Ceny a zlato, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Klimecký, Vladimír

Článek se zabývá vztahem mezi zlatem a statky. Snaží se vysvětlit, jak ceny statků jsou vázány na cenu zlata, využívá k tomu studii provedenou ve dvacátých letech v Anglii a svá tvrzení dokládá na datech z let 1925-1933.

(Barczi Šimon)

Doslov k devalvaci naší měny a k diskusi ji předcházející, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Mildschuh, Vilibald

Autor porovnává názory dvou významných českých národohospodářů prof. Karla Engliše a ing. Vladimíra Klimeckého ohledně vázanosti cen statků na ceny zlata. V obou názorech shledává mezery a nesouhlasí plně ani s jednou z těchto osobnosti, důvody nesouhlasu poté stručně popisuje. Zároveň nesouhlasí s rozšířenou myšlenkou té doby, že Československo je nejdražší zemí Evropy, a toto stigma vyvrací na datech velkoobchodních cen v ČSR a v zahraničí z let 1933-1934.

(Barczi Šimon)

Doslov k otázce elastičnosti poptávky po cukru, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Autor [dix] reaguje na kritiku dr. Hejdy, který kritizoval jeho studii o elastičnosti poptávky o cukru, a potvrzuje svá tvrzení o neelastičnosti poptávky po cukru. Článek navazuje na předchozí autorovy články Souvislost odbytu cukru s jeho cenou a s důchody spotřebních domácností a Elastičnost poptávky po potravinách a jejich tepelný obsah.

(Valentová Adela)

Elastičnost poptávky po potravinách a jejich tepelný obsah, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Autor [dix] navazuje na svůj článek Souvislost odbytu cukru s jeho cenou a s důchody spotřebních domácností. I v tomto článku se snaží vysvětlit malou elasticitu poptávky po cukru. Zkoumá tepelný obsah potravin (kalorie), které přirovnává k motoru, který pohání lidský organismus. Z dat zjistil, že spotřeba kalorií se se zvýšením důchodů téměř nemění, tedy poptávka po potravinách je velmi málo pružná.

(Valentová Adela)

Hospodářský plán a jeho provádění, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Hotowetz, Rudolf

Podle autora by hospodářský plán neměl stavět na tom, že jsou české země soběstačné, protože nejsou, potřebují dovoz a měly by jej zaplatit vývozem. Vývoz ale upadá. Autor radí, aby nástupnické země Rakouska-Uherska spolu obchodně spolupracovaly, tak jak tomu bylo před rozpadem. Dále radí, aby se v hospodářském plánování nebraly v úvahu politické ohledy, což by mělo být zajištěno vznikem senátu, který by se věnoval pouze hospodářství a ne politice.

(Valentová Adela)

Hospodářství našich železnic v roce 1933, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Havelka, Jiří

Hospodaření státního železničního podniku ČSD je analyzováno v roce 1933, tedy v době Velké hospodářské krize. Autor postupně prochází příjmy a výdaje podniku a porovnává je se stavy minulých let, přičemž dochází k závěru, že ČSD si v roce 1933 vedly velmi špatně –pasivní saldo podniku je odhadnuto na přibližně 600 mil. Kč.

(Šubrt David)

Kam od liberalismu, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Kratochvíl, Jaroslav

Článek se zabývá otázkou odklonu od liberalismu po hospodářské krizi. V této době sílily tlaky na zintenzivnění státních zásahů v hospodářství, zřizování organizací, které by zajišťovaly řád ve společnosti. Tím mělo docházet mimo jiné k přesunu pravomocí ve prospěch administrativy, především v režimech diktátorských. V těchto režimech se totiž předpokládal snadnější odklon od liberalismu. Autor použil v článku příklad Itálie s fašistickým režimem a Německa s režimem hitlerovským. Italský model staví na organizacích a kolektivech a to konkrétně na organizacích zaměstnavatelských a zaměstnaneckých mezi, které ještě zabudoval spojovací článek, korporace...

