SEZNAM klíčových slov

Gruber zde reaguje na dva články uveřejněné Dr. Janem Herbenem v Lidových novinách t. r., které hovoří o poměru Albína Bráfa k T. G. Masarykovi, konkrétně o tom, že Bráf do svých „Pamětí“ (jejich prvého znění) zasahoval, resp. je retušoval, v neprospěch Masarykův. Gruber jakožto vydavatel Bráfových „Pamětí“ byl vyzván k reakci, kterou v zájmu pravdy tímto článkem uskutečnil. Udává zde argumenty svědčící ve prospěch Bráfa, který tyto „Paměti“ (týkající se zčásti i jeho vztahu s Masarykem) sepsal v roce 1908, v úschově je poté měla pí Libuše Bráfová a od jeho smrti byl rukopis v rukou Gruberových, tudíž je dodatečně nikdo neretušoval...

II. část. Bráfovo vlastenectví.
Gruber se nerad, avšak na četné naléhání, vrací k druhému článku p. Dra Herbena na téma „Bráf-Masaryk“, který je plný nepodložených odhadů a pouhých úsudků. Druhý článek se týká především Masarykovy zahraniční práce a Bráfova příslušenství k rakouskému lidu. Označení Bráfa za někoho, kdo jedná na úkor vlastenectví českého, by však byla podle autora do nebe volající křivda, kterou nemůže nechat bez reakce. Bráf vždy bránil zájmy českého národa i jako ministr orby ve vídeňském kabinetu Bienerthově, což zde Gruber dokazuje historickými fakty, včetně citace pamětního spisu, který vypracoval Bráf spolu s ministrem Dr. Žáčkem při své demisi...

IV. část. Bráfovo druhé ministerství.
Článek je citací z Bráfových zápisků. Začíná audiencí nového ministra orby u císaře, který mu za přijetí ministerského úřadu poděkoval, dále se bavili o Bráfově zdraví a o názoru českého lidu na Bráfovo ministrování (pozn. citovaný rozhovor je v německém jazyce). Poté autor uveřejňuje krátkou korespondenci s Bráfem ohledně jeho zdraví a obdržení čestného rak.-uher. odznaku pro umění a vědu od císaře, jenž byl tehdejším nejvyšším vědeckým vyznamenáním.
Poté Gruber zveřejňuje zápis, který Bráf nadiktoval sl. MDr...

Úvodní odstavec textu obsahuje poděkování panu ministru Dru Albínu Bráfovi a jeho choti, za svolení otisknutí přílohy k habilitační práci zesnulého F. L. Riegera, kterému z politických důvodů nebylo povoleno se habilitovat. Dále je vysvětlena samotná podstata pojmu politická oekonomika, vliv vlády. Následně se autor zaměřuje na historii a předkládá stručný přehled. V další části textu je vyobrazen autorův pohled na komunismus a socialismus.

(Švorc Martin)