SEZNAM klíčových slov

Stručný medailon sepsaný k příležitosti 200. výročí narození skotského ekonoma, Adama Smithe. Obsaženy jsou základní životní momenty, významná díla, nosné teorie a vliv na následné teoretiky, především pak Karla Marxe. 
 

(Olekšák, Petr)

Článek není kritikou liberalismu, ale reakcí právě na mnohé kritiky liberalismu, které se povětšinou snaží vyvrátit. Autor definuje liberalismus jako „praktickou nauku zbudovanou na theorii společenské, totiž t. zv. individualistické“ (Bráf, s. 2). Přísně tedy odlišuje praktickou a teoretickou stránku. Teorie říká, že vše vzniká přirozenou cestou skrz přirozené zákony, ale ze snah jednotlivců, a stát má jen zaručovat přirozenou rovnost lidí, což už je praxí. Dále je uvedeno, že socialismus postihlo to samé, co liberalismus, totiž že jejich teoretické základy již ztratily na významu, a že liberalismus jako absolutní princip náleží již historii...

Jedná se o reakci na stejnojmenný článek Albína Bráfa (Obzor národohospodářský, 1897, č. 1, 5, s. 1-5, 73-74), zejména však na některá tvrzení z něj. Např. na myšlenku, že liberalismus jako absolutní princip náleží historii, Hořínek říká, že liberalismus nikdy nemohl být pojímán jako absolutní, protože člověk je relativní bytostí a tudíž se nemůže řídit nějakými principy absolutně. Dále se zastavuje u myšlenky, že liberalismus požaduje dobro všech, avšak to prý mohou požadovat i neliberálové, ale důležitější je zajistit svobodu jednoho sahající až tam, kde začíná svoboda druhého...

Článek je věnován soukromému životu Karla Havlíčka Borovského. Byl to houževnatý student, velmi šetrný ve stravě a oděvu, aby si mohl koupit české knihy. Tato šetrnost spíše než podnikavost značila jeho spíše konservativní vlastnosti. Deportací do Brixenu mu bylo znemožněno praktické výdělečné zaměstnání, zároveň byl nucen změnit své novinářské zaměření, zejména na zemědělství. Až do své smrti žil zejména z jmění dříve vydělaného. Je znám svými pestrými názory. Vyjadřoval se k téměř všem fázím, kterými národohospodářská věda prošla. Upjatá spořivost, které navykl již v mládí, se projevovala i v jeho názorech...

Merkantilism arci namnoze přestřeloval: leckde podporováno uměle i nezdravé podnikání průmyslů, pro které nebylo přirozených podmínek prosperity, v jednostranném zájmu průmyslového podnikatelstva zanedbáváno i tísněno zemědělství zákazy vývozu obilí a dobytka, dopouštěno vykořisťování a tlumeno zvyšování životní míry dělnictva určováním sazeb mzdových, prodlužováním doby pracovní atd., průmyslové monopoly a výrobní řády dusily namnoze technický pokrok, takže vznikal odpor k přepjatému poručníkování státnímu a touženo po volném pohybu individua...

Autor v této stati popisuje důvody krize a snaží se ukázat cestu z deprese. Upozorňuje čtenáře, že návrat do konjunktury bude dlouhý a bolestivý. Zároveň nabízí několik ekonomických teorií o původu hospodářské krize včetně malthusiánské teorie podspotřeby, největší část ovšem věnuje vysvětlení od  F.A. Hayeka. Autor nabízí liberální pohled a kritizuje obchodní ochranářství, které dle jeho názoru pouze krizi uměle prodlužuje. Autor zároveň nabízí možné cesty z krize a datové podklady o vývoji československého hospodářství v letech 1927-1934.

(Barczi Šimon)

Ztráta schopnosti liberalismu a socialismu pojmout celý hospodářský život z programového i teoretického hlediska ve veřejnosti vyvolává pocit hledání nových myšlenek a směrů, které by dokázaly pojmout celek. Jako alternativu Potužil zmiňuje korporativismus, který se ve společnosti stává poměrně populárním. Socialismus kritizuje jako směr, jehož hlavním nedostatkem je, že naučil lidi svalovat svůj „neblahý hospodářský osud“ na stát a odvádí lidi od podnikání. Oproti tomu liberalismus a jeho hospodářská forma – kapitalismus - jsou nevyhovující protože, nabádají k usilování o co nejvyšší podnikatelský zisk...

Kniha popisuje různé systémy řízení státu. Nejprve se zabývá Ideálním socialistickým systémem, popisuje jeho základní rysy a systém fungování (nepoužívá peníze, pouze naturální směnu). Na závěr této kapitoly se autor zmiňuje i o systému mezinárodní směny. V další kapitole je představen Socialistický systém s měnou peněžní (jsou zavedeny peníze, které vydává stát; vzniká vnitřní měna a tím i soukromý majetek a dědictví). Třetí kapitola je věnována Ideálnímu systému soukromokapitalistickému, v němž je vymezena moc a činnost státu na nejmenší míru (stát má za úkol udržovat pořádek a bezpečnost; výroba a směna se řídí soukromoprávními zásadami)...

Kniha popisuje změny světa a hospodářství, probíhající v meziválečném období.  Projevují se zejména vzrůstem jeho dynamičnosti, zaváděním poznatků vědy do hospodářství a s tím souvisejícím rozvojem hromadné výroby i obchodu.

(Dušátková Klára)

Levicově zaměřená studie venkovských svépomocných společenstev. Autor si všímá důležitosti těchto společenstev pro tehdejší ekonomiku (odbytové, kapitálové, sociální), v článku podává kompletní ekonomickou analýzu (počet členu, rozvahy) za několik let svého studia dané problematiky.
Částí, která se prolíná studiem, je sociální pohled na otázky dělnické, otázky týkající se venkovského obyvatelstva a dané problematiky vůbec.
Autor si dále všímá bankovní soustavy, analyzuje banky, podává kompletní přehled informací o bankách, ať už jde o legislativní rámec, organizační rámec, tak množství fungujících bank v době provádění studie. Obzvláštní zřetel klade na studie dr...