Boj proti liberalismu, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Bráf, Albín

Článek není kritikou liberalismu, ale reakcí právě na mnohé kritiky liberalismu, které se povětšinou snaží vyvrátit. Autor definuje liberalismus jako „praktickou nauku zbudovanou na theorii společenské, totiž t. zv. individualistické“ (Bráf, s. 2). Přísně tedy odlišuje praktickou a teoretickou stránku. Teorie říká, že vše vzniká přirozenou cestou skrz přirozené zákony, ale ze snah jednotlivců, a stát má jen zaručovat přirozenou rovnost lidí, což už je praxí. Dále je uvedeno, že socialismus postihlo to samé, co liberalismus, totiž že jejich teoretické základy již ztratily na významu, a že liberalismus jako absolutní princip náleží již historii...

Boj proti liberalismu, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Hořínek, Vojtěch

Jedná se o reakci na stejnojmenný článek Albína Bráfa (Obzor národohospodářský, 1897, č. 1, 5, s. 1-5, 73-74), zejména však na některá tvrzení z něj. Např. na myšlenku, že liberalismus jako absolutní princip náleží historii, Hořínek říká, že liberalismus nikdy nemohl být pojímán jako absolutní, protože člověk je relativní bytostí a tudíž se nemůže řídit nějakými principy absolutně. Dále se zastavuje u myšlenky, že liberalismus požaduje dobro všech, avšak to prý mohou požadovat i neliberálové, ale důležitější je zajistit svobodu jednoho sahající až tam, kde začíná svoboda druhého...

Domovní práce a její úprava státem, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Schwiedland, Eugen

O sociálních vadách skladového neboli domácího průmyslu. V té době byla velice usnadněna doprava a rychle vzrůstala moderní velkoměsta, tudíž zde byla možnost velikého odbytu pro řadu živností. Jednou z živností je i domácí průmysl na venkově, který má různé formy jako například faktorství, nebo autorem nazvané lokalizované živnosti, které jsou provozovány pro přespolní prodej. Najdeme zde i definici domácího neboli skladového průmyslu. Dále se v článku popisuje, že skladař, který nemá dostatek práce či jeho žena vydělává víc než on, může zůstat doma s dětmi a jeho žena jít pracovat do tová...

Hospodářství sborů samosprávných, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Koloušek, Jan

Od roku 1889 byl státní rozpočet v přebytku až o 30 mil. zlatých, ale zemské, okresní a obecní rozpočty vykazovaly deficit a nestačily na potřeby veřejného hospodářství. Problémem je, že daně přímé i nepřímé byly vyhrazeny jen pro stát a okresy neměly téměř žádné samostatné vlastní příjmy. Tímto se docílilo zvýšení daní přímých, ze kterých se část poskytovala autonomním celkům. Ale autor zde popisuje značné komplikace ze zvýšení přímých daní a dále uvádí následky případného zvýšení daní spotřebních.

(Zaderlíková Šárka)

Choroby zemských financí českých a jich léčení, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Koloušek, Jan

Článek charakterizuje situaci tzv. zemských financí v inkriminované době v naší zemi. Diskutuje o tom, co by z veřejných financí mělo být hrazeno, a zda tomu tak je, či nikoliv. Předmětem diskuze se stává i daňové rozvrstvení, determinanty, které jej ovlivňují, rozdělování veřejných financí do jednotlivých oborů a úseků, krytí státních výdajů a rovněž i historický vývoj tohoto procesu. 

(Čížková Michaela)

Ještě kus studie a poměrech úrokových, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Bráf, Albín

Článek je navázáním na autorův článek z I. ročníku tohoto časopisu s názvem Některé úvahy o poměrech úrokových v Čechách. Studie se týká úrokových poměrů při nemovitostním úvěru. Na datech je ukázáno, že nejvyšší podíl zápůjček se od těch úročených více než 6 % přesunul k zápůjčkám úročeným mírou mezi 4 až 5 %. V porovnání s Rakouskem je zřejmé, že tam tento fenomén nastal o 5 let dříve než v Čechách. Všeobecně pro království a země zastoupené v říšské radě platí, že úroková kategorie 3-5 % je pro úvěry příznivá a nejvíc takovýchto úvěrů bylo uzavřeno ve čtyřech alpských zemích (Vorarlbergu, Tyrolsku, Solnohradsku, Horních Rakousích)...

