Česko-Slovenské bankovnictví a jeho úkoly, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Špička, Antonín

Text zachycuje vývoj československého bankovnictví v letech 1935 až 1937 a dále popisuje následné dopady zmenšení území Československa. Autor se zde podrobně zabývá analýzou hlavních položek výročních účtů v letech 1936 a 1937, mimo jiné zaznamenává posílení bankovnictví. V další části se nachází popis dopadu vzniku Druhé republiky a zabrání poboček bank na československé bankovnictví. V závěru autor dodává, jak by se banky měly dál chovat, aby se situace mohla zlepšit.

(Gawthorpe Kateřina)

Daň a její zákonitosti, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Jedná se o přednášku J.M. prof. JUDr. Viléma Funka při příležitosti uvedení do rektorského úřadu. Tématem je daň a berní systém. Autor se zabývá definicí daně, jejím účelem, zásadami pro výběr daně, srovnává vývoj s právním systémem. Dále popisuje právní daňové poměry v českých zemích. Závěrem zmiňuje požadavek na změnu berního systému.

(Čurdová Ivana)

Daňová a finanční soustava v Říši, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Stránecký, František

Článek si klade za cíl seznámení čtenáře s daňovou a finanční soustavou tehdejší Říše. Zmiňuje vývoj těchto soustav, organizaci správy, rostoucí roli státu, který převzal pravomoci německých zemí, a některé reformy, které bylo třeba pro sjednocení tohoto systému. Poskytuje přehled a dělení daní přímých a nepřímých a porovnává je se situací v Československu.

(Helanová Tereza)

Daňová amnestie, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Šíp, Jan

Cílem tohoto textu je posoudit daňovou amnestii z března roku 1939. Autor zde shrnuje argumenty odpůrců a obhájců amnestie. Dále autor podává svůj vlastní názor na amnestii a poznamenává, jak často a v jakých podmínkách by amnestie měla být prováděna. V závěru potom hodnotí amnestii, kterou Protektorát roku 1939 uznal.

(Gawthorpe Kateřina)

Financování konjunktury v říši, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Chmela, Leopold

Autor popisuje finanční politiku Německé říše po roce 1933. V tomto období bylo hlavním cílem hospodářské politiky oživení hospodářského růstu. Široké spektrum krátkodobých úvěrů se stalo hlavním nástrojem pro dosažení zmíněného cíle. Tyto úvěry měly podle autora být postupně konsolidovány z daňových příjmů a dlouhodobých půjček za dohledu bank a státních úřadů. Článek pojednává také o novém finančním plánu z roku 1939, který umožnil například vydávání daňových dobropisů.

(Čurdová Ivana)

Hospodářství českých zemí, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek Hospodářství českých zemí je věnován změnám ve vývoji jednotlivých sektorů ekonomiky od vyhlášení Protektorátu. Hlavními tématy jsou: výroba, trh práce, doprava a zahraniční obchod. Od roku 1939 došlo ve výrobě podle Klimeckého k velkým změnám, především v oblasti stavebního ruchu, kdy produkce přestala stíhat pokrývat zvýšenou poptávku, jak domácí, tak zahraniční. Tento nárůst je tak silný, že dochází k nedostatku surovin a energií. Jako pozitivní důsledek rychlého rozvoje průmyslu Klimecký zmiňuje zvýšení zaměstnanosti dělnictva a mizící zásobu pracovní síly...

Liberalism, socialism a korporativism, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Potužil, František

Ztráta schopnosti liberalismu a socialismu pojmout celý hospodářský život z programového i teoretického hlediska ve veřejnosti vyvolává pocit hledání nových myšlenek a směrů, které by dokázaly pojmout celek. Jako alternativu Potužil zmiňuje korporativismus, který se ve společnosti stává poměrně populárním. Socialismus kritizuje jako směr, jehož hlavním nedostatkem je, že naučil lidi svalovat svůj „neblahý hospodářský osud“ na stát a odvádí lidi od podnikání. Oproti tomu liberalismus a jeho hospodářská forma – kapitalismus - jsou nevyhovující protože, nabádají k usilování o co nejvyšší podnikatelský zisk...

