Některé příspěvky k životopisu Bráfovu. I. část. Bráf a Masaryk

Abstrakt:

Gruber zde reaguje na dva články uveřejněné Dr. Janem Herbenem v Lidových novinách t. r., které hovoří o poměru Albína Bráfa k T. G. Masarykovi, konkrétně o tom, že Bráf do svých „Pamětí“ (jejich prvého znění) zasahoval, resp. je retušoval, v neprospěch Masarykův. Gruber jakožto vydavatel Bráfových „Pamětí“ byl vyzván k reakci, kterou v zájmu pravdy tímto článkem uskutečnil. Udává zde argumenty svědčící ve prospěch Bráfa, který tyto „Paměti“ (týkající se zčásti i jeho vztahu s Masarykem) sepsal v roce 1908, v úschově je poté měla pí Libuše Bráfová a od jeho smrti byl rukopis v rukou Gruberových, tudíž je dodatečně nikdo neretušoval. Ačkoli by tyto pozdější retuše byly Bráfovým nejosobnějším právem, jeho neuspokojivý zdravotní stav mu nedovoloval je provést; jediné provedené úpravy se týkají zmirňování některých výrazů, které se Bráfovi před vydáním jevily jako příliš příkré a ostré. Sám autor byl nejprve stoupencem Masarykovým, s Bráfem se seznámil teprve po vzniku Obzoru národohospodářského v roce 1896 a od této doby neshledal žádné zášti z Bráfovy strany vůči Masarykovi, spíše naopak se jej Bráf zastával. Pro toto své tvrzení uvádí autor celou řadu argumentů. 

(Jůzová Marie)