K programu národního dělnictva, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Schuster, Václav

Autor zde popisuje organizaci národního dělnictva, které razantně odmítlo Marxovskou sociální demokracií hlásaný třídní boj a také nepřijímá kolektivismus. Dále mají odpor k rovné mzdě, stejnému počtu pracovních hodin, stejné autoritě a stejnému zařízení pro každého. Navrhují zkrácení pracovní doby pro některé odvětví, ve kterých by to bylo potřeba. Uvádějí, že například v zemědělství v určitých ročních dobách pracovní dobu zkrátit nelze. Pokud jim ostatní nevyhoví, nebojí se k dosáhnutí svého cíle použít stávky.

(Zaderlíková Šárka)

Kartely a stát, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Hotowetz, Rudolf

Článek se zabývá situací a postavením kartelů u nás. Pojednává o návrhu na jejich úpravu, který byl v dané době předložen poslanecké sněmovně. Hotowetz v článku diskutuje příčiny vzniku kartelů, možné dopady volnějšího, nebo naopak přísnějšího postoje vůči kartelům a kartelovým zákonům, na jejich úskalí, či případné výhody. Vše demonstruje hlavně na cukrovarnickém a lihovarnickém průmyslu. V dané souvislosti zmiňuje rovněž i další státní zásahy a jejich možné dopady na ekonomiku, jakož i další související vládní návrhy a jejich důsledky.

(Čížková Michaela)

Několik slov o práci žen, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Hajn, Antonín

Autor se vyjadřuje o práci žen jako o něčem, co tu je od nepaměti, ale až teď nastává situace, kdy ženy pracují na újmu svým rodinám. Dříve totiž ženy dělaly tzv. rodinné práce, které byly nesprávně podceňovány, ale také práce spojené s živnostmi jejich mužů. Dnes ženy pracují i v továrnách a rozdíl oproti mužské práci je, dle dat z Německa, zejména v organizaci práce – ženy pracují spíše jako nesamostatné a jsou často necvičené. Problémy, které přicházejí s ženskou prací, která mj...

O dani osobní z příjmu, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Hanačík, Vladimír

Podnětem k článku bylo zavedení nového zákona o přímých osobních daních, který nabývá platnosti 1. ledna 1898 a který upravuje osobní daň z příjmu lišící se od dosavadní daně z příjmu. Autor se podrobně vyjadřuje ke všem částem zákona, tedy k tomu, že zdanění podléhají jen fyzické osoby, jmenuje, kdo je od daně osvobozen, že předmětem daně je jen ryzí příjem (který ale není nikde definován, jen je vyjmenováno, co tímto příjmem je a co se od něho odečítá jako výdaje režijní, které jsou nutné k dosažení příjmu)...

O významu zákona o daních osobních pro poplatnictvo, hospodářství státní a samosprávné, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Hanačík, Vladimír

V článku je popisována daň z výdělku, kdo této dani podléhá a kdo je od daně osvobozen. V roce 1896 byla zavedena dvojí daň z výdělku: daň z výdělku podniků povinných veřejné účty klásti a daň všeobecná. Dále dani z výdělku podléhá každý, kdo vykonává své zaměstnání pro zisk a ti, kteří nemají zaměstnání pro zisk, této dani nepodléhají. V druhé části, popisuje výjimky k novému zákonu, které jsou popsány v devíti bodech. Ve třetí části se věnuje otázce, jaké jsou výhody nového zákona pro poplatníky, kteří mu podléhají a jak byl nastaven původně zákon starý...

