Cukerní krise, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Hartmann, Joe

Článek uvádí Bruselskou konferenci jako řešení cukerní krize, výsledkem však byla negativní reakce, cukerní průmysl již nepotřebuje umělá opatření. Bruselská konvence přispěla k rovnováze výroby třtiny a řepného cukru. Ránou cukernictví byla první světová válka a s ní spojená nelogická nadprodukce. Kromě nadprodukce  jsou dalšími příčinami:  velký objem výroby cukru nad spotřebou, špatný odbyt a cenová úroveň. K zlepšení došlo v roce 1927, kdy se sblížili vývozní země (Tarafova akce). Krize byla řešena pomocí přezkoumání efektivnosti daní a dávek. Bruselskou cukerní konferencí dochází ke stabilizaci výroby, navázaní spolupráce, zvýšení spotřeby...

Důchodová theorie peněz a theorie úvěrové inflace, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Pazourek, Josef

Text vzniká jako reakce na snahy Alfreda Aftaliona a Vilibalda Mildschuha o nahrazení kvantitativní teorie peněz. Autor v první části charakterizuje peněžní a důchodovou inflaci a zdůrazňuje jejich odlišnosti. Dále se věnuje možným řešením a dopadům financování státních dluhů a zabývá se úroky z vládních půjček. Věnuje se také vztahu mezi důchody a změnami měnových kurzů. Poslední částí textu je reakce V. Mildschuha na tento článek.

(Müller Tomáš)

Hospodářská theorie bez noetiky. Rozbor Engländrovy nauky o hodnotě a statcích., In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Engliš, Karel

Autor reaguje na článek Oskara Englandera, který se zabývá teorií o statcích. Vykládá jeho článek v místech doslovným překladem s jeho vlastním vyložením. Rozděluje statky do určitých skupin podle různých kritérií. Řeší i problém pravých a nepravých nákladů.

(Novotný Ondřej)

Nástin teleologické theorie poplatků, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Engliš, Karel

Autor zde zmiňuje některé z jeho teorií, jde tedy převážně o teorii poplatků a výklad o poplatcích. Snaha ukázat, co vše poplatky obsahují, jak se promítají do daní, co z nich plyne. Teorie státního hospodářství, jeho pochopení. Osvětluje zde rozdíly mezi státním, soukromým a veřejným hospodářstvím.  Škodou a užitkem se zabývá poněkud detailněji, vysvětluje jejich pomocí příjmové stránky národního hospodářství a snaží se je udělat pochopitelnými pro všechny.  Jedná se zde také o ideálu člověka i národa, a jak ho lze dosáhnout. Zobrazuje různé pohledy na tyto ideály.

...

Odpověď Weddigenova, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Engliš, Karel

Tento článek je odpovědí na Weddigenovu odpověď na Englišův rozbor jeho díla v témže ročníku časopisu. Zabývá se noetikou a postupy jeho zkoumání.

(Novotný Ondřej)

Princip výnosový jako vrchní hospodářské hledisko, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Engliš, Karel

Autor v článku reaguje na část spisu „O jednotnou konstrukci finanční vědy“ Jana Loevensteina, která je věnovaná výnosovému principu. V první části Engliš charakterizuje postulát maximálního čistého výnosu, dále pak rozebírá a reaguje na jednotlivé části Loevensteinova textu. Polemizuje s ním zejména v problematice různého vyjádření hodnoty a formulaci ideálu člověka. V dalších částech článku Engliš obhajuje svůj pohled na postavení principu výnosu v hospodářské teorii a také na možné způsoby nazírání na něj.

(Müller Tomáš)

Struktura dnešního hospodářství, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Režný Stanislav

Autor v článku popisuje strukturu soudobého hospodářství. Řeší význam kartelů a trustů na trhu, jejichž vliv se v jeho době začal značně zvětšovat. V článku se odvolává na práce svých předchůdců i současníků, jak na liberály, tak i překvapivě na socialisty, jejichž názory se často v tomto tématu shodují.

(Klement Josef)

Struktura dnešního hospodářství, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Hejda, Jiří

Autor v článku popisuje strukturu soudobého hospodářství. Řeší význam kartelů a trustů na trhu, jejichž vliv se v jeho době začal značně zvětšovat. V článku se odvolává na práce svých předchůdců i současníků, jak na liberály, tak i překvapivě na socialisty, jejichž názory se často v tomto tématu shodují.

(Klement Josef)

Teleologická theorie hospodářská a normativní theorie právní, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Engliš, Karel

Autor v článku řeší filosofické otázky, rozdíl mezi tím, co je, a tím, co by mělo být. Článek vychází z předchozího textu autora Weyra. Řeší rozdíl mezi postulátem, normou a přírodními zákony.

(Novotný Ondřej)

Theorie veřejných hospodářství, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Engliš, Karel

Autor v článku nejprve popisuje základní principy hospodaření a jako hlavní vyvozuje účelovost jednání. V dalších částech článku poté vysvětluje společný účel a aplikuje ho na státním hospodaření, jehož účelem shledává ideálního člověka. Na základě tohoto účelu pak odvozuje konstrukci národního hospodářství a nutná pravidla a podmínky potřebné k jejímu fungování. V poslední části článku se pak věnuje přechodným útvarům veřejného hospodářství – kooperativním činnostem v rukou veřejných svazků.

(Müller Tomáš)

Weddigenova sociologická teorie hospodářská, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Engliš, Karel

Kritický článek zaměřený na Weddigenovo učení, snaha o prokázání neudržitelnosti jeho myšlenkových konstrukcí. Rozbor a kritika názorů na vědy přírodní, sociální či duchové. Weddigenova hospodářská teorie není teleologická, v podstatě celá kritika stojí i padá na správnosti jeho názoru o podstatě teleologie. Rozebírá se zde princip identity, každé rozumné lidské jednání má stránky etické, estetické, politické i hospodářské. Autor zde zaujímá kritické stanovisko k Weddigenovu dílu.

(Novák Martin)

Zlatý standard, In: Obzor národohospodářský XXXIV. (1929)

Hejda, Jiří

V první části článku autor popisuje rozdílné pohledy na zlatý standard a celkové neshody v názorech na vývoj měnových kurzů. Dále popisuje dopady různých situací na měnovou a cenovou stabilitu, věnuje se také vlivu hospodářského cyklu na ceny. V závěru článku se autor snaží nastínit možné důsledky návratu ke zlatému standardu.

(Müller Tomáš)