Alfred Marshall (1842-1924), In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Krátký článek je nekrologem jednoho z nejvýznamnějších anglických ekonomů, zakladatele známé neoklasické školy, Alfreda Marshalla. Autor se věnuje jak jeho životu, zálibám a studiu, jeho pracím, které ve zkratce popisuje a také zmiňuje osobnosti, které jej nejvíce ovlivnily. Z nekrologu se dozvídáme, že Marshall byl stoupencem matematické školy národohospodářské, zastáncem deduktivní metody a do ekonomie se nezapomenutelně zapsal svým pojetím marginálních veličin a poptávkové a nabídkové funkce.

(Jůzová Marie)

Do třicátého ročníku, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Gruber, Josef

Autor, který je zároveň i redaktorem časopisu, oslavuje jeho úspěšné pokračování a vstup do třicátého ročníku a rekapituluje začátky časopisu i změny, které v době jeho existence nastaly – především jeho vznik a válečná léta. Časopis vznikl roku 1895 jako čtrnáctidenník a jeho redaktorem se stal právě Gruber. Majitelem a nakladatelem časopisu je od jeho počátku J. Otto, který stál za vznikem Obzoru národohospodářského, a který uvedl na světlo světa jeho první číslo 21. prosince 1895. Je zde popsán stručně původní program listu, který měl za cíl hlavně šířit znalost hospodářských poměrů a přispívat k hospodářskému povznesení. Následují reakce na první číslo O.n...

Dr. Josef Gruber, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Zimmler, Emil

Podle autora si tuto otázku musí položit každý, kdo hledá lacinější a jednodušší způsob sociálního pojištění, než jak jej určuje zákon o Tento velmi krátký článek ukazuje vzpomínku inženýra Zimmlera věnovanou skvělému právníkovi zapálenému pro technicko-hospodářské záležitosti, Dr. Josefu Gruberovi. Autor zde popisuje Gruberův příspěvek k rozvoji inženýrství mezi mládeží, k otázce vodohospodářské, ale především ke snaze po národohospodářském řešení technických otázek...

Jest uzákoněný systém starobního a invalidního pojištění vhodný a úsporný, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Trnka, František

Podle autora si tuto otázku musí položit každý, kdo hledá lacinější a jednodušší způsob sociálního pojištění, než jak jej určuje zákon o sociálním pojištění č. 221/1924. Článek je velmi detailním rozpracováním tohoto konkrétního zákona.
Autor reaguje na zavedení zákona výčtem jeho vad, počínaje §111, který ztěžuje a zdražuje nutný administrativní postup a celkově je uvedený způsob výpočtů zdlouhavý, pokračuje §161, který ukazuje taktéž zdlouhavý postup, jak stát jedná, když zaměstnavatel příspěvky za zaměstnance neplatí. Dr...

Josef Gruber, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Horáček, Cyril

Autor zde vzpomíná na třicetileté působení profesora Dr. Josefa Grubera na postu redaktora Obzoru národohospodářského.
V úvodu připomíná jeho hrdý zahajovací proslov k třicetiletému výročí časopisu, jeho každoměsíční, často velmi kritické a leckteré zájmové či politické skupině nepříjemné, hospodářské a sociální rozhledy a samostatné články, kterými do časopisu přispíval, a v menší míře také jeho literární a vědeckou činnost mimo časopis. Za jeho redaktorování publikovalo v časopise mnoho zvučných jmen, které autor na cca 1 straně vyjmenovává...

K jednání o úpravě požitků státních zaměstnanců, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Článek odkazuje na jednání nově zvoleného parlamentu o úpravě požitků státních zaměstnanců a klade si za úkol ukázat hlavní hlediska, o která v nové úpravě půjde. Tato problematika souvisí s reformou státní správy, která právě probíhá a je dána nutnou úpravou ohodnocování zaměstnanců státní správy. Autor při vytváření tohoto článku vychází ze zákona z 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., který ukládá, že návrh zákona upravující požitky byl předložen současně s provedením reformy nebo ihned po ní. Dále se autor ohlíží za historií politiky zaměstnaneckých požitků, je zde popsána tzv. niveli...

K novému vydání jeho "Zásad nauky národohospodářské", In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Menger, Karel

Jak název napovídá, článek se věnuje novému vydání Mengerovy publikace a je také takovým opožděným nekrologem, protože úmrtí tohoto vědce nebylo československou veřejností až na pár útržkovitých zpráv vůbec zaznamenáno.
Autor shrnuje Mengerův život a jeho působení zakladatele a jednoho z hlavních představitelů rakouské ekonomické školy, ve které jeho teorie dosáhla nejvýznamnějšího zastoupení. Větší část článku je věnována rozboru Zásad nauky národohospodářské, je zde vysvětlena myšlenka klesajícího mezního užitku.
Spolu se Stanleym Jevonsem a Leonem Walrasem patří Karel Menger k autorům teorie ceny a hodnoty...

