Banky, In: Obzor národohospodářský XXIV. (1919)

Horáček, Cyril

Autor vysvětluje, co se rozumí pod pojmem banka. Rozděluje banky a bankovní obchody do několika skupin, popisuje jejich funkce a činnosti.

(Sobotková Kateřina)

České banky za války a po válce, In: Obzor národohospodářský XXIV. (1919)

Karásek, Karel

Karásek nahlíží na vývoj českých bank za pět let a sleduje, s čím banky přecházejí z doby válečné do doby míru.

(Sobotková Kateřina)

Finanční problémy, In: Obzor národohospodářský XXIV. (1919)

Vokál, Jaroslav

Článek seznamuje s finančními problémy uvalenými na státy vzniklé po rozpadu Rakouska-Uherska. Na tyto státy se přenese podíl na státních dluzích, válečné půjčky a málo kryté obíhající bankovky. Autor přemýšlí nad umořováním starých dluhů: zda je lepší břemeno dluhů odčinit násilně znehodnocením měny, nebo zda by nebylo prospěšnější mírnější řešení. Nenabízí žádné konkrétní řešení, pouze polemizuje, jaká ozdravná opatření využít, aby byla spravedlivá a žádné sociální vrstvě neublížila nebo ji nezvýhodňovala.

(Marková Tereza)

K nápravě měny ve státě československém, In: Obzor národohospodářský XXIV. (1919)

Mildschuh, Vilibald

V článku se zabývá měnovou situací v zemi před a po válce. Sleduje také vývoj měny v bývalém Rakousku. Klade si dvě hlavní otázky: zda je možné zůstat u stavu, jaký nám měna nabízí, nebo musíme usilovat o dosažení změny, a jakými prostředky lze k tomuto cíli nejsnáze dojít.

(Sobotková Kateřina)

Masaryk jako hospodářský a sociální filosof, In: Obzor národohospodářský XXIV. (1919)

Odstrčil, Bedřich

Autor popisuje, jak se Masaryk zamýšlí nad vlivem hospodářských a sociálních poměrů. Poukazuje na nedostatky v hospodářsko-sociálním ústrojí společnosti, která se stala materiální a požitkářskou, honící se za bohatstvím, a tím se vyvíjí všeobecná nespokojenost vedoucí k omrzelosti života. I přes tyto nedostatky Masaryk toto nové hospodářství nezavrhuje, ale žádá mravní reformy, nabádá k práci, podnikavosti a vynalézavosti. Také poukazuje na hospodářský pokrok a rozmach v jiných zemích a zdůrazňuje význam moderních komunikačních prostředků.
Masaryk také poukazuje na dělnické zákonodárství, navrhuje upravení pracovní doby, vybudování sociálního pojištění...

O osmihodinné době pracovní, In: Obzor národohospodářský XXIV. (1919)

Špaček, Stanislav

Autor se zabývá otázkou, zda by osmihodinová pracovní doba neměla být upravována podle náročnosti práce, protože  se stává stále více mechanickou a na pracovníka jsou kladeny stále větší požadavky.

(Sobotková Kateřina)

Úprava vlastnictví k půdě, In: Obzor národohospodářský XXIV. (1919)

Horáček, Cyril

Velkostatek, fideikomis a agrární reforma, In: Obzor národohospodářský XXIV. (1919)

V tomto článku se můžeme dočíst o latifundiích neboli velkostatcích v českých zemích, o jejich vzniku, majitelích, velikosti a významu. Také sleduje rozdíly  v alpských zemích, kde například velkostatky neměly takový význam pro zemědělství jako tomu bylo u nás.

(Sobotková Kateřina)