Amerika po šesti letech, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Baťa, Tomáš

Kontrast mezi hospodářskou a sociální situací v Evropě a ve Spojených státech se poslední dobou prohlubuje. Zatímco Spojené státy prosperují, Evropa spíše stagnuje. Hospodářská kooperace by mohla situaci v Evropě zlepšit, ale brání tomu mnoho faktorů. Ze strany Spojených států je kooperace jaksi jednostranná, snaží se totiž zamezit uplatnění evropského obchodu na území Spojených států především pomocí celní ochrany.

(Zemanová Miroslava)

Cukr a řepa, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Hartmann, Joe

Autor se zabývá cenou řepy nutnou pro stanovení osevního plánu. Předkládá retrospektivní obraz vývoje světového trhu během minulého roku a z něho vyplývající vyhlídky pro budoucnost. Naráží při tom na fakt, že pokud nedojde ke snížení výroby světových producentů, bude v roce 1928 cena řepy podstatně nižší.

(Svatošová Simona)

Hospodářská hodnota, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Engliš, Karel

Karel Engliš v článku polemizuje s učením dr. Franke o hospodářské hodnotě. V první části autor prezentuje svoji teorii o hodnotě, vždy vysvětluje nejprve subjektivní a poté objektivní či státnickou povahu pojmů souvisejících s hodnotou, jako je účel a prostředek, užitek a škoda. V druhé části navazuje učením dra Franke, kde cituje jeho přírodovědecký pohled na hospodářskou hodnotu. V závěrečné části pak podrobuje odlišný přístup rozsáhlé kritice.

(Zemanová Miroslava)

Hospodářské zjevy jsou jednotné, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Engliš, Karel

V článku autor navazuje na předchozí pře s poslancem, ekonomem a ministrem školství a národní osvěty Dr. Frankem. Je zde vytyčeno několik pojmů soudobé ekonomie, ve kterých se jejich názor různí. Pojmy jsou nejen vysvětlovány z obou stran pře, ale i diskutovány výhody a nevýhody. Článek je napsán velice teoretickým a odborným jazykem.

(Šafr Karel)

Je progrese při výnosových daních fiskalismem?, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Engliš, Karel

Autor reaguje na článek Prof. Dr. C. Horáčka o fiskálních tendencích v daňové reformě. Cílem článku je ukázat na nedostatky jak v daňové reformě po praktické tak teoretické stránce, a přesvědčit Dr. Horáčka o tom, že se mýlí. Postupně se propracovává celou daňovou soustavou a polemizuje o jejích výhodách a nevýhodách. Článek je napsaný odborným jazykem a je doplněn o daňové diagramy, které přinášejí větší přehled do dané problematiky.

(Šafr Karel)

K otázce koncentrace a racionalisace výroby, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Till, Josef

Autor se zabývá praktickým pojetím koncentrace a racionalizace výroby v Československu v meziválečném období. Svoji analýzu zakládá na Englišově analýze hospodářského stavu z roku 1926. Jeho závěrem je, že koncentrace a racionalizace probíhají nejednotně a neplánovitě, což je podle něj potřeba změnit v zájmu odstraňování překážek.

(Štegmann Tomáš)

Konjunktura – obchodní bilance – platební bilance, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Uhlig, Karel

Autor popisuje vývoj konjunktury v Československu v letech 1924-1927. Srovnává situaci okolními státy, hlavně Německem, zabývá se vývojem platební bilance a jiným vývojem v různých odvětvích.

(Štegmann Tomáš)

Krise československého bavlnářského průmyslu ve světle mezinárodního šetření konjunkturního, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Uhlig, Karel

Autor se zabývá příčinami krize v jednom z nejvýznamnějších odvětví Československa té doby. V článku kromě analýzy rozebírá i možná řešení a v tomto odvětví vidí příležitost k velkému kroku nejen pro podnikatele, ale i pro stát. Vyjmenovává nejdůležitější reformy, které je nutno ihned provést, aby bylo bavlnářský průmysl možno zachránit.