Kapitálová investice a hospodářská krise, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Hejda, Jiří

Autor v této stati popisuje důvody krize a snaží se ukázat cestu z deprese. Upozorňuje čtenáře, že návrat do konjunktury bude dlouhý a bolestivý. Zároveň nabízí několik ekonomických teorií o původu hospodářské krize včetně malthusiánské teorie podspotřeby, největší část ovšem věnuje vysvětlení od  F.A. Hayeka. Autor nabízí liberální pohled a kritizuje obchodní ochranářství, které dle jeho názoru pouze krizi uměle prodlužuje. Autor zároveň nabízí možné cesty z krize a datové podklady o vývoji československého hospodářství v letech 1927-1934.

(Barczi Šimon)

Metody zhospodárnění naší veřejné správy, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Vybral, Vladimír

Článek popisuje uspořádání finanční soustavy odpovědné za sestavování rozpočtu a jeho dodržování v českých zemích a porovnává ji s francouzským a britským modelem. V tehdejší republice je jako pozůstatek konstituční monarchie zaveden systém nejvyššího kontrolního úřadu, naopak ve výše jmenovaných západních demokraciích je za hospodaření odpovědný orgán ministerstva financí. Autor vidí reformu tohoto zřízení jako cestu k zhospodárnění státu a dále rozebírá možnosti škrtů v jednotlivých rezortech v oblastech organizačních, investičních a subvenčních výdajů. Navrh...

Mohou banky tvořiti kupní sílu?, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Král, Alois

Článek diskutuje o možnosti bank vytvářet kupní sílu (peníze). Anglo-americké banky jsou založeny na šekových vkladech, kdy bankovní půjčka může být vytvořena i splacena bez použití peněžní hotovosti. V pevninské Evropě fungují banky podobně. Banky tedy mohou půjčit více, než ve skutečnosti samy mají. V průměru jsou rezervy bank 5–20 %. Autor dochází k závěru, že banky mohou tvořit kupní sílu, ale nemohou ji vytvářet neomezeně. Na hospodářství nemá bankami vytvořená kupní síla velký vliv v porovnání s vlivem tvorby kupní síly cedulové banky.

...

Nařízení proti zastavování továrních podniků, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Sottner, Bohumil

Autor popisuje opatření z roku 1934 proti zastavování (myšleno přerušování) výroby továrních podniků a proti hromadnému propouštění zaměstnanců těmito podniky. Diskutuje vliv nařízení na hospodářství, přičemž dochází k závěru, že z hospodářského hlediska je nařízení nevhodné, protože poškozuje zaměstnance ve větší míře, než jim pomáhá.

(Šubrt David)

Náš zahraniční obchod po devalvaci Kč, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Uhlig, Karel

Jak autor článku uvádí, účelem devalvace měny bylo podle zákonodárce vyrovnání rozdílu mezi kupní silou koruny na domácím a zahraničním trhu. Autor podrobně popisuje směr a rozsah vývozu po tomto monetárnímu zásahu, a to vzestup vývozu do Německa a pokles vývozu hlavně do clearingových zemí střední Evropy (vývozu na úvěr). Pokles cen čsl. zboží ve zlatě sice podněcuje levnější vývoz a soutěživost, nicméně ceny dovážených surovin stouply více než poklesly ceny vyvážených hotových výrobků. V závěru se snaží nastínit možný budoucí vývoj.

(Vokurková Lucie)

Návrhy na nucenou syndikalisaci, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Hoetzel Jiří

Článek je výkladem §114 ústavního zákona z dob ČSR ohledně nucené syndikalizace, určený pro právní laiky. Nenásilnou formou je zde vysvětlen dopad tohoto zákona a jsou vysvětlena a popsána historická nařízení, která tomuto zákonu předcházela.

