SEZNAM klíčových slov

Ve fondu je 756 publikací

Publikace

Zobrazit
Obecné důsledky celní jednoty pro naše hospodářství
Název: Obecné důsledky celní jednoty pro naše hospodářství
Autor: Chmela, Leopold
Klíčová slova: organizace obchodu, tvorba ceny
Typ publikace: článek
Rok vydání: 1940
   
Abstrakt:

Článek Leopolda Chmely se věnuje tématu celního zapojení Protektorátu do hospodářství Velkoněmecké říše. Pojmy celní unie a celní zapojení, které ve svých důsledcích chápe jako jejich vzájemnou totožnost, charakterizuje jako sloučení dvou či více hospodářsky samostatných území v jeden celek. To umožňuje volné plynutí statků, zboží, kapitálu a práce z jednoho území do druhého a naopak. Díky spojení dojde k vytvoření jednotného celního tarifu, a proto za důležité považuje vytvoření nového uspořádání odbytu, výrobních a spotřebních poměrů a v neposlední řadě zahraničního obchodu...

Obchodně politický význam celní jednoty
Název: Obchodně politický význam celní jednoty
Autor: Deyl, Jan
Klíčová slova: celní jednota, celní sazebník, celní unie, tvorba ceny
Typ publikace: článek
Rok vydání: 1940
   
Abstrakt:

Celní zapojení Protektorátu k 1. 10. 1940 se stalo poměrně často komentovaným tématem vzhledem ke změnám, které přineslo pro protektorátní ekonomiku. Tímto tématem se zabývá i autor článku Obchodně politický význam celní jednoty. Než mohlo k celnímu zapojení dojít, bylo třeba vytvořit podmínky, které by tuto změnu usnadnily. Autor označuje zmíněné přípravy za dostatečné a včasné, všichni se jim mohli přiměřeně uzpůsobit. Tyto přípravy se neuskutečňovaly jen v rámci vztahu Protektorátu k Říši, ale bylo nutné upravit i relace k ostatním státům. Deyl zmiňuje vládní nařízení z 27. 9...

Problémy hospodářského myšlení
Název: Problémy hospodářského myšlení
Autor: Engliš, Karel
Klíčová slova: teleologická metoda, tvorba ceny
Typ publikace: článek
Rok vydání: 1927
   
Abstrakt:

Engliš napsal tento text jako odpověď na článek, ve kterém Rudolf Streller posuzuje jeho knihu Základy hospodářského myšlení. V šesti částech osvětluje svůj pohled na námitky vznesené Strellerem a obhajuje svoje názory. Nejprve se věnuje určení hranice věd, ve kterých lze užít teleologickou metodu, dále pak obhajuje její využití v hospodářské vědě. Dále obhajuje vysvětlení ceny bez využití hodnoty, ujasňuje vymezení hospodářské vědy a vztah mezi subjektivismem a objektivismem, který využívá. V poslední části článku ospravedlňuje použití postulátu minima strasti.

(Müller Tomáš)