Měnová politika Říše, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Chmela, Leopold

V článku autor popisuje problémy měnové politiky Německa po 1. světové válce s hyperinflací a poté podává výčet zásad, na kterých byla založena reforma měnového systému. Je popsán proces zdůvěryhodnění německé marky k zamezení inflace i organizace reformovaného finančního systému Říše. Taktéž se věnuje válečným reparacím a dalším dobovým souvislostem, jako je hospodářská krize z roku 1929. V závěru se autor krátce věnuje dobovému stavu německé měnové politiky.

(Bláha Jan)

Naše další hospodářská a sociální politika, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek popisuje hospodářskou situaci v Československu po roce 1938 a je rozdělen do několika podkapitol v nichž jsou popsány hospodářsko-politické vztahy k našim sousedům a hospodářsko-sociální složení obyvatelstva. Dále rozebírá vývoj mezinárodního obchodu a národního průmyslu, při jehož rekonstrukci bude Československo jakožto země kapitálově chudá záviset na úvěrech ze zahraničí. Na závěr článku autor nastiňuje jeden ze zdrojů hospodářských problémů a to ten, že Podkarpatská Rus a Slovensko jsou země spíše zemědělsky založené a kapitálově mnohem chudší a jejich pomalý rozvoj může brzdit ...

Naše peněžnictví, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Autor se v tomto článku zabývá československým peněžnictvím v rozmezí let 1929 a 1938. Na začátku článku se nachází hodnocení schopnosti Českých zemí vypořádat se s úvěrovou a později hospodářskou krizí z roku 1929. Dále autor zaznamenává vliv následné světové krize a dosažení nejhlubšího poklesu indexu průmyslové výrovu roku 1933 na československé peněžnictví. V dalších letech článek popisuje zlepšování průmyslové výroby stejně jako peněžnictví a odolnost československého peněžnictví navzdory krize bursy, která nastala v roce 1938...

Nové Česko-Slovensko, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek se snaží objasnit situaci, která nastala po 2. listopadu 1938, a vytyčuje zásady příští hospodářské a sociální politiky. Článek pojednává o zeměpisných změnách, změnách v národohospodářském složení, zemědělství, průmyslu, bankovnictví a pojišťovnictví; dále se zabývá dopady na dopravní politiku.
Publikace obsahuje přehledné tabulky a některé důležité změny jsou zakresleny i na mapách.

(Kopřivová Petra, Uhlířová Petra)

O novou organisaci hospodářské správy, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Mayer, Jindřich

Mayer se v článku zabývá dvěma návrhy usměrnění hospodářské správy. Prvním je návrh továrníka Nehery, který navrhuje za základ hospodářské správy tzv. hospodářské náčelníky, druhý návrh univerzitního profesora dr. Vl. Vybrala zdůrazňuje možnost zavedení zájmové stavovské organizace. V návaznosti na tyto dva návrhy se Mayer snaží upozornit na úskalí myšlenky, že Německo a Itálie mají korporativní režim (tuto myšlenku částečně vyvrací) a na nesourodost mezi italským a německým korporativismem a stavovským režimem...

O organisaci výzkumnictví, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Barta, Rudolf

Autor v článku upozorňuje na nutnost organizace vědeckého výzkumu za účelem zlepšení československého hospodářství, především průmyslu, po vzoru cizích zemí. Navíc zde podrobněji popisuje dva jím podané návrhy možných řešení. Zabývá se vytvořením potřebných institucí, organizací jejich členů i otázkou financování takovéhoto organizovaného výzkumu.

(Helanová Tereza)

Organisace hospodářské samosprávy v Protektorátě, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Fafl, Zdeněk

Článek pojednává o situaci v Protektorátě v souvislosti se samosprávou hospodářských organisací. Popisuje již existující organisace, navrhuje další vývoj a jejich spolupráci. Pro uspořádání českých zemí doporučuje spíše stavovský model uspořádání po vzoru Německé říše. Zmiňuje také regionální organisace založené především na dobrovolnické účasti, kterým přikládá význam pro rozvoj konkrétního regionu, ne však celostátní.

