Pensijní pojišťování v Rakousku a přípravy k němu v Německu
|
Autor:
|
Bráf, Albín
|
|
Typ:
|
článek
|
|
Klíčová slova:
|
Německo, pojišťování, Rakousko
|
|
Bibliografický záznam:
|
BRÁF, Albín. Pensijní pojišťování v Rakousku a přípravy k němu v Německu. Obzor národohospodářský XIII (1908). Praha:J. Otto. 1908, roč. XIII. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
|
Nakladatel:
|
J. Otto
|
|
Rok:
|
1908
|
|
Ročník:
|
XIII.
|
|
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
Odlišnost dvou pojišťovacích systémů v Německu a Rakousku můžeme znázornit na míře rozvinutosti (v Německu na vyšší úrovni) a stupni mravní kázně (u nás se „žije lépe“, ale kvetou zde hospody a jiný přepych). Vydání zákona o pensijním pojištění soukromých úředníků v Rakousku bylo spíše splátkou sociálně politického dluhu. Tento zákon byl vydán z několika důvodů, vyvolávajících dnes sociální otázky. Pro úředníky je charakteristická větší míra vzdělanosti (delší školní docházka), která je potřebná k výkonu zaměstnání. Opatření vdov a sirotků musí být vyšší ve srovnání s námezdními dělníky (školní docházka dětí bývá kratší a ženy jsou zvyklé na práci). Mzdy jsou oproti ostatním zaměstnáním příznivější, proto můžou náklady nést zaměstnavatel i zaměstnanec bez problémů a bez státního příplatku. Při srovnání poměrů s Německem se opět dostáváme do nevýhody. Vrstvy, které se u nás dostanou do pensijního pojištění, jsou v sousední zemi již dávno zahrnuty i v povinném invalidním nebo starobním pojišťování.
Snahy o samostatné a dobrovolné pojištění či jiné zabezpečení soukromých úředníků nebyly úspěšné. Lidé raději investují do kapitálu, kde vidí větší budoucí a hlavně současnou hodnotu, i když ve srovnání s pojištěním to nemusí být pravda. Data získávaná jako vedlejší produkt pojišťování poslouží pro další rozvoj programů na podporu nezaměstnaných. Zároveň vyčteme věkové rozložení lidí hledajících práci a skutečnost, že starší lidé shánějí hůře novou práci.
Významný rozdíl je ve výpočtu výše důchodu, který se v Německu vypočítá procentním úhrnem z posledního platu (předpokládá se, že je nejvyšší). Na rozdíl od Rakouska, kde se zavedly třídy s výší platu a odpracovanými roky (analogii můžeme spatřovat dnes u důchodového zákona v Čechách). Podle počtu roků v jednotlivých platových třídách se vypočítá důchod – z těchto čísel vyjde mnohem menší výše důchodu než v Německu. Za uvedených podmínek se provádí i výpočet vdovského a sirotčího důchodu.
Skala Jakub