Několik poznámek k organisaci cedulových bank
|
Autor:
|
Dědek, Vladimír
|
|
Typ:
|
článek
|
|
Klíčová slova:
|
cedulové banky
|
|
Bibliografický záznam:
|
DĚDEK, Vladimír. Několik poznámek k organisaci cedulových bank. Obzor národohospodářský XXX. (1925). Praha:J. Otto. 1925, roč. XXX., s. s. 102-107, 214-219, 256-260. Dostupný také z WWW www.bibliothecaeconomica.cz/library/
|
|
Nakladatel:
|
J. Otto
|
|
Rok:
|
1925
|
|
Ročník:
|
XXX.
|
|
Rozsah stran:
|
s. 102-107, 214-219, 256-260.
|
|
|
|
|
Dostupnost v BE:
|
Volně ke stažení
|
Abstrakt:
V příspěvku Dr. Dědek uvádí hlavní typy a obecnou organizaci jednotlivých cedulových státních bank. Autor poté popisuje švédskou, ruskou, lotyšskou a bulharskou organizaci, vznik, způsob fungování a rozdělování zisku té které státní cedulové banky, a dále zdroje, ze kterých čerpal.
Banky jsou organizovány většinou jako akciové společnosti, přičemž formy akciových společností se ale stát od státu liší. Čtyři z pěti cedulových státních bank leží na pobřeží Baltského moře (ve Švédsku, Lotyšsku, Rusku a Finsku). Evropský sever je jejich kolébkou a hlavním vzorem všech státních cedulových bank je Státní banka Švédská (Sveriges Rigsbank), která je vůbec nejstarší cedulovou bankou.
V další části příspěvku se autor zabývá bankami, které jsou dle svých stanov organizacemi akciovými, tedy soukromými, ale zároveň jsou řízeny státními zájmy, nebo pod velmi silným státním vlivem (státní aparát je hlavním akcionářem nebo volí, ovlivňuje či schvaluje řídící a správní orgány bank), který jejich autonomní fungování de facto vylučuje. Jedná se tedy o banky tzv. nesvobodné a měřítkem zde je, zda obě moci – stát a akcionáři – jsou v rovnováze. Konkrétně zde autor jmenuje a dále popisuje Norskou banku, Národní banku švýcarskou, Národní banku československou. Mírnější státní vliv je pak popsán u Jihoafrické banky, Banky španělské, Javanské banky (leží v koloniální holandské Indii), Egyptské banky, Národní banky rumunské, Banky svobodného města Gdanska, Národní banky rakouské, Národní banky maďarské a u Bank Polski.
Závěrem svého bádání se Dr. Vladimír Dědek věnuje cedulovým bankám svobodným, které chová v úctě, zvláště pak Bance anglické, kterou nejen z tohoto důvodu zmiňuje hned na prvním místě a potýká se s nesnadným úkolem ji na několika řádcích vystihnout. Čerpá přitom ze Schmollerovy učebnice (Grundriss der allgem. Volkswirtschafslehre III kn., 6. kap.) a Bagehotovy Lombard Street z roku 1893. Další zmiňovanou bankou je bývalá Říšská banka německá, která prošla zajímavým vývojem při cestě k nezávislosti této banky. Článek autor zakončuje příslibem pokračování, ve kterém se bude věnovat Bance francouzské, která je stejně jako Banka anglická často jinými státy vnímána jako vzor a napodobována.
(Jůzová Marie)