Agrární anketa, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Agrární anketa byla provedena roku 1896, aby zjistila zemědělské poměry v království Českém. Anketa, ale nepodala dostačující informace o příčinách vzniku doposud známých  problémů (zadlužování selského majetku, nízkých cenách obilí nebo vysokých cenách dobytka), ale pouze tyto problémy dopsala. Anketa dále přináší pedologický popis oblasti a roztřídění pozemkového majetku. Dále informuje o nedostatku luk, což může být problém při stále se zvyšujícím počtu chovaného dobytka. Anketa také přináší informace o pozemkovém a osobním zadlužení a růst dluhů konstatuje ve všech obvodech království Českého...

Česká svépomoc hospodářská na severní Moravě, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Fischer, Richard

Dr. Fischer se v tomto článku zabývá českou svépomocí a jejím vlivem na vytváření hospodářských poměrů v česko – německých stycích a zaměřuje se především na oblast Hané. Zamýšlí se nad otázkami úvěru, který do českých zemí přišel ze zahraničí. Roku 1861 byla v Přerově zřízena první záložna a od té doby následovaly záložny další. Dr. Fischer popisuje jejich vznik, problémy i spory. Pozastavuje se také nad tím, proč si řada českých lidí půjčuje v Německu a ne v záložnách vlastních.
V další části článku sleduje zakládání průmyslových podniků a jejich hospodářský vývoj. Zaměřuje s...

Čistý výnos přímých daní u nás v r. 1899, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Krejčí, Dobroslav

Čistý výnos všech daní činil v zemích koruny České 48 170 888 zl., což bylo více než roku 1898. Čistý výnos znamená vše, co bylo v daném roce zaplaceno na daních, na exekučních poplatcích a na úrocích z dlužných daní. Země koruny České mají ze zemí Předlitavska na zvýšeném výnosu z přímých daní vůbec největší podíl. Výnos byl vyšší u daní reálných i u daních osobních s tím, že výnos z daní osobních u nás roste rychleji než z daních reálných. Z konkrétních daní u nás jevila největší přírůstek daň činžovní (reálná daň) a z daní osobních největší přírůstek jevila daň z výdělku podniků. Vzrostl výnos i z exekučních poplatků a úroků z prodlení...

Finanční politika království českého, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Pilař, Josef

Na úvod článku je popsáno, jak si stojí finanční politika v českém království. Protože je v kritickém stavu, zabývá se v článku nápravami, jakým způsobem přispět k trvalé nápravě zemských financí. Také upozorňuje na to, že dokud v rakouských zemích a především v českých zemích nezavládne politický a národní mír, není možné se z finanční krize dostat. V další části článku třídí veškeré zemské výdaje a příjmy a zabývá se otázkou spořivosti. Na závěr popisuje daně, které by mohli napomoci vyšším příjmům.

Kateřina Sobotková

K cukerní otázce, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Preiss, Jaroslav

Preiss popisuje cukrovarnický průmysl, který je na pokraji krize. Sleduje její důvody a příčiny, což byla především nadvýroba. Dále popisuje situaci ve Francii, Německu a Rakousku a zabývá se výsledky cukerní politiky, spotřebními daněmi a daněmi cukernými. Podotýká, že je důležité sledovat data cukerného průmyslu a světového trhu. Srovnává výrobní a vývozní data celé říše s daty českými a dochází k závěru, že závislost českého cukrovarnictví na světovém trhu je největší.

Kateřina Sobotková

K otázce rozmnožení kmenového jmění okresních záložen hospodářských, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Husník, Karel

Účel hospodářských záložen je poskytovat levné a dostatečně velké úvěry malým statkářům. Tento účel záložny plní pouze v hospodářsky silných okresech, v hospodářsky slabých okresech nelze na levný úvěr dosáhnout. Tímto nejvíce trpí rolníci, kteří si nejsou schopni, na rozdíl od obchodníků, obstarat levný úvěr v silných oblastech. Mezi hlavní příčiny, které nedovolují záložnám zdárně působit v potřebných rozměrech je nízká výše základního – kmenového kapitálu a odlišná úroková míra od ostatních záložen, která se může zdát pro vkladatele rizikovou...

Několik dat z hospodářské statistiky, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Gruber, Josef

V tomto rozsáhlém článku najdeme statistické údaje týkající se například vývozu pšenice, vývoje železniční sítě, telegrafní sítě nebo údaje o zahraničním obchodu. Gruber se tímto zabývá z toho důvodu, že neexistuje žádný přehled statistických dat, lidé jsou odkázáni na denní listy nebo učebnice, v nichž jsou údaje velice zastaralé.

Kateřina Sobotková

Nové problémy na poli sociálního pojišťování, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Pilbauer, Rudolf

Sociální politika se zabývá dvěma skupinami zákonodárství, zákonodárstvím ochranným a zákonodárstvím pojišťovacím. Ochranné zákonodárství má chránit dělníka před nebezpečím, které mu hrozí ve výrobě. Pojišťovacímu zákonodárství podléhají lidé, jejichž budoucí hospodářská existence je ohrožena, protože nemají kromě své práce jinou výdělečnou činnost, například dělníci. Na pojištění nemají naopak nárok lidé v oblastech domácí výroby a maloživnostníci. Tito lidé musejí ze svých nízkých výdělků přispívat ještě na pojištění  dělníků, takže jim nakonec zůstane nižší částka, než kterou dostanou dělníci...

