Dolování na zlato v Čechách, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Slavík, František

Technicky koncipovaný článek o těžbě zlata v českých zemích. Uvedeny jsou mj. metody těžby (z náplavů, z nalezišť prvotných), znalosti chemické práce se zlatem, rozličné možnosti vyhledávání a zpracovávání zlata, historický vývoj těžby a další. Nabídnuta jsou jak historická, tak průřezová data týkající se převážně výtěžnosti vybraných nalezišť. Text je uzavřen stručnou ekonomickou kalkulací ověřující stav bodu návratnosti při realizaci těžby.

(Olekšák Petr)

Hospodářský problém středoevropský, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Recenze knihy Dr. Gustava Stolpera (německý žurnalista a ekonom, 1888-1947) Das mitteleuropäische Wirtschaftsproblem. Čtenář je seznámen se záběrem publikace, kterou recenzent rozebírá po částech, jež případně kriticky doplňuje a rozvádí. Téma knihy se dělí ve tři části. První se zabývá otázkou budoucího (poválečného) hospodářského vývoje, druhá otázkou obchodní politiky a konečně třetí spojitostí politiky a hospodářství. Celý text je pojat jako výklad vedený diskuzí výsledků a tvrzení Stolperovy knihy, který nabízí poměrně ucelený a zajímavý popis situace ve středoevropském regionu a předp...

Hospodářství a jeho poměr k technice, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Chalupný, Emanuel

Rozsáhlý a hutný teoretický text zkoumající vztah hospodářství k technice. V úvodu autor seznamuje čtenáře s problematikou a pokouší se od sebe oddělit pojmy hospodářství a technika. K tomu si bere na pomoc teoretické základy významných ekonomů a filosofů (namátkou Smith, Marx, List, Wagner, Fleischner a další). V následující části dochází k systematické kategorizaci na základě zvolených kritérií a následnému podrobnějšímu rozlišení. To dává vznik podkapitolám Kvantita a kvalita, Úspornost či šetrnost, Srovnávání a hospodářský princip a Individuálnost a soubornost. Nejdelší z těchto je kapitola třetí...

Jan. Am. Komenského myšlenky národohospodářské, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Novák, Jan

Autor mapuje působení J. A. Komenského, především jeho příspěvky politicko-hospodářské. Nejvíce pozornosti je dopřáno práci, která vznikla v návaznosti na pobyt v Uhersku, kam byl Komenský pozván Jiřím I. Rákóczym, aby pomohl ve snaze o reformu školského systému. Vývoj událostí jej pak vedl k sepsání spisu Štěstí národa. Tento neveliký svazek obsahuje soubor poznatků a rad, které se vztahují jak k vnitropolitické situaci Uher, tak k národohospodářství a politice obecně. Tyto poznatky jsou autorem probrány. Další bližší zkoumání přivádí autora k dřívějším aktivitám Komenského na Moravě, kde působil jako rozhodčí v případech svědomí (smírčí soudy mezi bohatými a chudými)...

Josef Sonnenfels, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Medailon sepsaný k 100. výročí smrti Josefa Sonnenfelse (1733-1817), zachycující jeho život a působení. „Muž, který stav se v Rakousku na desítiletí střediskem snah osvíceneckých, a zanechav jako vysoce nadaný a sečtělý polyhistor byl profesorem, tak v soudnictví a v trestním právu, jak ve vědě, tak v literatuře i divadle. Silným působil vlivem i na vědecký život v Čechách …“

(Olekšák Petr)

K charakteristice cechovního učednictví, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Weigner, Leopold

Autor se v rámci článku pouští do výzkumu týkajícího se historického vývoje instituce cechovního učednictví od 13. století. Jsou pojmenovány postupné vlivy stojící za řetězem změn měnícím zaběhlé zvyklosti. Celým textem se nese konfrontační srovnání idealizovaného výkladu historického stavu učednictví a skutečného vývoje. Tento vývoj je pak podložen ekonomickou teorií vysvětlující rozchod teoretického založení učňovského řádu a reálného stavu věcí.

