bylo riziko rozděleno. Při stejném objemu vývozu jako před třemi lety klesla hodnota vývozu o více než polovinu. Řešením by byl přesun v obchodní bilanci zámořských států, což by ale mělo negativní vliv na vývoz výrobků průmyslových a postihl by věřitelské průmyslové státy.
Další závažný účinek má vzestup cenové hladiny na veřejné finance. Řešením by bylo snížení veřejného rozpočtu, ale právě v době hospodářské krize je vyvíjen tlak spíše na jeho rozpínání.
V poslední části článku se autor věnuje vlivu zadlužení při poklesu cenové hladiny na soukromé hospodářství, a to především na průmyslová odvětví. Při poklesu cenové hladiny a cen určitých výrobků je nutné úměrně snížit výrobní náklady.
Autor se zmiňuje i o několika návrzích řešení, např. zavedení takové měny, aby hodnota peněz vůbec nekolísala nebo aby v budoucnosti při poskytování úvěrů byla připojována klausule, že nominální výše úvěru se řídí cenovým indexem. Podle autora je však jediným řešením rozvoj mezinárodního hospodářství a obnovení důvěry poskytování úvěrů, které povede ke snížení úrokových měr a umožní konverzi často vysoce zúročitelných dluhů na dluhy s nízkými úroky.
(Lochmanová Kristýna)