(Barczi Šimon)

O stříbro, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Král, Alois

Článek se věnuje americkému Rooseveltovu návrhu zákona o stříbře, který ukládá měnové správě povinnost nechávat čtvrtinu kovové rezervy ve stříbře. Stříbro má sloužit k vyrovnání případné pasivní platební bilance. Nicméně stříbro není směnným platidlem ve všech zemích tak jako zlato, a proto by muselo nejdříve být na trhu za zlato vyměněno. Objem zlata v USA je ale veliký, tzn., že schodky bilance by byl schopen dostatečně uhradit. Pouze kdyby tomu tak nebylo a země by neměla dostatek pohledávek v cizině, které by vytvořily devizovou rezervu, bylo by užitečné udělat měnovou rezervu ve stříbře...

Obilní monopol, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Klimecký, Vladimír

Článek se zabývá tematikou zavedení obilního monopolu v Čechách v roce 1934. Monopolní hospodářství je podle vládního nařízení zavedeno na tři roky, do konce června 1937. Toto monopolní hospodářství se vztahuje na pšenici, žito, ječmen, oves a kukuřici. Vzhledem k událostem v dobách hospodářské krize, byla cenová a výrobní politika v Čechách vedena k soběstačnosti. Změnila se struktura vývozu a dovozu, díky nižší spotřebě a platební neschopnosti v zahraničí se snížila produkce ječmene, cukru a chmele. Namísto těchto plodin, u kterých došlo k poklesu produkce, byla volná půda věnována na výrobu plodin, které byly dřív dováženy, konkrétně pšenice...

Otázka umořování státního dluhu v Československu, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Sláma, Jan

Článek se nejprve obecně a následně detailně se  zaměřením   na Československo zabývá umořováním  státních půjček. Věčné renty bez závazku ke splacení kapitálu důsledkem úvěrní  politiky států  ustoupily do pozadí, a proto hlavní složkou jsou půjčky umořitelné. I když se břímě dluhu často  snižuje samočinně  (růstem obyvatelstva, růstem národního bohatství, ale i znehodnocováním měny), je nutné jej rozložit rovnoměrně na obyvatelstvo a dle jeho výnosnosti při investičním  využití výnos ponesou i budoucí generace, je tedy na místě přenést i náklady na budoucí  generace...

Peněžní teorie Dr. Macka, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Engliš, Karel

Jedná se o zápis přednášky, která byla vysílána dne 24.7.1934 Radiojournalem. Hlavním tématem je vysvětlit posluchačům základní rozdíly v chápání teorie peněz mezi dr. Mackem a prof. Englišem. Prof. Engliš se pomocí věcných a racionálních argumentů snaží vyvrátit pravdivost teorie zastávané dr. Mackem a přesvědčit posluchače, že se dr. Macek mýlí a teorie prof. Engliše je tou jedinou správnou a nefalzifikovatelnou pravdou.

(Barczi Šimon)
 

Platební bilance 32 států v letech 1931 a 1932, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Roos, Zdeněk

Článek se zabývá zkoumáním publikace Společnosti národů popisující detailní změny ve struktuře platební bilance 32 států včetně USA, Velké Británie a Japonska v letech 1931 a 1932. Základní položkou je hodnota zahraničního obchodu, zkoumá jeho pokles v posledních letech a důvody, které k tomu mohly vést. Zabývá se i změnou struktury zahraničního
obchodu – přelivem z bilaterálního na triangulární obchod, dále funkcí položky zlato na účtech platebních bilancí států a zmiňuje přesun krátkodobých úvěrů na dlouhodobé.

