SEZNAM klíčových slov

V úvodní části je knížka diskusí nad státním rozpočtem Rakouska-Uherska, zejména ve vztahu k českým zemím. Dále rozebírá postavení Rakouska-Uherska v důležitých odvětvích, jako zahraniční obchod a přeprava. V závěru se zaměřuje na problémy vysokého zadlužení Předlitavska.

(Vlček Martin)

Medailon sepsaný k 100. výročí smrti Josefa Sonnenfelse (1733-1817), zachycující jeho život a působení. „Muž, který stav se v Rakousku na desítiletí střediskem snah osvíceneckých, a zanechav jako vysoce nadaný a sečtělý polyhistor byl profesorem, tak v soudnictví a v trestním právu, jak ve vědě, tak v literatuře i divadle. Silným působil vlivem i na vědecký život v Čechách …“

(Olekšák Petr)

Stručný vhled do problematiky českého bankovnictví od přelomu století až k první světové válce. Středem pozornosti je postavení (tj. velikost a zaměření) a míra spolupráce bankovních domů. Zkoumání se pak obrací k možnostem následujícího vývoje v poválečném období, především formou specializace a užší spolupráce.

(Olekšák Petr)

Text mapuje vývoj obchodu a řemesel v českých zemích od středověku až do 18. století a počíná pohledem do ciziny. Je sledován postupný růst světové směny a kladen akcent na význam rozvoje techniky. V části věnované výhradně českým zemím pak autor pojmenovává vlivné historické aspekty, které napříč staletími ovlivnily vývoj domácího hospodářství. V průběhu též v obecné rovině příležitostně zkoumá, jaké vlivy jsou podstatné pro rozvoj hospodářství.

(Olekšák Petr)

Jedná se o přepis přednášky dr. Albína Bráfa z roku 1904. Dr. Bráf se ve své přednášce zabýval hospodářským zaostáváním v českých zemích oproti jiným národům, ve srovnání s českým národním obrozením na poli jazyka, kultury a politiky.

(Mahdalíčková Lenka)

Autor se v tomto článku zabývá československým peněžnictvím v rozmezí let 1929 a 1938. Na začátku článku se nachází hodnocení schopnosti Českých zemí vypořádat se s úvěrovou a později hospodářskou krizí z roku 1929. Dále autor zaznamenává vliv následné světové krize a dosažení nejhlubšího poklesu indexu průmyslové výrovu roku 1933 na československé peněžnictví. V dalších letech článek popisuje zlepšování průmyslové výroby stejně jako peněžnictví a odolnost československého peněžnictví navzdory krize bursy, která nastala v roce 1938...

Spíše než recenzí je text líčením nosných událostí zaznamenaných v knize České katastry 1654-1789 od Josefa Pekaře. Titul vzniká snahou historika „vylíčit účinky tereziánské úpravy daně gruntovní“ (Šusta, s. 207), kdy Pekař záhy poznává, že“ základy daně té a řády k ní se pojící jdou dosavadní literatuře historické a právnické skutečná terra inkognita“ (Šusta, s. 207). Původní záběr práce se tak rozkračuje a dává vznik samotné knize, která podrobně zkoumá vývoj daňových výběrů a s nimi spojený vývoj úřadu berního od poloviny 17. století až na rozhraní 18. a 19. století...

V očekávání konce světové války se autor pozastavuje nad otázkou po způsobu návratu hospodářství k mírovému uspořádání. Odpovědí na tuto otázku je mu tzv. pomocný úvěr živnostenský, který je určen pro navrátivší se z války a pro další válkou postižené z živnostenského stavu. Původní nápad je čerpán z německého příkladu (jak ostatně nemalá část politik oné doby). Autor se dále poměrně podrobně zaměřuje na plošné příjímání a provádění kroků k realizaci myšlenky poválečné pomoci.

(Olekšák Petr)

V určité návaznosti na autorův článek Poválečný pomocný úvěr živnostenský (Obzor národohospodářský, 1917, XXII, s. 18-24, 81-88) se autor tentokrát zaměřuje na blíže specifikovanou oblast – textilní průmysl. Je rozebrána problematika nedostatečnosti surovin, váznoucího mezinárodního obchodu a státních intervencí ve válečném období. V závěru deklarován požadavek na hospodářskou připravenost k přechodu do mírové výroby.

(Olekšák Petr)

Pod výmluvným názvem se rozkrývá problematika zásobení především civilního obyvatelstva v časech krize. O uvedení se stará výňatek z díla Revoluční Francie, ve kterém je sugestivně popsán problém s trhem potravin v době Velké francouzské revoluce. Přes výběr následných historických událostí se autor přenáší do „současnosti“. Rozboru jsou vystaveny komplikace plynoucí z povahy uspořádání Rakouska-Uherska a kritice pak politika vlády. Inspirace se dle autora nachází v Německu, kde vzniká samostatný úřad vyživovací (veden šl. Batockim; ten následně citován)...

Vhled do politiky řízení státních financí uplatňované v rámci habsburské monarchie před změnami roku 1848. Autor nabízí pohled na oblastní členění výběru (země uherské, předlitavské a hornolitavské) a rozbor zdrojů příjmů, který rozkládá na výnosy ze státního majetku, regalie (marginální složka) a daně. Skupinovému členění daní je pak věnován zbytek textu. Je zkoumáno jejich založení a výnosnost, nad což vyčnívá jen krátké pozastavení nad problematikou cel a důchodků.

(Olekšák Petr)