Havlíček jako hospodář, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Chalupný, Emanuel

Článek je věnován soukromému životu Karla Havlíčka Borovského. Byl to houževnatý student, velmi šetrný ve stravě a oděvu, aby si mohl koupit české knihy. Tato šetrnost spíše než podnikavost značila jeho spíše konservativní vlastnosti. Deportací do Brixenu mu bylo znemožněno praktické výdělečné zaměstnání, zároveň byl nucen změnit své novinářské zaměření, zejména na zemědělství. Až do své smrti žil zejména z jmění dříve vydělaného. Je znám svými pestrými názory. Vyjadřoval se k téměř všem fázím, kterými národohospodářská věda prošla. Upjatá spořivost, které navykl již v mládí, se projevovala i v jeho názorech...

Hospodářská politika dnešních měst, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Pazourek, Josef

Řešena problematika spekulace se stavebními pozemky a domy ve velkých městech. Možným přístupem k řešení tohoto problému by mohlo být získání všech volných stavebních pozemků v okolí města do jeho majetku. Následným odprodejem by se čelilo jejich přemrštěným cenám. Zmíněno zavedení dědičného práva stavby na cizím pozemku do zákona. Rozebrána otázka obecních hospod, které by měly být v majetku obcí nebo nezištných akciových společností, které se snaží prodej lihovin omezit a bojovat tak proti kořalečnímu moru. Dále je věnována pozornost možnosti získání příjmu veřejné korporace, které je možné mimo výnosem i výpůjčkami a veřejnými dávkami. V závěrečné části zmíněna daňová tématika...

Jednoty českých Raiffeisenských organisací, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Polák, Karel

Česká raiffeisenská organisace se rozvíjí velkou rychlostí. Organizace není úplně jednotná, a proto vznikla zvlášť v království Českém, kde působí společnost s ručením omezeným Ústřední jednota českých hospodářských společenství. Samostatná Ústřední jednotka pro Moravu a Slezsko a Svaz českých hospodářských společenstev v markrabství Moravském působí v Brně. Ve Slezsku působí Jednota českých hospodářských společenstev v Opavě.
Konečný vývoj českých spořitelních a záložních spolků v Čechách, na Moravě a ve Slezsku bude reprezentován asi 3 000 ústavy a dokončení této organizace lze očekávat asi do šesti let...

K otázce dobrovolného pojištění pensijního, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Lukáš, Josef

Zákon o pensijním pojištění soukromých úředníků vznikl 16. prosince 1906; podle něj dobrovolné pensijní pojištění nedostane kdokoli, ale jen soukromí úředníci. Ti se dělí na dvě kategorie, a to na úředníky, kteří již pensijní povinnosti podléhali a byli jí zbaveni, a na ty, kteří dosud povinně pojištěni nebyli. Dále existuje možnost nechat se pojistit u veřejnoprávního pojišťovatele, který musí uchazeče pojistit, pokud splní všechny podmínky.
Josef Lukáš v článku řeší otázku, kdo o přihlášce a připuštění k dobrovolnému pojištění rozhoduje – zda pensijní ústav, nebo zemské úřadovny, kterým podle paragrafu 55 odstavce 1 pensijního zákona náleží všechno jednání se svými členy...

Ke zřízení české pozemkové banky, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Mayer, Alfred Maria

Zavedení pozemkové banky doplní chybějící část soustavy českých peněžních ústavů. Banka přichází se dvěma úkoly – regulovat pohyb zemědělské půdy a zprostředkovávat nemovitostní obchod. U existujících ústavů jsou úkoly tohoto typu minoritní. Z neexistence banky vznikala újma hospodářská, sociální, ale i v ohledu národním.
Provoz bude muset být rozdělen na dvě části, venkovskou a městskou. Venkovský provoz bude daleko vydatnější s možnými velkými ztrátami, ale v ohledu sociálním a národním jsou tyto transakce nezbytné. Případné krytí bude poskytovat městský provoz, který je bezpečný, pravidelný a s velkými zisky...

Nové příspěvky k hospodářské statistice české, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Živanský, Theodor

Článek popisuje počátky užívání statistiky. Z výsledků vyplývá, že Slezsko patří mezi země s největším populačním přírůstkem v Rakousku a s největším množstvím průmyslového obyvatelstva, z nichž třetina pracuje v hornictví. V roce 1880 v hornictví pracovalo 44 011 lidí a v roce 1900 už 95 810. Nejvíc průmyslového obyvatelstva žilo ve Fryštátu, pak ve Frýdku a v Bílsku.
Druhá část článku pokračuje rozdělením Čechů, Poláků, Němců a ostatních cizích státních občanů do zemědělství, hornictví, průmyslu, obchodu a dopravy a veřejných služeb. Celkem pracuje v zemědělství 238 732 osob, z toho 54 277 Čechů. V hornictví pracuje 95 810 osob, z toho 33 823 Čechů...