(Olekšák Petr)

K otázce koncentrace a specializace český bank, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Stručný vhled do problematiky českého bankovnictví od přelomu století až k první světové válce. Středem pozornosti je postavení (tj. velikost a zaměření) a míra spolupráce bankovních domů. Zkoumání se pak obrací k možnostem následujícího vývoje v poválečném období, především formou specializace a užší spolupráce.

(Olekšák Petr)

K padesátiletému jubileu král. české hospodářské akademie v Táboře, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Schindler, Emanuel

Postačující anotaci podává sám autor v následující citaci: „… omezím se v podstatě na to, že vytknu hlavní etapy vývoje organisace ústavu co do cíle studijního, doby studijní a podmínek vstupu.“  (Schindler, s. 34) A právě tak je článek sepsán.

(Olekšák Petr)

K vývoji průmyslu a obchodu v Čechách, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Matys, Jan

Text mapuje vývoj obchodu a řemesel v českých zemích od středověku až do 18. století a počíná pohledem do ciziny. Je sledován postupný růst světové směny a kladen akcent na význam rozvoje techniky. V části věnované výhradně českým zemím pak autor pojmenovává vlivné historické aspekty, které napříč staletími ovlivnily vývoj domácího hospodářství. V průběhu též v obecné rovině příležitostně zkoumá, jaké vlivy jsou podstatné pro rozvoj hospodářství.

(Olekšák Petr)

Německý zákon o vlastenecké službě pomocné, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Váchal, Karel

Krátké zkoumání založení německé a rakouské verze zákonné úpravy strany vlastenecké služby, dle které je možno řídit náležitosti pracovních vztahů v době války. Důraz jest kladen na soubor „vymožeností“ německé varianty a vlivu organizace německého dělnictva při jejím sestavování.

(Olekšák Petr)

Nová kniha o českých dějinách hospodářských 17. a 18. věku, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Šusta, Josef

Spíše než recenzí je text líčením nosných událostí zaznamenaných v knize České katastry 1654-1789 od Josefa Pekaře. Titul vzniká snahou historika „vylíčit účinky tereziánské úpravy daně gruntovní“ (Šusta, s. 207), kdy Pekař záhy poznává, že“ základy daně té a řády k ní se pojící jdou dosavadní literatuře historické a právnické skutečná terra inkognita“ (Šusta, s. 207). Původní záběr práce se tak rozkračuje a dává vznik samotné knize, která podrobně zkoumá vývoj daňových výběrů a s nimi spojený vývoj úřadu berního od poloviny 17. století až na rozhraní 18. a 19. století...

Peněžnictví po válce, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Krátký, avšak poutavý článek zabývající se vztahem papírových peněz a drahých kovů přináší nástin sporu mezi zastánci metalismu a chartalismu (viz Knapp, Die staatliche Theorie des Geldes; spor zastánců drahými kovy krytých peněz a zastánců bankou krytých peněz). Vybrané poznatky jsou pak konfrontovány s realitou v podobě zkoumání politik cedulových bank, obzvláště pak banky Rakousko-Uherské.

(Olekšák Petr)

Populační problémy, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Gruber, Josef

Rozsáhlá demografická studie zakotvená v evropském regionu (nikoliv však tímto omezená), mající částečnou tematickou návaznost na text Válka a populační problém (Obzor národohospodářský, 1916/XXI). Úvod nabízí průřezový výklad vybraných populačních teorií od starověkého Řecka až k Malthusovým pesimistickým teoriím. Pokračuje demografickým vývojem v číslech v 19. století a uvedením sporu plynoucího z modernějších názorů (populačně optimistická teorie vs. populačně pesimistická teorie)...

Poválečný pomocný úvěr živnostenský, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Schuster, Václav

V očekávání konce světové války se autor pozastavuje nad otázkou po způsobu návratu hospodářství k mírovému uspořádání. Odpovědí na tuto otázku je mu tzv. pomocný úvěr živnostenský, který je určen pro navrátivší se z války a pro další válkou postižené z živnostenského stavu. Původní nápad je čerpán z německého příkladu (jak ostatně nemalá část politik oné doby). Autor se dále poměrně podrobně zaměřuje na plošné příjímání a provádění kroků k realizaci myšlenky poválečné pomoci.