(Vokurková Lucie)

Sanace hornického pojištění, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Schonbaum, Emil

Tento článek se zabývá vzrůstající neschopností financovat nároky horníků při plnění povinného pojištění. Hrazení pouze ze strany zaměstnavatele a horníka je nedostačující k pokrytí veškerých plateb důchodů horníků, vdovských či sirotčích důchodů. První návrh sanace hornického pojištění ještě zachovává samostatnost hornického pojištění při krácení nároků asi o třetinu. Další možné řešení spočívá na spojení hornického pojištění s pojištěním sociálním, avšak v tomto případě by nebyly zachovány veškeré výhody plynoucí z pojištění, a to již zmíněný vdovský důchod nebo zdravotní pojištění.

...

Souvislost odbytu cukru s jeho cenou a s důchody spotřebních domácností, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Autor [dix] se v článku snaží vysvětlit, proč není možné zvýšit odbyt cukru snížením jeho ceny. Věnuje se Marshallově teorii elastičnosti poptávky, kterou také matematicky odvozuje. Na datech účtů domácností ukazuje, že je možné určit elastičnost poptávky po zboží z důchodů, nejvíce elastická je poptávka po spoření a nejméně po cukru, proto při změně ceny cukru se jeho odbyt příliš nemění. Dále se autor věnuje Marschakově metodě stanovení elastičnosti poptávky. Nakonec pomocí statistické korelace zkoumá závislost ceny statků a důchodů domácností s množstvím a sestavuje regresní rovnici, aby číselně zjistil vliv důchodů na spotřebu...

Theorie úroku - Princip o tvorbě a zániku kapitálu, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Zástěra, Rudolf

Autor v této stati popisuje teorii úroku, co všechno úrok ovlivňuje a jak je determinována jeho výše. Zároveň popisuje, jak úroková míra působí v dobách krize a jak je tvořen kapitál. Poslední část stati popisuje zánik kapitálu v depresi.

(Barczi Šimon)

Zahraniční obchod a platební bilance Československa za rok 1933, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Šourek, Antonín

Autor článku se zabývá devalvací československé měny, nástrojem k vyrovnání domácí cenové hladiny na úroveň cenové hladiny světové, jako méně tíživého prostředku než je deflace. Obchodní bilance je nejdůležitější položkou československé platební bilance. Zmiňuje vyhlídky zahraničního obchodu, účinky měnového opatření zejména na vývoz
československého zboží, ale i nezáměrný účinek – usnadnění vývozu – vede samočinně ke ztížení dovozu. Omezení mezinárodního obchodu vidí v platebních potížích jednotlivých zemí, zejména v roce 1933 a 1934 a  na základě výroční zprávy Národní banky rozděluje čsl...

Záměrné provádění investic jako produktivní péče o nezaměstnané, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Horák, Jaroslav F.

Autor článku poukazuje na vliv racionalizace na vzestup nezaměstnanosti, upozorňuje ovšem na fakt, že je racionalizaci přikládán větší než opodstatněný význam. Podstatou racionalizace je dosáhnout maximálního užitku vynaložením minimálního úsilí a práce. Rozlišuje dva jevy. Prvotní jev je racionalizace vývojová a ta může zvýšit životní úroveň a snížit pracovní dobu bez vedlejšího účinku zmenšení kupní síly důchodce, spočívá především v prohloubení vzdělání. Dočasně může způsobit růst nezaměstnanosti. Druhotný jev je důsledkem prvého a výsledkem je vyšší výkon, jinak řečeno větší množství práce vykonané za jednotku času. Tento druhotný jev má podle autora minimální vliv na nezaměstnanost...

Zprostředkovatelny práce, In: Obzor národohospodářský XXXIX. (1934)

Sottner, Bohumil

Článek se zabývá schváleným zákonem o zprostředkovatelnách práce, který napravuje nedostatky zákona z roku 1931, jako je především: systém nahlašování volných pracovních míst, hledání pracovní síly inzercí a ohlášení o zastavení a omezení výroby, či o stávkách a výlukách. Mimo jiné se věnuje také rozdělení zprostředkovatelen na veřejné a odborné a systému jejich financování, také shrnuje aktuální fungování těchto státních organizací.

(Skrbek Ondřej)