Světová válka

Abstrakt:

Tato kniha se skládá z jednotlivých kapitol, přičemž každá z nich je analýzou tajných dokumentů o první světové válce, které zveřejnily státy po roce 1918. Obsahují dosud nezveřejněné informace o vzniku, průběhu, konci a částečně i důsledcích války. Autor analyzuje tyto dokumenty a přidává k nim vlastní názory. Okrajová pozornost je věnována některým posledním představitelům habsburského rodu.
Po skončení války zveřejnily státy (především Rakousko a Německo) tajné dokumenty, které pravdivě ukázaly postoje států ve válce. Rovněž některé významné osobnosti napsaly své paměti. Analyzovány jsou hlavně berlínské a vídeňské publikace, spisy knížete Lichnovského, kniha Gossova, knížete Windischgrätze, tajné jednání císaře Karla o míru a na závěr se autor věnuje některým historikům. Rakouské publikace ukázaly, že bývalé Rakousko-Uhersko chtělo válku už dávno, bylo ovšem plně závislé od Německa. S ním se dohodlo na válce ještě před sarajevským atentátem, a to 5. července 1914. Německo je označeno spolu s Rakouskem za agresora, ačkoliv se už během války snažilo o zamlžení informací. Trochu jiný pohled přináší Goossova kniha, která sice tvrdí, že hlavními spoluvinníky války bylo Rakousko a Německo, nicméně Rakousko bylo k válce Německem přinuceno. Největším přínosem této knihy podle autora je nově objevená depeše, podle které se Rakousko spolu s Německem snažilo vinu agresora shodit na Rusko. Opačný pohled na agesora války přinesly berlínské publikace, ve kterých zodpovědnost za válku měla stihnout Rusko. Německo bylo naproti tomu k válce přinuceno, protože Srbsku nebylo možno věřit a protože Rusové údajně neustále mobilizovali, bylo nevyhnutelné Srbsko obsadit a vyhlásit válku. Kniha Conradova, rakouského maršálka, je podle autora jen směsicí lží, ve kterých Conrad shazuje své neúspěchy na druhé a neobjektivně kritizuje císaře Karla a jeho choť za jejich snahy dohodnout mír. Kníže Windischgrätz byl jiného názoru. Rakousko mělo hledat dorozumění s Ruskem a mělo docílit míru s Dohodou, a to bez ohledu na Německo. Autor dále analyzoval dokumenty, které objasnily situaci ohledně snahy císaře Karla dohodnout mír. Na závěr autor věnoval pozornost dvěma historikům. Prvním z nich se jmenoval Arnošt Denis. Autor ho uznává za jeho objektivní zhodnocení války, za jeho už od začátku války neochvějnou víru ve vítězství Dohody a především za jeho požadavek rozbití monarchie a vznik jednotlivých států. Druhým uznávaným historikem byl Seton-Watson. Jeho největší přínos pro slovanské národy byl v tom, že pravdivě ve světě prezentoval situaci, ve které byly utiskované státy v rámci monarchie. Po vypuknutí války apeloval podobně jako Denis na rozbití monarchie a vznik jednotlivých demokratických států.
Kniha ve své době musela čtenářům přinést nové, převratné informace o vzniku, průběhu a konci války.

(Kloudová Dana)

Hodnocení:

Kniha se nevěnuje ekonomickým otázkám, ale pouze historickým. V nově zveřejněných dokumentech autor anylyzoval průběh války od jejího začátku až po její konec. Přitom se pouze okrajově věnoval jejími dopady na ekonomiku státu nebo na obyvatelstvo postižených zemí.

(Kloudová Dana)