Pensijní pojišťování v Rakousku a přípravy k němu v Německu, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Bráf, Albín

Odlišnost dvou pojišťovacích systémů v Německu a Rakousku můžeme znázornit na míře rozvinutosti (v Německu na vyšší úrovni) a stupni mravní kázně (u nás se „žije lépe“, ale kvetou zde hospody a jiný přepych). Vydání zákona o pensijním pojištění soukromých úředníků v Rakousku bylo spíše splátkou sociálně politického dluhu. Tento zákon byl vydán z několika důvodů, vyvolávajících dnes sociální otázky. Pro úředníky je charakteristická větší míra vzdělanosti (delší školní docházka), která je potřebná k výkonu zaměstnání. Opatření vdov a sirotků musí být vyšší ve srovnání s námezdními dělníky (školní docházka dětí bývá kratší a ženy jsou zvyklé na práci)...

Říšská a zemská rada živnostenská, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Gruber, Josef

Snahy živnostenského hnutí dostat se do vlády nebo do státní správy či samosprávy není v českých zemích ojedinělý jev v porovnání s ostatními zeměmi. Vytváření poradních sborů nebo komor se zástupci lidí z odvětví bylo praktikováno již od středověku. Prvních úspěchů bylo dosaženo zřízením poradních útvarů v roce 1850, po letech vyjednávání byly vytvořeny ve velkých městech, ale ovšem nezastupovaly celé kraje, ani země. Požadavky na zřízení živnostenských rad vzrůstaly a v jednotlivých zemích se vytvářely samostatné komise a rady. Stát si postupně začal uvědomovat, že musí vytvořit zázemí pro živnosti.
Na říšské úrovni byla vytvořena živnostenská rada...

Z praxe dělnického pojištění úrazového, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Winter, Lev

Koerbrova vláda považovala za důležité nejen vybudování dělnického pojištění, ale také jeho reformu. Nechtěla jen vytvořit nový pojišťovací obor, ale především zlepšit již platné pojištění nemocenské a úrazové. Na zásadách Koerbrovy vlády obsažených v jejím programu reformy a vybudování pojištění dělnického bude postaven nový zákon o povinném starobním a invalidním pojištění. Starobní a invalidní pojištění se má stát darem rakouským národům u příležitosti šedesátého výročí nastoupení nynějšího císaře na trůn.
Winter se ve článku věnuje výčtu závad starobního a invalidního pojištění. Mezi závady patří:
1...

Zákonné předpisy o posloupnosti dědické na statcích střední velikosti, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Viškovský, Karel

Článek pojednává o tom, že se Sněm království českého usnesl na osnově zákona, kterým se zavedou zvláštní předpisy o dělení dědictví na statcích střední velikosti. Toto usnesení navazuje na rámcový zákon z roku 1889.
Článek popisuje počátky zákonodárné úpravy dědických poměrů od počátku 19. století. V roce 1812 vstoupil v platnost Občanský zákoník v Rakousku. Ten se ale problematiky zákonné posloupnosti dědictví téměř nedotýká, a proto i nadále platí předpisy z roku 1791 pro České království a z roku 1790 pro Moravu a Slezsko. Platí tyto zásady: Selský statek má přejít celý na jediného dědice...

Zprávy - Dr. Josef Hlávka, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Zpráva o úmrtí Dr. Josefa Hlávky dne 11. března 1908 (narodil se 15. února 1831). Dožil se 77 let. Působil jako mecenáš, který nežádal nic, ale národu dával všechno. Byl příkladný ve všem, co dělal. Byl student, vzdělanec, podnikatel, vlastenec, obětavý mecenáš a neúnavný bojovník, když šlo o vymáhání prospěchů pro náš národ a kulturní pokrok.

(Rybová Lucie)

Zprávy - PhDr. a JUDr. Jan Palacký, In: Obzor národohospodářský XIII (1908)

Zpráva o úmrtí Jana Palackého dne 23. února 1908, narozeného v Praze 10. října 1830. Dožil se 77 let. Pracoval jako první profesor zeměpisu na české univerzitě. Podněcoval hospodářské obrození a hodně cestoval po Itálii, Německu, Francii, Anglii, Skotsku a Norsku. Zdědil po matce statek Lobkovice, který poté vyměnil za domy v Praze a přidal se ke konzervativní straně národní. Účastnil se také zakládání Živnostenské a Národní banky. Napsal díla „Čím přispívají země koruny Českého státu“ a „O budoucnosti českého rolnictva“

(Rybová Lucie)