SEZNAM klíčových slov

Karásek nahlíží na vývoj českých bank za pět let a sleduje, s čím banky přecházejí z doby válečné do doby míru.

(Sobotková Kateřina)

Autor nejprve předkládá přehled financování válek vybraných historických říší a v různých časových periodách – od starověku až do první světové války. Tu analyzuje podrobně z hlediska jejího financování jejích hlavních aktérů. Dále rozebírá jednotlivé metody financování – úvěry, daně a rozmnožování oběživa – a posuzuje jejich vhodnost, přičemž měřítkem je dopad na hospodářství státu. Velmi je zohledněn vliv metody na inflaci.

(Šubrt David)

Tato kniha se skládá z jednotlivých kapitol, přičemž každá z nich je analýzou tajných dokumentů o první světové válce, které zveřejnily státy po roce 1918. Obsahují dosud nezveřejněné informace o vzniku, průběhu, konci a částečně i důsledcích války. Autor analyzuje tyto dokumenty a přidává k nim vlastní názory. Okrajová pozornost je věnována některým posledním představitelům habsburského rodu.
Po skončení války zveřejnily státy (především Rakousko a Německo) tajné dokumenty, které pravdivě ukázaly postoje států ve válce. Rovněž některé významné osobnosti napsaly své paměti...

Článek pojednává o vztahu mezi úbytkem populace a válkou. Autor se domnívá, že jednou z příčin války je nerovnoměrný přírůstek obyvatel v zemích Evropy. Obecně úbytek porodnosti znamená dlouhodobý úpadek země vedoucí k postupnému zániku národa. Ze statistik vyplývá, že téměř v celé Evropě dochází od 60. let 19. stol. k úbytku porodnosti, což je dále spojováno s vlivy na úmrtnost. Autor se zaměřuje zejména na poměry Francie, Německa, Rakouska a Ruska. Nejvíce byla úbytkem populace zasažena Francie. V Německu úbytek populace zbrzdila katolická víra, která podněcuje porodnost. Rakousko autor kvůli jeho členitosti rozebírá dle národností a víry...

V úvodu je rozebírána otázka soběstačnosti v zásobování nezbytnými potravinami, která je shledána jako nedostatečná, což je dokládáno na mnohých datech nepříznivých sklizní. Dále je podrobně rozebírán systém zásobování (aprovisace) obilím. Jsou zde popsána mnohá nařízení, která toto upravují. Mezi nejdůležitější patří závěra všech dosud zbylých zásob obilí a mlýnských výrobků a zřízení válečného obilního úřadu, dále je upravena spotřeba obilí a mlýnských výrobků, později dochází k zavedení tzv. chlebenek umožňujících nákup chleba a mouky. Zkušenosti ovšem ukázaly, že tato úprava je nedostačující a bude zapotřebí úplnější organizace...