Několik poznámek k organisaci cedulových bank, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Dědek, Vladimír

V příspěvku Dr. Dědek uvádí hlavní typy a obecnou organizaci jednotlivých cedulových státních bank. Autor poté popisuje švédskou, ruskou, lotyšskou a bulharskou organizaci, vznik, způsob fungování a rozdělování zisku té které státní cedulové banky, a dále zdroje, ze kterých čerpal.
Banky jsou organizovány většinou jako akciové společnosti, přičemž formy akciových společností se ale stát od státu liší. Čtyři z pěti cedulových státních bank leží na pobřeží Baltského moře (ve Švédsku, Lotyšsku, Rusku a Finsku). Evropský sever je jejich kolébkou a hlavním vzorem všech státních cedulových bank je Státní banka Švédská (Sveriges Rigsbank), která je vůbec nejstarší cedulovou bankou...

Některé příspěvky k životopisu Bráfovu. I. část. Bráf a Masaryk, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Gruber, Josef

Gruber zde reaguje na dva články uveřejněné Dr. Janem Herbenem v Lidových novinách t. r., které hovoří o poměru Albína Bráfa k T. G. Masarykovi, konkrétně o tom, že Bráf do svých „Pamětí“ (jejich prvého znění) zasahoval, resp. je retušoval, v neprospěch Masarykův. Gruber jakožto vydavatel Bráfových „Pamětí“ byl vyzván k reakci, kterou v zájmu pravdy tímto článkem uskutečnil. Udává zde argumenty svědčící ve prospěch Bráfa, který tyto „Paměti“ (týkající se zčásti i jeho vztahu s Masarykem) sepsal v roce 1908, v úschově je poté měla pí Libuše Bráfová a od jeho smrti byl rukopis v rukou Gruberových, tudíž je dodatečně nikdo neretušoval...

Některé příspěvky k životopisu Bráfovu. II. část. Bráfovo vlastenectví, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Gruber, Josef

II. část. Bráfovo vlastenectví.
Gruber se nerad, avšak na četné naléhání, vrací k druhému článku p. Dra Herbena na téma „Bráf-Masaryk“, který je plný nepodložených odhadů a pouhých úsudků. Druhý článek se týká především Masarykovy zahraniční práce a Bráfova příslušenství k rakouskému lidu. Označení Bráfa za někoho, kdo jedná na úkor vlastenectví českého, by však byla podle autora do nebe volající křivda, kterou nemůže nechat bez reakce. Bráf vždy bránil zájmy českého národa i jako ministr orby ve vídeňském kabinetu Bienerthově, což zde Gruber dokazuje historickými fakty, včetně citace pamětního spisu, který vypracoval Bráf spolu s ministrem Dr. Žáčkem při své demisi...

Některé příspěvky k životopisu Bráfovu. IV. část. Bráfovo druhé ministerství, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Gruber, Josef

IV. část. Bráfovo druhé ministerství.
Článek je citací z Bráfových zápisků. Začíná audiencí nového ministra orby u císaře, který mu za přijetí ministerského úřadu poděkoval, dále se bavili o Bráfově zdraví a o názoru českého lidu na Bráfovo ministrování (pozn. citovaný rozhovor je v německém jazyce). Poté autor uveřejňuje krátkou korespondenci s Bráfem ohledně jeho zdraví a obdržení čestného rak.-uher. odznaku pro umění a vědu od císaře, jenž byl tehdejším nejvyšším vědeckým vyznamenáním.
Poté Gruber zveřejňuje zápis, který Bráf nadiktoval sl. MDr...

O jednotnou nemocenskou pojišťovnu, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Lukáš, Josef

Článek se zabývá návrhem nového zákona o nemocenských pojišťovnách. Především vyzdvihuje rozdíly mezi tímto návrhem a zákonem z 9. října 1924, č. 221 sb. z. a n.  Článek dále také zaznamenává, jaké typy pojišťoven budou zrušeny, případně zachovány. Zmíněno je také, kdo může být členem té které pojišťovny, a kolik členů musí pojišťovna mít, aby nebyla zrušena. Rozebírány jsou též problémy, které mohou s novou úpravou zákona nastat – např. příslušnost k pojišťovně.

