Článek pojednává o vztahu mezi úbytkem populace a válkou. Autor se domnívá, že jednou z příčin války je nerovnoměrný přírůstek obyvatel v zemích Evropy. Obecně úbytek porodnosti znamená dlouhodobý úpadek země vedoucí k postupnému zániku národa. Ze statistik vyplývá, že téměř v celé Evropě dochází od 60. let 19. stol. k úbytku porodnosti, což je dále spojováno s vlivy na úmrtnost. Autor se zaměřuje zejména na poměry Francie, Německa, Rakouska a Ruska. Nejvíce byla úbytkem populace zasažena Francie. V Německu úbytek populace zbrzdila katolická víra, která podněcuje porodnost. Rakousko autor kvůli jeho členitosti rozebírá dle národností a víry. Obyvatel zde taktéž ubývá. Rusko jako jediné zaznamenalo pouze nepatrný úbytek porodnosti, což značí jeho náskok oproti Evropě. Okrajově se autor dotkne i situace v ostatních státech Evropy.
Další část článku pojednává o populačních problémech bezprostředně po válce. Válka zdecimovala mužskou populaci, což snížilo porodnost, jak autor ukazuje na statistikách Prahy. Již během války stát podporoval sňatečnost vojáků za účelem zvýšení porodnosti. Článek věnuje pozornost míšení národů v důsledku pohybu vojáků po Evropě. Následuje výčet opatření, která mohou podpořit přírůstek porodů. Nemanželské děti se staly po válce vítaným přírůstkem populace. I přes všechna opatření se autor obává, že k dostatečné podpoře porodnosti nedojde, a zmiňuje další možná opatření. Článek upozorňuje na příklady nově vznikajících kojeneckých ústavů. Poslední část je věnována vlivu migrace na stav obyvatel. Na závěr autor uvádí doporučení do budoucna, se kterými je ztotožněn.