Naše statistika po válce, In: Obzor národohospodářský XXI. (1916)

Krejčí, Dobroslav

Autor v textu poukazuje na důležitost statistiky a to především v nastávající době poválečné, jelikož válka tuto činnost v některých směrech omezila či zcela zastavila a lidé začali pociťovat její důležitost. Největší problém ve statistice (sbírání statistických dat) vidí autor v chybějícím statistickém zákoně. Pro získání poctivé, pravdivé a všestranné statistiky považuje za nutné zavedení několika opatření: 1) Především dát veškeré statistice pevný právní základ. Tedy zavedení již zmiňovaného statistického zákona. 2) Náležitá organice statistiky zahrnující a) cílevědomý plán, b) rozdělení úloh mezi úřady a za c) náležité vybavení statistických orgánů...

Příspěvky k dějinám vzniku a vývoje svépomocných a vzdělávacích snah českých v l. 1860-1873, In: Obzor národohospodářský XXI. (1916)

Jíra, Václav

Článek pojednává o životech a tvorbě Františka Šimáčka a Vojtěcha Náprstka. U Františka Šimáčka je zmiňována především jeho vydavatelská činnost ve spojitosti se vznikem záložen a spořitelen. U Vojtěcha Náprstka se v článku mluví a jeho návštěvě Spojených Států, založení průmyslového muzea, knihovny a v neposlední řadě i o jeho aktivním postoji k tehdejší otázce žen ve společnosti. Autor hodnotí jejich činnosti velmi pozitivně a přiznává jim velký vliv na vytváření českých hospodářských počátků po roce 1848.

(Hrubý Pavel)

Snahy o celní unii Rakousko-Uherska s Německem, In: Obzor národohospodářský XXI. (1916)

Gruber, Josef

Článek pojednává o vytvoření celní unie mezi Rakousko-Uherskem a Německem. Autor se zaobírá politikami uplatňovanými na území obou států, celními uniemi, které se vyskytovaly v Evropě v 19. století, zámořskými koloniemi a názory ekonomů a myslitelů na tuto problematiku. Z nejdůležitějších bychom mohli zmínit Spiethoffa, Eulenburga, Liszta, či Schmollera.

(Charvátová Kristýna)

Válka a populační problém, In: Obzor národohospodářský XXI. (1916)

Gruber, Josef

Článek pojednává o vztahu mezi úbytkem populace a válkou. Autor se domnívá, že jednou z příčin války je nerovnoměrný přírůstek obyvatel v zemích Evropy. Obecně úbytek porodnosti znamená dlouhodobý úpadek země vedoucí k postupnému zániku národa. Ze statistik vyplývá, že téměř v celé Evropě dochází od 60. let 19. stol. k úbytku porodnosti, což je dále spojováno s vlivy na úmrtnost. Autor se zaměřuje zejména na poměry Francie, Německa, Rakouska a Ruska. Nejvíce byla úbytkem populace zasažena Francie. V Německu úbytek populace zbrzdila katolická víra, která podněcuje porodnost. Rakousko autor kvůli jeho členitosti rozebírá dle národností a víry...

Veřejná úprava aprovisace v druhém roce válečném, In: Obzor národohospodářský XXI. (1916)

Živanský, Theodor

V úvodu je rozebírána otázka soběstačnosti v zásobování nezbytnými potravinami, která je shledána jako nedostatečná, což je dokládáno na mnohých datech nepříznivých sklizní. Dále je podrobně rozebírán systém zásobování (aprovisace) obilím. Jsou zde popsána mnohá nařízení, která toto upravují. Mezi nejdůležitější patří závěra všech dosud zbylých zásob obilí a mlýnských výrobků a zřízení válečného obilního úřadu, dále je upravena spotřeba obilí a mlýnských výrobků, později dochází k zavedení tzv. chlebenek umožňujících nákup chleba a mouky. Zkušenosti ovšem ukázaly, že tato úprava je nedostačující a bude zapotřebí úplnější organizace...

Vývoj sociálních ideí a hnutí, In: Obzor národohospodářský XXI. (1916)

Gruber, Josef

Autor v článku popisuje vývoj sociálních idejí, škol a hnutí od starověkého Říma a počátků křesťanství, přes učení myslitelů od 15. století až po K. Marxe. U každé školy nebo proudu nastíní hlavní myšlenky a rozdíly od ostatních.

(Novotný Marek)

Základy agrárního hospodářství v Rakousku, In: Obzor národohospodářský XXI. (1916)

Tykal, Karel

Článek popisuje dílo dr. Strakosche, ve kterém autor popisuje čtyři hlavní přirozené kulturní oblasti Rakouska (alpskou, severozápadní, severovýchodní a země krasové). Zabývá se nedostatky veřejné správy, jež spatřuje v konkurenci mezi státní správou a autonomií, které jsou stupňovány častými změnami v ministerstvech. Další problémy spatřuje ve špatném vzdělání obyvatelstva, pomíšenosti pozemků, nepříznivých dopravních poměrech, vysokých provozních nákladech a vysoké pozemkové dani. Další oddíl knihy je věnován otázce účinku agrárních cel. Na konci autor článku poukazuje i na kritiky tohoto...