Obilní monopol
Autor:
|
Klimecký, Vladimír
|
Typ:
|
článek
|
Klíčová slova:
|
cenová politika, monopol, pšenice, státní zásah
|
Bibliografický záznam:
|
KLIMECKÝ, Vladimír. Obilní monopol. Obzor národohospodářský XXXIX. (1934). Praha:Pražská akciová tiskárna. 1934, roč. XXXIX., s. s. 395-405. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
Nakladatel:
|
Pražská akciová tiskárna
|
Rok:
|
1934
|
Ročník:
|
XXXIX.
|
Rozsah stran:
|
s. 395-405
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Článek se zabývá tematikou zavedení obilního monopolu v Čechách v roce 1934. Monopolní hospodářství je podle vládního nařízení zavedeno na tři roky, do konce června 1937. Toto monopolní hospodářství se vztahuje na pšenici, žito, ječmen, oves a kukuřici. Vzhledem k událostem v dobách hospodářské krize, byla cenová a výrobní politika v Čechách vedena k soběstačnosti. Změnila se struktura vývozu a dovozu, díky nižší spotřebě a platební neschopnosti v zahraničí se snížila produkce ječmene, cukru a chmele. Namísto těchto plodin, u kterých došlo k poklesu produkce, byla volná půda věnována na výrobu plodin, které byly dřív dováženy, konkrétně pšenice. Pšenice se stala hlavní náhradní plodinou pro pěstování na uvolněných plochách. Problémem obilního monopolu byla skutečnost, že ceny obilí byly značně zvýšené a bylo proto nutné počítat s dopadem na životní náklady. Zvýšení cen základních potravin jako je mouka a chléb, mělo mimo jiné významný dopad na rozpočet domácností. Autor si v závěru článku klade otázku, zda je zavedení monopolu výnosné a zda je zatížení ostatních složek hospodářství únosné. Pokud by únosné nebylo, byl by prospěch jedné složky jen dílčí a dočasný a dlouhodobě by vedl k úpadku celého hospodářství.
(Koutníková Andrea)