Omezení počtu učňů, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Schuster, Václav

V tomto článku se dočteme o živnosti, předpisech týkajících se učňů a o podmínkách, za kterých kdo může mít učedníky. Dále se zabývá počtem učňů v tom smyslu, že velký počet učňů znemožňuje kontrolu a výchovu jednotlivého učně. Srovnává poměry v nynější době s historií (15. – 17. století) a také sleduje statistiku počtu učňů v Rakousku a Německu. V článku také najdeme tabulku s jednotlivými živnostmi a počty učňů a pomocníků.

Kateřina Sobotková

Práce samouků a diletantů, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Chytil, Karel

Chytil v článku rozebírá práci samouků a diletantů. Považuje ji za nevkusnou, nezdařenou a neužitečnou. Pokládá si otázku, proč vynakládají tolik energie a úsilí do takové tvorby. Zaměřuje se především na výtvarná umění a umělecký průmysl. Touhu tvořit ve velkém množství vidí hlavně touhu po výdělku, protože práce tohoto druhu je oceněna cenami a mnohdy ne nízkými.
Dále se zabývá jednotlivým uměním a také se zaměřuje na diletantské umění žen, které spočívalo především v ručních pracích.

Kateřina Sobotková

Rozhled po odborovém hnutí českého dělnictva, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Němec, J. K.

Dělnictvo se snaží zlepšit své špatné poměry, které jsou způsobeny nízkými příjmy. Dělníci se sdružují do oborových kooperací a koalic. Koalice bojují za co nejpříznivější pracovní podmínky. Kolébkou odborů je Anglie (kde vznikaly tzv. Trades-Unions) a odbory v ostatních zemích se inspirovaly podle anglického vzoru. Existují ještě odbory podle francouzského a německého stylu. Odborové hnutí v Anglii se distancovalo od politiky, naopak v  Německu bylo s politikou silně provázáno...

Socialisace umění, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Salaba, Jaroslav Egon

V článku je popisována vlna nového hnutí týkající se krásy a umění. Říká, že umění se musí stát součástí života, aby pokrok civilizace nebyl tak bezúčelný. I u nás k této změně dochází, ale velmi pomalu, proto je nutné nečekat a podporovat to. Dále se zabývá socializací umění, které má dvě stránky. Jednak je socializace brána jako rozšíření umění na nejširší vrstvy, a to i těm nejchudším, a také jako umění, které přihlíží k potřebám všech tříd. Tyto dvě stránky jsou zde podrobně rozebírány. Nakonec rozebírá jednotlivé obory umění.

Kateřina Sobotková

Soukromé úrazové pojišťovny, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Winter, Lev

V úvodu článku je popsán vývoj soukromých úrazových pojišťoven, kdo rozhoduje o jejich zřízení a podle jakého zákona. Obecně zákonodárci nechtějí, aby jich vznikalo příliš mnoho, a odkazují se na příklady do historie. Také se bojí toho, že v soukromé pojišťovně může docházet k úplatkům a to, že dělník zranění nenahlásí a úředník mu za to slíbí, že mu bude vyplácena stejná mzda, jakou pobíral doposud. Na konci článku dochází k závěru, že soukromé pojišťovny poskytují sice dělnictvu malé výhody, ale vzhledem k úplatkům a zatajováním úrazů jsou spíše nešťastnou volbou.

Kateřina ...

Tuláci a nynější trestní praxe k jejich potlačení, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Jak vyplývá z názvu, článek popisuje tuláctví a jednotlivé tresty a postupy. Mezi tuláky řadí například zahaleče, kteří se štítí práce, cikány, které nikdo do práce nechce a lidi s tělesnými vadami, kteří práci najít nemohou. Zajímavý je případ, kdy obžalovaný z tuláctví sdílí s obviněným pro zaviněný úpadek stejné procesní postavení. Nemohou-li prokázat naprostou nevinnu, jsou odsouzeni oba dva.
V další části se pozastavuje nad tím, že přes přísnější potrestání se počet tuláctví přesto zvyšuje.  Příčiny hledá ve společnosti.

Kateřina Sobotková

Výsledky činnosti Úrazové pojišťovny dělnické pro království České za první desetiletí 1890-1899, In: Obzor národohospodářský VII. (1902)

Klíma, Alois

V článku Alois Klíma popisuje vývoj a výsledky činnosti úrazových pojišťoven v Rakousku, který nebyl už od počátku příznivý hlavně pro pražskou Úrazovou pojišťovnu, která ze všech sedmi teritoriálních úrazoven rakouských prodělává nejtěžší krizi. Dále sleduje statistické výkazy hospodářských a průmyslových podniků s nejdůležitějšími daty a popisuje údaje v tabulkách, které pak interpretuje. Například v roce 1895 nastává obrat, při němž došlo ke snížení odškodnění dočasných důchodů a rapidně stouplo odškodnění důchodů trvalých.

Kateřina Sobotková