Osudy a působení korunové měny rakouskouherské, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Koloušek, Jan

Zhodnocení korunové měny rakouskouherské po pětileté platnosti. Před rokem 1892, kdy vstoupil v platnost nový zákon o měně, byla měna rakouská velmi měnivá a kolísavá, poškozovala celou monarchii a špatné účinky měla také na úvěr monarchie. To se změnilo po zavedení korunové měny. Velkým přínosem pro monarchii byl fakt, že měna byla po čase ustálená, měla pozitivní vliv na úvěr státní i úvěry občanů. Po roce 1892 již nemohla papírová měna kolísat, jako tomu bylo před tímto rokem, mohla jen klesat, ale tím není vyloučeno, že se opět neprojeví zhoršení měny. Podle Jana Kolouška je to závislé ...

Počátky českého hnutí dělnického, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Gruber, Josef

Autor článku poukazuje na fakt, že v české literatuře chybí popis dějin českého dělnického hnutí, a proto čtenáři předkládá část knihy Dr. Cyrilla Horáčka, který tuto oblast zpracoval, a to od samých počátků hnutí až po rok 1872, kdy se dělnictvo přiklání k sociální demokracii. Za jistý přelom považuje Dr. Horáček 40. léta 19. století, kdy nastal rozvoj strojní výroby následovaný propouštěním dělníků a jejich vzpourou. Roku 1867 dochází k založení listu Dělník a k příchodu Františka Ladislava Chleborada, jehož jméno je do 70. let spojeno s českým dělnickým hnutím...

Střední stav a jeho přírůstek či úbytek v 19. století, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Gruber, Josef

Článek je zaměřen na střední vrstvu společnosti, kterou definuje jak majetek, tak sociální hodnost, vzdělání, způsob živobytí atd., zejména však musí existovat vrstva tzv. aristokracie nad ní a nižší třída pod ní. Zastoupení těchto vrstev ve společnosti není stejně velké, aristokracie tvoří nejmenší podíl jen několika málo procent, střední stav tvoří 5-10 %, maximálně i 20-40 % a nejpočetnější je ostatní masa obyvatelstva, jejíž podíl dosahuje 60-90%. Dále je popisován vznik, přeměna a vývoj vrstev zejména v Německu. Základní otázkou je, zda se velikost středního stavu snižuje, nebo zda dokonce mizí...

Studie o našem chudinství veřejném, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Fáček, Vladimír

Článek se snaží řešit situaci českého chudinství veřejného, které se stará zejména o osoby staré, invalidní, nezaměstnané, sirotky, ale i jiné osoby, které jsou v nouzi. Zmiňuje se o změně zákona domovského, který přesouvá alespoň část povinností a plateb z vesnických obcí na průmyslová města, kam se s rostoucím průmyslem stěhuje množství osob. Platilo totiž, že dávky potřebným vyplácela domovská obec, ale pokud se osoba přestěhovala, tak domovského práva nabyla až po 10 letech a z tohoto důvodu spočívala stále většina břemene na obcích venkovských, povětšinou chudých. Fáček nabízí různá možná řešení, např...

Úvahy o středoevropské cukerní politice, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Koloušek, Jan

Článek o řepovém cukru, který vytěsňuje cukr třtinový. Jako paradox zde je popisováno, že nejvíce cukru se spotřebuje tam, kde se vůbec nevyrábí nebo se vyrábí jen velmi malé množství. Je to dáno hlavně tím, že v roce 1889 se uzákonilo, že dani bude podléhat jen cukr, který se uvnitř monarchie spotřebuje. Na cukr, který se bude vyvážet, se již tato daň nevztahovala, naopak země dostala vývozní prémii. Jenže země, které cukr nepěstovaly, ho dostávaly z poloviny zadarmo a v článku je popisováno, že z vývozních prémií nemají zisk ani naši zemědělci ani naše cukrovary a ani naše rafinerie...

Z hospodářského života lidu slováckého, In: Obzor národohospodářský II. (1897)

Koželuha, František

V první části autor pojednává o míře životních potřeb lidu slováckého, která je pozoruhodně nízká, ale postupně se zvyšuje a to hlavně ve městech. Ve druhé části se dozvídáme o tzv. Kopanicích, které si představujme jako rolnické statky a zároveň nejchudší místa Slovácka moravského na hranicích uherských. Popisuje se zde chudý a velice skromný život lidí žijících v Kopanicích, nejvíce jejich skromná obživa.

(Zaderlíková Šárka)