Bilimovičovy námitky proti teleologické theorii hospodářské, In: Obzor národohospodářský XXXVII. (1932)

Engliš, Karel

Reakce na Bilimovičovu kritiku autorovo teleologické hospodářské teorie. Autor v první části popisuje základy teleologického výkladu a ukazuje rozdíly v kausálním a účelovým způsobem výkladu. Dále analyzuje Bilimovičovy námitky a poukazuje na (dle autora) chybné dedukce. Rozděluje Bilimovičovy námitky na dvě skupiny, skupinu, která je založena na nepochopení textu Bilimovičem a druhou, která plyne z odporu realisticko-psychologické soustavy poznávací proti logicko-teleologické soustavě poznávací.

(Sefzig Petr)

Deflační a racionalisační teorie krise, In: Obzor národohospodářský XXXVII. (1932)

Engliš, Karel

Engliš popisuje specifické znaky, průběh a vnitřní souvislosti racionalizační a deflační krize. Tvrdí, že při racionalizační krizi je úbytek kupní síly propuštěných zaměstnanců vyvážen zvýšením kupní síly ostatních. Výroba ani státní hospodářství se neocitají v krizi, neboť odbyt se nemění a nižší ceny jsou vyváženy úsporami ve mzdách, navíc roste daňová únosnost, čímž může stát zvýšit daně a stabilizovat tak státní finance. Naopak deflační krize působí značné krize státních financí a škodu všem třídám obyvatelstva kromě kapitalistů...

Nemožnost teleologického výkladu směny, In: Obzor národohospodářský XXXVII. (1932)

Maiwald, Karel

Autor kritizuje postupy a závěry Karla Engliše související se snahou teleologicky vyložit proces směny a to především prostřednictvím vyvracení jednotlivých Englišových tvrzení. Kritizuje především tzv. „zvláštní způsob myšlení“, kterým Engliš z teleologicky nesrovnatelných subjektivních užitků směňujících osob vytváří jednotnou teleologickou soustavu. Autor při své kritice rovněž vychází z obecného Englišova příkladu výpočtu směnné relace, přičemž odmítá možnost vytvoření teleologické souvislosti pomocí prostých početních úkonů s prvky, mezi nimiž původně žádná souvislost není...

Nezaměstnanost, zkrácení pracovní doby a náš venkov, In: Obzor národohospodářský XXXVII. (1932)

Mayer, Alfred Maria

Mayer popisuje, že již podle doktora Fouska venkované a z velké části i měšťané smýšlí selským rozumem a proto jsou nedůvěřivý, dále popisuje poměry na venkově a loňskou špatnou úrodu (1931). Navrhované zkrácení pracovní doby na 40.hodin týdně, jež má vést ke snížení nezaměstnanosti, vidí Mayer jako špatný návrh, který si vykládá tak, že navrhovatelé neznají skutečné poměry na venkově. Dle Mayera může pracovní dobu v zemědělství určovat pouze příroda, např.: ve středním a drobném podniku pracují především členové rodiny a čeledi 12-16 hodin denně. Příčinu nezaměstnanosti vidí Mayer v trvalé také infiltraci, některých nezaměstnaných sil, z průmyslu a životního prostředí do zemědělství...

Podstata nynější krise státních financí, In: Obzor národohospodářský XXXVII. (1932)

Engliš, Karel

Autor považuje za příčiny krize státních financí (v r. 1932) především deflaci a hospodářskou krizi. Provádí analýzu příčin a souvislostí, přičemž tvrdí, že řešení deflačního schodku je možné pouze pomocí deflace výdajů, nikoliv prostřednictvím nových daní či redukcí státních úkolů. Naopak snížení příjmů státu v důsledku krize navrhuje řešit pomocí racionalizace výdajů popřípadě restrikcí státních účelů. Související nezaměstnanost a s tím spojené zvýšené státní výdaje řeší prostřednictvím přímých i nepřímých důchodových daní...

Poznámky ke Keynesově teorii šetření, In: Obzor národohospodářský XXXVII. (1932)

Doležel, Karel

Autor článku prezentuje a komentuje myšlenky J. M. Keynese. V kontextu světové krize se autor zabývá Keynesovými názory na téma sterilního šetření peněz a produktivního investování, možného rozšíření pravomocí cedulových bank ovlivňovat úrokovou míru a vlivu inflace a deflace na investice. V závěru se staví kriticky k vysokým úrokům vkladatelů, které byly podle autora neoprávněné, jelikož vkladatelé nemuseli vkládat peníze na delší období a zároveň je to odrazovalo od přímého investování.

(Sefzig Petr)

Sociologický důkaz o nemožnosti teleologického výkladu směny, In: Obzor národohospodářský XXXVII. (1932)

Engliš, Karel

Reakce na článek K. Maiwalda „Finální nexus v mechanismu směnného společenství“, jenž byl kritikou Englišova teleologického výkladu směny. Engliš kriticky rozebírá Maiwaldův článek a poukazuje na nesrovnalosti v užívání pojmů a logických závěrů. Zdůrazňuje, že Maiwaldovy důkazy nedokazují nesprávnost Englišovo výkladu směny a kriticky se staví i k Maiwaldovi samotnému.

(Sefzig Petr)