(Olekšák Petr)

Přechod do mírového hospodářství a textilní průmysl, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Schuster, Václav

V určité návaznosti na autorův článek Poválečný pomocný úvěr živnostenský (Obzor národohospodářský, 1917, XXII, s. 18-24, 81-88) se autor tentokrát zaměřuje na blíže specifikovanou oblast – textilní průmysl. Je rozebrána problematika nedostatečnosti surovin, váznoucího mezinárodního obchodu a státních intervencí ve válečném období. V závěru deklarován požadavek na hospodářskou připravenost k přechodu do mírové výroby.

(Olekšák Petr)

Státní nezbytnosti v oboru zemědělství, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Tykal, Karel

Připomínka pamětního spisu O státních nezbytnostech v oboru hospodářství polního a lesního vydaného roku 1916 Vysokou školou zemědělskou ve Vídni. Ten je ve své podstatě souborem návrhů k snadnějšímu přechodu odvětví z válečného do mírového hospodářství. Autor se pak zaměřuje na dva z těchto návrhů – na zřízení tzv. příkladných hospodářství a na zavedení tzv. pamětních spisů.

(Olekšák Petr)

Stříbro, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Gruber, Josef

Pokus o vysvětlení proměnlivosti ceny stříbra, především pak její rozkolísanosti koncem 19. a počátkem 20. století. Přes stručnou historii užívání tohoto drahého kovu v historii se autor dobírá k vymezení základní domnělé příčiny propadu cen stříbra, návazně zkoumá reakce ve vybraných státech a popisuje tamní vládní stabilizační snahy. Popsán je i proces vytěsňování stříbra, jakožto uchovatele hodnoty, zlatem a postupný odklon od konceptu bimetalismu. Závěrem je zkoumán vliv války na dočasný růst ceny stříbra.

(Olekšák Petr)

Studium ciziny, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Nermut, Karel

Článek nabízí pohled zaměřený na probíhající růst významu znalosti mezinárodní politiky, důležitých světových kultur, států a národností. Snažení vzdělávací je sledováno v rozvojových krocích Pruska. Tyto kroky jsou pak sledovány zpětně až do 18. století. Vzdělávání je dle autora nejvíce ložené v instituci univerzit, které je následně věnováno nejvíce pozornosti, co se rozvah o zlepšení stavu v Rakousk-Uhersku týče.

(Olekšák Petr)

Zásobování a výživa za války, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Sedlák, Jan

Pod výmluvným názvem se rozkrývá problematika zásobení především civilního obyvatelstva v časech krize. O uvedení se stará výňatek z díla Revoluční Francie, ve kterém je sugestivně popsán problém s trhem potravin v době Velké francouzské revoluce. Přes výběr následných historických událostí se autor přenáší do „současnosti“. Rozboru jsou vystaveny komplikace plynoucí z povahy uspořádání Rakouska-Uherska a kritice pak politika vlády. Inspirace se dle autora nachází v Německu, kde vzniká samostatný úřad vyživovací (veden šl. Batockim; ten následně citován)...

Země koruny české a státní finance rakouské v r. 1847, In: Obzor národohospodářský XXII. (1917)

Tobolka, Zdeněk

Vhled do politiky řízení státních financí uplatňované v rámci habsburské monarchie před změnami roku 1848. Autor nabízí pohled na oblastní členění výběru (země uherské, předlitavské a hornolitavské) a rozbor zdrojů příjmů, který rozkládá na výnosy ze státního majetku, regalie (marginální složka) a daně. Skupinovému členění daní je pak věnován zbytek textu. Je zkoumáno jejich založení a výnosnost, nad což vyčnívá jen krátké pozastavení nad problematikou cel a důchodků.

(Olekšák Petr)