(Čurdová Ivana)

Problém surovin, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Chmela, Leopold

Článek popisuje situaci z počátku Protektorátu z hlediska platební bilance. Zaměřuje se především na problém surovin, které se do Čech před vznikem protektorátu dovážely například z Anglie nebo z USA. Za dovoz se platilo vývozem. Od ustanovení Protektorátu se podmínky pro zahraniční obchod změnily, dovoz z Německé říše nedokázal zajistit suroviny pro průmyslovou výrobu. V závěru autor uvádí, že problém surovin byl v tomto období omezen na problém opatření dostatečné zásoby deviz.

(Čurdová Ivana)

Průmysly zušlechťující, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek pojednává o změnách v průmyslových odvětvích v Československu, které nastaly po ustanovení nových státních hranic. Autor popisuje vývoj zaměstnanosti napříč jednotlivými odvětvími od hudebního, hračkářského, sklářského, papírnického a soustružnického průmyslu přes grafický, kožařský, oděvnický až po odvětví zabývající se zpracováním kovů, kamene nebo zemin či výrobny textilních strojů.  Dále uvádí, že 3/4 vývozu tvoří hotové výrobky, z nichž je většina právě ze zušlechťujícího průmyslu, tedy průmyslu poskytujícím výrobkům přidanou hodnotu, které akumulují aktiva na splácení dluhů z dovozu...

Přehled říšského peněžnictví, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Roos, Antonín

Cílem tohoto článku je popis strukturu bankovní soustavy ve 30. letech v Říši. Text se  podrobně zabývá zejména veřejnými ústavy peněžními, konkrétně např. bankou Deutsche Golddiskontbank či Pruskou státní bankou, která opatřovala státu peníze. Ze soukromých bank se autor zaměřuje na pět berlínských velkobank. Náležitá část článku je věnována spořitelnám a zemským bankám. Z území Německa se autor zaměřuje rozbor družstevního peněžnictví. Kromě výše zmíněného autor stručně shrnuje činnost poštovních spořitelen a upadající význam bankéřů.

(Gawthorpe Kateřina)

Rozdělení přímých daní v daňové soustavě Česko-Slovenska, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Berák, Jaromír

Autor v článku pojednává o složkách přímých daní tehdejší doby, kterými jsou daně výnosové a daně důchodové a obhajuje jejich existenci. Zabývá se krátce vývojem těchto daní a upozorňuje především na důležitou roli daně důchodové, která byla zavedena až později.

(Helanová Tereza)

Válečné hospodářství dříve a nyní, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Chmela, Leopold

V úvodu autor vysvětluje vzájemnou provázanost hospodářské a ozbrojené složky v případě válečného konfliktu. Charakterizuje válečné hospodářství jako totalitu. V dalším textu autor vysvětluje toto totalitní řízení státu ve všech jeho složkách pomocí deduktivních nástrojů a také vysvětluje aspekty válečného měnového, daňového a fiskálního řízení státu. Konec článku porovnává historické řízení válečného hospodářství s moderním a vysvětluje posun potřeby bohatství státu ve válečném stavu od monetárního k materiálnímu.

(Bláha Jan)

Vývoj měny a cedulové správy v Protektorátu, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Horna, Miloš

Článek se zabývá opatřeními v rámci měnové a bankovní soustavy, která byla nutná provést v roce 1939 po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Popisuje vývoj koruny ve vztahu ke slovenské koruně po osamostatnění Slovenska a o vztahu k říšské marce, která se stala na území Protektorátu platnou. Vysvětluje, proč bylo z hospodářského hlediska v zájmu Říše i Protektorátu ponechat tyto měny oddělené a definované mezi sebou směnným kursem.

(Helanová Tereza)

Zemědělská složka hospodářství, In: Obzor národohospodářský XLIV. (1939)

Klimecký, Vladimír

Článek rozebírá zemědělskou situaci v Československu, která nastala po novém ustanovení státních hranic, kdy  ubyla 1/3 celkové rozlohy státu. V článku jsou porovnávány odhady Českého statistického úřadu, Ústředního svazu Československých průmyslníků a odhad doktora Mayera ze svazu statkářů. Z největší části ubylo luk, pastvin a orné půdy. Autor popisuje změnu v počtu zemědělských závodů. Dále je mapována situace v živočišné výrobě, lesnictví, rybářství, také situace ohledně brambor, cukru a dalších zemědělských plodin, konkrétně kukuřice, žita, pšenice a ovsa.

(Feuri...