Adam Smith, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Rathouský, Alois

Stručný medailon sepsaný k příležitosti 200. výročí narození skotského ekonoma, Adama Smithe. Obsaženy jsou základní životní momenty, významná díla, nosné teorie a vliv na následné teoretiky, především pak Karla Marxe. 
 

(Olekšák, Petr)

Dr. Albín Bráf a Dr. Eberhard Jonák, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Gruber, Josef

Proměny univerzitního prostředí v 2. polovině 19. století jsou dokumentovány na životě a působení Eberharda Jonáka (1820-1879), ale především Albína Bráfa (1851-1912). Text se časově a místně pohybuje především kolem jejich působení na pražské univerzitě, kde se oba střetávali ve svém pojetí univerzitního vzdělávání a směřování.

(Olekšák Petr)

Dr. Alois Rašín, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Gruber, Josef

Medailon sepsaný ve vazbě na úmrtí Dr. Aloise Rašína po atentátu 5. ledna 1923 (resp. 18. února téhož roku). Text zachycuje Rašínovo působení ve dvou polohách, nejprve jako persony aktivně činné a beroucí se za české zájmy v době Rakouska-Uherska, poté jako prvního ministra financí ČSR a architekta odloučení a stabilizace české měny. 

(Olekšák Petr)

Dra. F.L. Riegra pokus o českou habilitaci z národního hospodářství na pražské universitě v roce 1851, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Gruber, Josef

O charakteru univerzitního prostředí na počátku 50. let zajímavě vypovídá autor sledováním osudu snahy F. L. Riegra o habilitaci na pražské univerzitě. Peripetie a obstrukce kladené jasně ukazují na semknutost a poplatnost panující v tomto prostředí. Součástí textu je i koncept dopisu F. L. Riegra reagující na průběžné události spojené s jeho habilitačním řízením. 

(Olekšák Petr)

Kontrola hospodářství státního, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Körner, Eduard

Průřezové zkoumání otázky kontroly státních financí ve vybraných zemí Evropy. Autor dává nahlédnout do uspořádání ve Francii (nejvíce pozornosti), Belgii, Itálii, Anglii, ale i Polsku, Rakousku a ČSR. V těchto zemích pak stručně zkoumá, jaké nástroje jsou užity ke kontrole, zaměřivše se především na instituci účetního dvora.

(Olekšák Petr)

O finančním hospodářství samosprávných svazků, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Horáček, Cyril

Přepis přednášky uvedené na Svazu českých okresů z 13. března 1923 přináší kritický pohled na stav systému samosprávy v ČSR. Nepříliš lichotivá zpráva se snaží nalézt důvody tohoto ne zcela uspokojivého stavu. Za tím účelem se vrací do časů Rakouska-Uherska, srovnává správní systém se soukromým sektorem, důsledně zkoumá způsoby financování a v závěru se zabývá reformou samosprávního sektoru za účelem jeho dalšího rozvoje.

(Olekšák Petr)

O takzvané produktivní inflaci, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Horáček, Cyril

Stručná, ale poutavá kritika názorových zastánců tzv. produktivní inflace. Odmítnutí možnosti prospěšnosti jakékoliv formy inflace v dlouhodobém hledisku. Důkaz veden poukázáním na ty instrumenty, které vyrovnávají nepodložené navýšení oběživa v hospodářství.

(Olekšák Petr)

Obrat v teoretických názorech hospodářskopolitických a budoucnost sociální politiky, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Gruber, Josef

Zajímavý náhled do soudobé diskuze o současnosti a budoucnosti sociální politiky. Jádrem je otázka, zda se k této v budoucnu dále více přiklánět, či naopak postupně od ní odstupovat. Úvodem se autor zaměřuje na Německo, které po 1. světové válce do své hospodářské politiky začleňuje mnoho sociálních prvků, které se prvotně zdají být znaky modernity a pokroku, avšak již po pár letech se takto neprokazují. Zmíněn je mj. sjezd německého Spolku pro sociální politiku roku 1922, který svým kritickým obsahem jak překvapil, tak zároveň rozvířil otázky v oblasti sociální. Zkušenost s progresivní levicovou politikou tak postupně otáčí mínění a dává prostor tzv...

Státní politika úřednická, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Gruber, Josef

Kritický článek zaměřený na politiku odměňování státních zaměstnanců. I když je míra byrokratizace hodnocena negativně, text jako celek vyznívá jako obrana úřednického stavu před moderními kroky politickými. Nejprve je skepticky polemizováno s novinkou uvedenou v rozpočtu ČSR roku 1923, ve kterém dochází k uvedení nového členění výdajů ve snaze o větší hospodářskou transparenci. V části následující je již otevřeně kritizován nivelizovaný systém odměňování vyššího úřednictva. Je poukazováno na negativní důsledky státní politiky v podobě mzdových disproporcí, úpadku životní úrovně a oslabení ...

Valutní dumping, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Basch, Antonín

Valutní dumping je v krátkém úvodu představen jako specifická forma dumpingu. Lze jej nejjednodušeji popsat jako jev, ke kterému může docházet při disparitě domácích a mezinárodních cen. Valutního dumpingu se pak podle autora článku dopouští ten, který vyváží za ceny vyšší než domácí, ale nižší než mezinárodní. Průběžně s prezentací teoretického fundamentu je probírána otázka poválečného vývoje Německa, jehož aktivity na poli mezinárodního obchodu do značné míry spadaly do vyložené definice valutního dumpingu. Nezanedbatelný vliv na to měla mj. probíhající hyperinflace, která je též zmíněna...

Základní zákon berní, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Funk, Vilém

V reakci na říšský zákon o dávkách (Reichsabgabenordnung) se autor pouští ke zkoumání stavu zákonů berních v Československu. Tyto normy, mnohdy přejaté z dob Rakouska-Uherska, shledává ve srovnání s německou úpravou nedostatečné. Prvně jsou vytknuty nejpalčivější body, následně předloženy myšlenky modernizační. 

(Olekšák Petr)

Zemědělství v českých zemích před státním převratem r. 1848, In: Obzor národohospodářský XXVIII. (1923)

Tobolka, Zdeněk

Jak z názvu jasně vyplývá, deskriptivně stavěný text je zaměřen na podmínky zemědělské produkce v českých zemích před rokem 1848. Zkoumání pak přináší představy o rozloze obdělávané půdy, teoretických východiscích z pera Albrechta Thaera (pruský badatel prosazující zemědělské teorie založené na studiích věd přírodních a národohospodářských, 1752-1828) a Leopolda Trautmanna (profesor zemědělství vídeňské univerzity, 1766-1825), způsobech obdělávání půdy a poměrech pěstovaných plodin. 

(Olekšák Petr)