(Štegmann Tomáš)

Krise dělnického hnutí, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Hejda, Jiří

Článek poukazuje na situaci dělnického hnutí, jeho konfrontace s rozmachem komunistické myšlenky v Rusku a zákony vzniklými v Itálii a Anglii. Nejprve se autor věnuje sjezdu československé sociální demokracie, který nastínil hlavní problém dělnického hnutí – neschopnost formulovat svůj hospodářský program proti moskevským metodám. V další části článek charakterizuje hlavní znaky fašistické „charty práce“ Carta del Lavoro a upozorňuje zejména na vyhrazení práva státu na zásahy do výroby...

Národní pojištění ve Švédsku, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Klumpar, Vladislav

Tento článek je věnován národnímu pojištění ve Švédsku pro případ invalidity a stáří. Hlavní zaměření tématu je právě na Švédsko, ale autor neopomněl porovnat systém pojištění ve Švédsku se systémem v Československu. Příspěvky vybrané od pojištěnců jsou shromažďovány v pensijním fondu. Zajímavé je právě přesné vyčíslení investovaných částí pensijního fondu.

(Pajerová Eva)

Nové období světové cukerní politiky, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Hartmann, Joe

Článek rozebírá vývoj cukerní výroby ve světě. Je zde představen problém vzrůstající světové výroby třtinového a řepového cukru výrazně převyšující světovou spotřebu. Tento problém byl nejprve řešen bruselskou cukerní konvencí v roce 1902, která měla za cíl omezit výrobu cukru. V roce 1927 byla snaha o snížení výroby cukru řešena tzv. Tarafovou akcí, kdy Kuba, Československo, Polsko a Německo schválily zásady o tomto snížení.

(Svatošová Simona)

O spotřebě v Československu, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Uhlig, Karel

Autor se zabývá nedostatečným měřením spotřeby a tím špatnými možnostmi určení množství různého průmyslu. Zároveň argumentuje, že se tak dá zjistit i kulturní úroveň v Československu. Už v té době si článek všímá rozdílu mezi úrovní východu a západu, hranice probíhá právě Československem. Autor apeluje na všechny, že je třeba zvýšit liberálnost hospodářství, aby byl možná další vývoj směrem k vyšší spotřebě.

(Štegmann Tomáš)

Obchodní politika na ženevské hospodářské konferenci, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Basch, Antonín

Článek se vztahuje k ženevské hospodářské konferenci, nejprve charakterizuje postoje jednotlivých zúčastněných zemí ke svobodě obchodu respektive míře ochranářství. Autor se zabývá hlavními body, které byly na konferenci probírány, zejména rozebírá příčiny celního ochranářství a závěrečné stanovisko konference doporučující postupný přechod k liberálnější obchodní politice. V poslední části autor shrnuje stěžejní body rezoluce konference o svobodě a obchodu.

(Müller Tomáš)

Organisace a civilisace, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Šlechta, Emanuel

Autor považuje organizaci za „třetí stupeň“ vývoje civilizace. Zabývá se vývojem dělby práce a kolektivní prací, která vyžadovala stále lepší úroveň organizace. Rozebírá, proč je vyspělost organizace přímo úměrná blahobytu společnosti.

(Štegmann Tomáš)

Otázka převzatých státních statků, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Článek se zabývá otázkou Československých reparací po první světové válce. Z titulu Československa jako cesionářského státu bylo nuceno podílet se také na nápravě finančních škod války. Autor vysvětluje, proč podle jeho názoru musí dojít k rozsáhlé revizi závazků, přijatých Československem v mírových smlouvách.

(Štegmann Tomáš)

Problémy hospodářského myšlení, In: Obzor národohospodářský XXXII. (1927)

Engliš, Karel

Engliš napsal tento text jako odpověď na článek, ve kterém Rudolf Streller posuzuje jeho knihu Základy hospodářského myšlení. V šesti částech osvětluje svůj pohled na námitky vznesené Strellerem a obhajuje svoje názory. Nejprve se věnuje určení hranice věd, ve kterých lze užít teleologickou metodu, dále pak obhajuje její využití v hospodářské vědě. Dále obhajuje vysvětlení ceny bez využití hodnoty, ujasňuje vymezení hospodářské vědy a vztah mezi subjektivismem a objektivismem, který využívá. V poslední části článku ospravedlňuje použití postulátu minima strasti.

(Mül...