(Faustová Tereza)

Optimální doba pracovní, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Forster, Vilém

Článek rozebírá různé aspekty ovlivňující pracovní dobu. Sleduje vztah mezi pracovní dobou a produkcí. Jako důležitý aspekt ovlivňující pracovní výkonnost jsou uváděny i poválečné poměry, které zkreslují předkládané výsledky pozorování. Jako relevantní jsou proto vyzdvihována šetření předválečná. Dalším zmiňovaným aspektem je to, jestli je výroba závislá více na práci člověka nebo na práci stroje. Zmiňovaný je také vliv pauz na pracovní výkonnost.

(Faustová Tereza)

Povšechný ráz československé platební bilance, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Uhlig, Karel

Článek nabízí všeobecný pohled na výpočet československé platební bilance v závislosti na bilanci obchodní a uvádí porovnání současného způsobu výpočtu s dříve používaným. Autor předkládá domněnku, že dosavadní obchodní bilance byly špatně vypočteny, poněvadž se neuvažovalo zušlechťovací řízení, díky kterému jsou výpočty daleko přesnější. Dalším zmiňovaným problémem výpočtu je kolísající koruna, proto autor navrhuje, aby výsledky byly přepočteny na zlatý dolar, a to v jeho předválečné hodnotě...

Prof. Gruber v Národohospodářském ústavě, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Prunar, Josef

Článek je vzpomínkou na autorova spolupracovníka a Bráfova důvěrníka, prof. Grubera, který byl generálním jednatelem a přednostou kanceláře Národohospodářského ústavu při České akademii.
Autor popisuje vznik a účel tohoto buditelského ústavu, do souvislostí uvádí postavu A. Bráfa, Fr. L. Riegera i presidenta ústavu Hlávku, Bráfovu myšlenku trojího stadia národního obrození a vytvoření prostředí pro růst podnikatelských talentů (idea stipendií). Po Hlávkově smrti na sebe vzal Gruber zodpovědnost za další fungování ústavu, který po této události začínal upadat...

Sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Schonbaum, Emil

Článek se zabývá rozborem problémů spojených s návrhem zákona o pojištění osob samostatně výdělečně činných. V první části je vysvětlováno omezení tohoto pojištění pouze na pojištění důchodové a zaopatření pozůstalých (důchody vdovské a sirotčí), a tedy vypuštění důchodu invalidního. Rozebrány jsou také problémy organizační v provedení invalidního pojištění pro osoby samostatně výdělečně činné. V další části jsou naopak uváděny argumenty, proč by měly mít osoby samostatně výdělečně činné právo i na invalidní důchod. Dalším rozebíraným problémem je princip obligatornosti.

(Fau...

Stanovení rozsahu pensijní povinnosti, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Hotowetz, Rudolf

Článek se zaobírá plánovanou novelizací zákona o penzijním pojištění. Věnuje se zejména stanovení rozsahu povinného penzijního pojištění v návaznosti na typ vykonávané práce. Většina textu se zabývá přesnou definicí práce duševní a práce fyzické, která je potřebná pro určení pojistné povinnosti. Na závěr článku je uveden závěr speciálně ustavené komise, jenž přesně vypisuje, pro koho je pojištění povinné a kdo je z pojistné povinnosti vyňat.

(Faustová Tereza)

Starobní pojišťování živnostnictva a rolnictva u nás, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Polák, Karel

Krátký příspěvek vzniká za situace, kdy k zavedení sociálního pojištění zbývá již jen poslední krok. Pojednává se zde o počátcích tohoto hnutí, kdy pojišťovací aparát fungoval na dobrovolném principu, který však musel ustoupit válce, dále o Dr. Albínu Bráfovi, který stál za vznikem české pojišťovny zemské, a o peripetiích vznikajících z konceptu pojišťování v Československu, které na něj před první světovou válkou nebylo zcela připravené.

(Jůzová Marie)

Za zemřelým místopředsedou Jednoty průmyslové prof. Jos. Gruberem, In: Obzor národohospodářský XXX. (1925)

Mansfeld, Bedřich

Autor se v kratičkém nekrologu ohlíží za Gruberovým působením v akademické obci na univerzitě Karlově v Praze, na České univerzitě a České vysoké škole technické v Praze, v redakci Obzoru národohospodářského, za jeho postem ministra sociální péče a místopředsedy Jednoty Průmyslové, a v neposlední řadě také za jeho nesmírnou zásluhou o vytvoření nejserióznější národohospodářské revue. Článek v krátkosti shrnuje hlavně profesní život, organizační činnost (předseda a spoluzakladatel různých institucí) tohoto významného českého myslitele, jeho dílo a biografii autor ponechává stranou pro důklad...